Království koček

Můj první (!) japonský animovaný film, který jsem viděla. Japonská animace se mi líbila: velice barevná, ale velice civilní, nic nepřikrášlující, jak to bývá zvykem v našich končinách. Příběh byl dost prvoplánový a poselství příliš dané na odiv - to předurčuje film spíše pro děti (příp. možná i ty odrostlejší ve věku Haru), pro dospělé spíše oddechovka, která nepřinese nic nového či hlubšího. Ale oddechovka příjemná... Zajímavé komentáře: kinej, T2, mrksik, togaf, Jossie, yenn. (29.04.2013)

Méně povedené pokračování filmu Whisper of the Heart. Jeden z mála filmů studia Ghibli, který nenatočil ani Miyazaki, ani Takahata. - Dva hlavní kočičí hrdinové z Šeptání srdce se opět objevují. Tentokrát v ryze fantastickém příběhu holčičky Haru, která zachrání kočíčího prince a za odměnu si ho musí vzít a sama se stát kočkou. - Šepot srdce mě přes svůj jednoduchý a nevinný příběh zcela okouzlil a proto jsem se na tento film dost těšila. Nakonec byl pro mě bohužel zklamáním. Kočičí baron a jeho tlustý pomocník jsou sice stále moc roztomilí. Dokud však vystupovali v Šepotu srdce, zůstával jejich životní příběh zajímavým tajemstvím a bylo tak asi lépe. Přesto však není ztrátou času se na tento film podívat. Hlavně v jeho první třetině jsem se dost bavila. Scéna, v níž se kočičí princ poprvé postaví na dvě zadní a začne mluvit je skutečně povedená a řádně fantaskní. Roztomilá jsou také první nedorozumnění plynoucí z jiného pohledu koček a lidí na to, jak projevit někomu vděčnost. (25.01.2004)

Skvělé využití postav z filmu Šepot srdce. Je sice škoda, že film neřeší příběh Barona samotného, ale i příběh Haru je dostatečně nosný a zajímavý. Vynikajícím způsobem je zpracovaný prvotní obrat a je to nepochybně navázání na Šepot srdce, že divák Baronovi okamžitě uvěří. Vyzdvihl bych i důvtipný motiv v bludišti. Fantastická je rozhodně i ta zlatohnědá záporačka! Nejsilnější okamžik je pak na konci donešení školní tašky. (08.01.2022)

Film perfektně vystihuje povahu koček, jak si ji představuji, ačkoli jsem nikdy žádnou kočku neměl. Zejména jejich namyšlenost a sebestřednost - myslí si, že když oni mají rádi myši, i všichni ostatní tvorové se po nich mohou utlouct. Nebo že největší dívčino přání je vzít si za manžela kočičího prince. Narozdíl od některých uživatelů si nemyslím, že by se jednalo o film pro děti, neboť Mutovo nazvání havrana "brkošukem" a komentování dílčího neúspěchu v honičce slovy "teď jsem se nasral" mi nepřijde moc vhodná mluva pro dětská ouška. Možná to bylo českým překladem, možná Japonci nejsou tak slušní jak vypadají. Konec mě kapku překvapil, čekal jsem, že dívka zůstane kočkou, když jí Baron nebyl evidentně lhostejný. (13.08.2012)

Keď v animovanom filme o hľadaní samej seba a prekonávaní strachu čeliť nepríjemnostiam sa zjaví táto pravda pomocou barličky v podobe vety: "No vidíš a teraz si sama sebou !" a nie prostredníctvom prvkov, kreslenému filmu vlastným, čosi nie je úplne v poriadku. Uvedený základný nedostatok sa prejaví viackrát v priebehu deja, no aj tak sa mi Kráľovstvo mačiek celkom páčilo. Roztomilé ladenie teplých farieb, s dominujúcimi odtieňmi zelenej a žltej, spôsoby presunu medzi paralelnými svetmi a práca s detailom, patrili ku kladom. V myšlienkovej rovine potešili, v príbehu primárne určenom malým deťom, pochybovačné úvahy o tom, či je naozaj správne počúvať každý hlas do bodky, alebo naznačenie skutočnosti, že vďaka za prejavené dobro sa často nevhodne zameranou horlivosťou zachráneného stáva skôr neželaným obťažovaním. 70%. (10.05.2007)