Na špičce jazyka

Nemohu si pomoct, ale Rachael Stirling tam prostě nečekala. Film má úžasný námět. Hodně mě překvapilo, že BBC do něčeho takového šlo. Příběh v knižní podobě velice jemný, ale celou dobu reálný, je zde vykreslen příšerným (!!!!) střihem, který z toho dělá lesbickou frašku plnou medu. To však takové není. Takže stejně, protože je to opravdu film celý podle knihy "špičkou jazyka", dávám 4* (27.04.2010)

Sic hlavní hrdinka není můj typ, film se mi líbil. Rozhodně mi přišel svižnější než knižní předloha. Když to s ní ještě srovnám, film nic důležitého nevynechal. (No, vlastně ani nic nedůležitého.) Knížku jsem přečetla rychle, u vět se nezastavovala, ale u filmu jsem si několik scén stopla a pustila znova, abych se mohla podívat na všechny detaily. To, jak tam zachytili vášeň, oddanost a špínu Anglie, mi skoro vyrazilo dech. (15.12.2013)

Tak tady není nad čím váhat. Tato lesbická jízda životem jedné dívky z ústřicového bufetu je nadmíru vtipná, svěží, volnomyšlenkářská, ale přitom nevtíravá a přesto osobní. Třetinu délky filmu se divák řeže smíchy, třetinu přemýšlí o životě a třetinu má erekci. Tak si představuju opravdu kvalitní film....90% (30.12.2011)

Vždycky jsem si viktoriánskou Anglii představovala jako emociálně chladnou a hodně upjatou dobu a ona je to překvapivě doba emocemi téměř přetékající. Lidé se stejně jako dnes, možná i o něco více než dnes, chtěli odpočinout od každodenní reality, která číhala na každém rohu a bavit se, prostě zapomenout. Rádi chodili do velkých divadel, navštěvovali nejrůznější kabarety a také samozřejmě hodně pili. O světě kabaretů a nejen o nich je právě tento film, jehož předlohou je kniha Špičkou jazyka od Sarah Waters. Knihu v Británii odmítlo deset nakladatelství. Byla prý moc skandální a pouze pro úzkou skupinu čtenářů a to si nakladatelství nemohla vzít na triko. Někde jsem četla, že je Sarah Waters označována jako druhý Dickens. Budiž jí to ke cti. Píše velmi čtivou formou a dokáže vtáhnout čtenáře do příběhu a nepustí ho, dokud knihu nepřečte celou. Mě se kniha líbila mnohem více než film. Působila jinak. Všechno je skutečně natočeno tak, jako by divák dění sledoval odněkud z povzdálí nebo dokonce klíčovou dírkou. (14.12.2010)

Bylo by to i těch 5, ale ačkoli miluju med, tento byl přece jen příliš sladký... Nicméně se nemohu ubránit úsměvu na rtech z krásné lehké ironie, okouzlení z hlavní představitelky a pocitu, že snad i mně se zastesklo po nějakém to prvním polibku z lásky, kdy se člověk víc třese než chápe, co se děje. (26.04.2010)