Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Pozoruhodný snímek EVROPA je třetí částí osobité autorské filmové trilogie, pátrající po duchovním fenoménu prostoru, v němž žijeme (PRVEK ZLOČINU, 1984, EPIDEMIE, 1987, EVROPA, 1991). Jeho tvůrce, dánský režisér Lars von Trier, situuje příběh do Německa "roku nula" (těsně po válce), do země těžce traumatizované svou prohrou, zmrazené do temnoty noci a beznaděje, a kontrolované (i devastovaného) Spojenci. Většina obyvatelstva tu však skrytě sympatizuje s nacistickými myšlenkami, a někteří se dokonce aktivně podílejí na destruktivních akcích werwolfů. Do tohoto místa a času přijíždí mladý Američan Leo, syn německého emigranta, aby "pomohl Německu". Pod přísným dohledem autoritářského strýce se stane průvodčím v lůžkových vozech první třídy u společnosti Zentropa. Seznámí se s majitelem společnosti, s Američany sympatizujícím Maxem Hartmannem, a zamiluje se do jeho dcery Kathariny. Avšak svět osobních jistot, jímž se citlivý mladík pokouší izolovat od okolní děsivé reality, snad právě proto drtivě zasáhne do jeho osudu...

Situace "zlem nakaženého" Německa je pro režiséra (stejně jako pro mnoho jiných vynikajících tvůrců) východiskem k mnohem obecnější výpovědi o jedinci, osudově zmítaném vnějšími tlaky a navzdory všem svým idealistickým snahám zavedeném do slepé uličky. Vypovídá nejen o střetu humanistických a demokratických ideálů s mašinérií smrti, manipulativní moci a destrukce, ale i o evropských traumatech a křižovatkách; pro obojí je klíčová obrazová a významová metafora cesty po železnici. Velký důraz klade režisér na formu svého vyprávění. Širokoúhlý snímek je převážně monochromatický s významotvornými vstupy barvy; originálně využívá ateliéru a zadních projekcí. Koresponduje s díly Dreyerovými a Bergmanovými, na Fassbindera a Godarda odkazuje formálním experimentátorstvím a obsazením jejich "kultovních herců" (Eddie Constantine, Barbara Sukowá). V souladu s Trierovým chápáním filmu jako snění v bdělém stavu je Evropa vedle svého konkrétního geografického významu rovněž jakýmsi kulturním a politickým bodem v kolektivním podvědomí; celý příběh je prezentován jako hypnotická seance hrdiny i diváka, provázená podmanivým, chladným hlasem vypravěče (Max von Sydow). (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (165)

Faye 

všechny recenze uživatele

„Nyní budeš naslouchat mému hlasu. Pomůže ti hlouběji proniknout do Evropy. Pokaždé, když uslyšíš můj hlas, s každým slovem, s každým číslem, poodkryješ další vrstvu, otevřeš se vůči jejím vjemům. Budu počítat od jedné do deseti. Až řeknu deset, budeš v Evropě. Říkám tedy jedna.“ Poválečné Německo viděné očima mladého idealisty, který se ocitnul ve světě, kterému nemůže rozumět. Dívá se, ale nevidí. Naslouchá, ale nechápe. Je uprostřed hry, ale nezná pravidla. Stává se loutkou. „Chtěl jsem svou prací trochu zlepšit svět. Německo potřebuje přátelství.“ Jako obvykle natočil Lars von Trier velmi zvláštní a působivý film ( „Tanec v temnotách“ je jediná výjimka, kdy jeho magie na mě nefungovala). Černo-bílé záběry, které dostávají barvu pouze, když se odehrává něco opravdu zásadního, ale především hypnotizující hlas vypravěče doplněný monotónním rytmem ubíhajících kolejí. To se nedá popsat, to se musí vidět. Evropu považuji prozatím ( spousta jeho děl na mě ještě čeká) za Larsův nejlepší film. ()

misterz 

všechny recenze uživatele

Zatiaľ pre mňa najlepší Trierov film (keď si odmyslím jeho minisériu Riget). Film, v ktorom neuvidíte ani záblesk slnka, úžasná noir atmosféra rokov 0-1 rozbombardovaného Nemecka, krásny vizuál a podmanivý hlas Maxa von Sydow. Sledujeme tu postupné vytrácanie ideálov naivného mladíka až do trpkého konca. Niečo také v pochmúrnych a ťažkých časoch nemá miesto. Opäť ma zaujal aj E.H. Jaregard, ktorý bol v úlohe panovačného strýka s typicky nemeckými zásadami absolútne famózny. 85/100 ()

Reklama

ScarPoul 

všechny recenze uživatele

Adaptovanie sa je jednou z mnohých tém, ktoré vo svojich dielach Trier využíva. Spravil tak v prvku zločinu, v americkej trilógií a rovnako je tomu aj tu. Prichádzame do Nemecka tesne po vojne spolu z hlavným hrdinom. A spolu s ním máme možnosť cítiť podlomeného ducha povojnového Nemecka, ktorý kontrastuje s morálnym a idealistickým zmýšľaním hlavného hrdinu. Aspoň zo začiatku. Chtiac nechtiac sa hlavný hrdina dostane do víru udalostí, ktoré sú pre Nemcov na dennom poriadku a ktoré najprv nechápe, ktorým sa neskôr prispôsobí aby na konci proti nim bojoval. Toto jeho hľadanie "toho čo je správne" je dotvorené prepracovanou vizuálnou stránkou, ktorá okrem zadných projekcií, ktoré Trier využil aj v predošlom filme Médea, využíva hru s čiernobielym svetom a tým farebným. Využíva nájazdy, úzke priestory, ktoré striedajú tie široké a v ktorých sa kamera pohybuje z neuveriteľnou ľahkosťou. Vďaka tomu sme vťahovaný do sveta Trierovej Európy. V nemalom rade na tom má zásluhu aj Max von Sydow so svojim démonickým hlasom ako rozprávač. Herecké výkony ako obvykle bezchybné, rovnako aj miera vypovedaného a zobrazeného. Dôstojné zakončenie Európskej trilógie. ()

Cimr 

všechny recenze uživatele

Během filmu jsem si říkal - je možné, aby někdo vůbec natočil něco působivějšího? Výtvarná stránka je dokonalá. I příběhová je dost dobrá, motiv zrádné femme fatale je sice ohraný už od dob filmu noir, ale přesto jsem ho nečekal a docela mi vyrazil dech. Nebudu to protahovat, Evropa je maximálně působivý portrét snad nejpodivnějšího a nejzvrácenějšího z kontinentů. A já si pěti hvězdičkami už dlouho nebyl tak jistý. ()

xxmartinxx 

všechny recenze uživatele

Výborný film. Je pravděpodobné, že až ho uvidím podruhé, půjdu výš. Zatím velmi silné čtyři hvězdy za atmosféru, vizuál a skvělého vypravěče. Trier moc dobře ví. Není co dodat. Prostě "ví". (Pět nedávám proto, že mám stále pocit, že v Trierovi je víc... Možná dokonce přímo v Evropě... jen jsem to neodhalil napoprvé.) ()

Galerie (43)

Zajímavosti (5)

  • Služebnou v domě Hartmannových hraje tehdejší Trierova manželka Caecilia Holbek. (tomma)
  • Lars von Trier má ve filmu malou roli Žida, který za peníze potvrdí Hartmannovo "nekolaborantství" s nacisty. (tomma)

Reklama

Reklama