Dogville

Filmový experiment na kterej se až překvapivě dobře kouká. Příjemné herecké výkony (musím vyzdvihnout Paula Bettanyho) s ještě příjemnějšími jmény. Film o tom že od uzavřených komunit radši dál a že prostí lidé jsou svině. :-)))) No a taky že nikdo neni víc cool než mafián z 30. let a má v ruce Thompsona. (07.04.2005)

9 / 10 Dogville je veľmi ťažké opisovať - je tak nabitý nápadmi a myšlienkami, úvahami, postojmi a názormi, že nepripravený divák sa môže do tejto spleti číro-čírej geniality ľahko zamotať a beznádejne sa pripraviť o to krásne, sladko-kyslé a oslobodzujúce poznanie, ktoré na neho čaká na konci filmu. Kým sa ale človek dostane až tam, čaká ho strastiplná cesta naprieč ľudskou psychikou, ktorá je rovnako odpudzujúca a skazená, ako krásna a krehká. Nemá zmysel tu vymenúvať všetky klady tohto nekompromisne radikálneho snímku - o Dogville sa nedá písať, musí sa o ňom rozprávať, musí byť príčinou hádok a sporov, vášnivých debát a nekonečných diskusií. Najlepšie pri poháriku sherry s ľadom a s pohľadom upretým na krvavočervený západ slnka. (28.12.2005)

Velmi originální zpracování, možná vzdáleně připomínající prkna divadla. Důležitou roli měl, což mě trošku překvapilo, vypravěč... často řekl víc, než samy postavy. Moc se mi líbilo spojení venkovského dramatu a gangsterského filmu. Lars von Trier mě opět šokoval (stejně jako ve filmu Tanec v temnotách), závěr byl opravdu nečekaný a vychutnala jsem si ho do posledního štěknutí. (19.04.2006)

Napřed to byl ANTIKRIST potom KRÁLOVSTVÍ a nebylo o čem přemýšlet, Lars von Trier mi přirostl k srdci. Z jedné stránky je to krásné setkání s jeho temnými filmy, na druhou stranu to až tak krásné není, jeho filmy obsahují démonickou formu, které dokáží diváka psychicky zdrtit, a jeho díla těžko rozdýchávám, ale jsem fascinován jeho obrazy, obsahem a to mám rád (tuhle cestu mi už ukázal Michael Haneke - oba mají lidi přečtený). DOGVILLE má geniální kulisy, myšlenku (kresby), divadelní ateliér (perfektní opony), charakteristika postav (ta nejlepší od Nicole Kidman) a perfektní režii. Během sledování DOGVILLE se mi těžko dýchalo a na scénku v autě mezi jablky nikdy nezapomenu. DOGVILLE je originální, deprimující a vnitřně zdrcující dílo. (21.07.2013)

-kapitola první- správně pojmenovat atmosféru filmu se mi nějak nedaří. ze začátku jsem to považoval za jeden z největších kulturních omylů svého života. vše co vidím je divný, zvláštní.... . nejpodivnější město s podivnými lidmi. a když píšu nejpodivnější, tak to je doslova. prostě Dogville a Lars von Trier. hledám, co mohlo všechny na tomto snímku ,,uchvátit". přemýšlím, kolik dám hvězdiček. jestli 5 za nápad, originální ztvárnění, herecké výkony, dialogy, nebo 2, protože je to v podstatě nuda, stojící na hlasu vypravěče. to byly první dojmy, které mě přepadali při první a počátku druhé kapitoly. jenže! -kapitola druhá- pomali se začíná rozehrávat hra (jak je nám předkládáno) za záchranu života Grace. začínám zjišťovat, že tady vlastně vůbec nejde o prostředí! nemuselo by tu být ani to málo co má simulovat atmosféru města. jde tu o nás. o lidi! -kapitola osmá- ,,TADY UŽ NIKDO SPÁT NEBUDE". vyřčení této věty je jen vygradování toho, co se vlastně může stát nejen v Dogville, ale kdekoli a účastnit se toho může kdokoli, třeba i my (JÁ). kde je hranice, za kterou nemůžeme zajít? a vše spěje ke kapitole devět, kde řešíme otázku, jestli by měl někdo, kdo má tu moc, toto město napravit. a bude svět bez takovéhoto města lepší? a co my? jak se chováme? máme strach? ublížil nám někdo? ublížili jsme někomu? zamysleme se! fantasticky jednoduché, působivé, pravdivé. co napsat závěrem. podařilo se vám dnes něco velkého? máte pocit, že jste nejšťastnější na celém světě? vidíte kolem sebe samé milé lidi? JE ČAS PUSTIT SI DOGVILLE!! (24.03.2006)