Království koček

Méně povedené pokračování filmu Whisper of the Heart. Jeden z mála filmů studia Ghibli, který nenatočil ani Miyazaki, ani Takahata. - Dva hlavní kočičí hrdinové z Šeptání srdce se opět objevují. Tentokrát v ryze fantastickém příběhu holčičky Haru, která zachrání kočíčího prince a za odměnu si ho musí vzít a sama se stát kočkou. - Šepot srdce mě přes svůj jednoduchý a nevinný příběh zcela okouzlil a proto jsem se na tento film dost těšila. Nakonec byl pro mě bohužel zklamáním. Kočičí baron a jeho tlustý pomocník jsou sice stále moc roztomilí. Dokud však vystupovali v Šepotu srdce, zůstával jejich životní příběh zajímavým tajemstvím a bylo tak asi lépe. Přesto však není ztrátou času se na tento film podívat. Hlavně v jeho první třetině jsem se dost bavila. Scéna, v níž se kočičí princ poprvé postaví na dvě zadní a začne mluvit je skutečně povedená a řádně fantaskní. Roztomilá jsou také první nedorozumnění plynoucí z jiného pohledu koček a lidí na to, jak projevit někomu vděčnost. (25.01.2004)

I já bych tedy něco mohl napsat. Lehko se kritizuje, ale už jsem se přestal trápit nad formami. Ona ta forma, nebo žánr není tak důležitý. Vemte si téměř jakýkoliv Miyazakiho film, vždycky najdete splývání světů, reálného či nereálného. Ekologická výchova či obrovský dopad atomových katastrof, tím vším jsou Ghibli filmy prosycené. Ystad, tohle švédské město mi připomnělo to kouzelné náměstíčko, které bych i já rád našel ve svém městě. Oddat se snům a šplhat po střechách, kde by na mě čekala v mém případě asi baronka nevysokého vzrůstu zato by mohla naplnit můj příběh. Určitě ano. (07.08.2016)

Můj první (!) japonský animovaný film, který jsem viděla. Japonská animace se mi líbila: velice barevná, ale velice civilní, nic nepřikrášlující, jak to bývá zvykem v našich končinách. Příběh byl dost prvoplánový a poselství příliš dané na odiv - to předurčuje film spíše pro děti (příp. možná i ty odrostlejší ve věku Haru), pro dospělé spíše oddechovka, která nepřinese nic nového či hlubšího. Ale oddechovka příjemná... Zajímavé komentáře: kinej, T2, mrksik, togaf, Jossie, yenn. (29.04.2013)

No, asi vďaka tomu, že nepozerávam toľko japonských anime a aj kvôli pomerne dosť krátkej stopáži, čo robí film svižným a nenudiacim, sa mi tento fantasy príbeh celkom páčil. Jednoducho za tých pár minút sa toho ani nedalo veľa pokaziť. Miestami je to vtipné, postavy sú príjemné a graficky to všetko pekne ladí. 70%. (20.11.2007)

Keď v animovanom filme o hľadaní samej seba a prekonávaní strachu čeliť nepríjemnostiam sa zjaví táto pravda pomocou barličky v podobe vety: "No vidíš a teraz si sama sebou !" a nie prostredníctvom prvkov, kreslenému filmu vlastným, čosi nie je úplne v poriadku. Uvedený základný nedostatok sa prejaví viackrát v priebehu deja, no aj tak sa mi Kráľovstvo mačiek celkom páčilo. Roztomilé ladenie teplých farieb, s dominujúcimi odtieňmi zelenej a žltej, spôsoby presunu medzi paralelnými svetmi a práca s detailom, patrili ku kladom. V myšlienkovej rovine potešili, v príbehu primárne určenom malým deťom, pochybovačné úvahy o tom, či je naozaj správne počúvať každý hlas do bodky, alebo naznačenie skutočnosti, že vďaka za prejavené dobro sa často nevhodne zameranou horlivosťou zachráneného stáva skôr neželaným obťažovaním. 70%. (10.05.2007)