Prvek zločinu

V rovině psychologického thrilleru u mě The Element of Crime hluboce selhává, na druhou stranu nemám pocit, že jsem úplně pochopil, o co tu vlastně šlo, takže bych možná měl přenechat hodnocení větším odborníkům. Kde však film dosahuje téměř dokonalosti je atmosféra spící Evropy - sodíkové lampy, všudypřítomný déšť, prazvláštní jazyk, vše napomáhá budování hypnotického celku ke kterému se možná vrátím i potřetí. (23.08.2011)

Velice nezvyklý kriminální příběh :) Viděl sem před tím Evropu a ta mi přišla mnohem přístupnější... todle bylo celkem psycho... Je vidět, že pan režisér si dal hoodně záležet, snad každý pohyb kamerou mi přišel nějak "zajímavý" ... a Esmond Knight zahrál uplně bezchybně... Čili pokud máte chuť na něco hodně zvláštního, hodně já ani nevím jak to nazvat, tak todle je ta ideální volba ;) (18.09.2006)

Musím se na to podívat znovu. Přijde mi, že hodně návratných motivů jsem vůbec na první pohled nepobral. Nicméně, už na první pohled bylo jasné, že je Element of a Crime je hodně sevřený film. Pokud jsem u Truffautova stylu mluvil o silně odstředivém stylu, pak ranné období Lars von Triera považuji podle Prvku zločinu za ukázku dokonale dostředivého filmu. Všechny jeho součásti, i ty nejmizivější mají své opodstatnění v dalším průběhu děje. (03.04.2010)

.. „"Prvek zločinu" je metoda... založená na rekonstrukci známých částí zločincova života. Je to jakási psychologická identifikace, umožňující policistovi najít skrze své myšlení cestu k neznámým zločincovým činnostem - razit si k příslušnému zločinu svou vlastní metodu. To je nebezpečný způsob, jak dosáhnout porozumění.“ Brutální vrah vraždí podle přesného vzorce prodavače loterijních losů, proto se z Káhiry vrací do deštivé Evropy detektiv Fisher aby pátral po zločinci podle postupů svého učitele. Prvek zločinu je první část evropské trilogie, je to děsivá noční můra se spoustou mrtvých koňských hlav, vody, hniloby, rozkladu. Znepokojující pesimistická vize Evropy zalité vodou. Neohromila mě sice už jako závěrečná „Evropa“, kterou jsem viděla nedávno, ale natěšila mě na „Epidemie“. (14.07.2006)

(Komentář obsahuje spoilery.) Návrat do Evropy. Tentokrát v hypnóze, o několik měsíců zpět, na místo činu sériového vraha, jehož brutální skutky zůstávají dosud neobjasněny. Ono „místo ve střední Evropě“ si žije docela samo mimo čas a prostor, jelikož je detektivův návrat zároveň letmým vstupem do svědomí minulosti Evropy (narážky na holocaust jsou ovšem tak jemné, až si sám nejsem zcela jist, nešlo-li jen o poryvy větru). Malé městečko připomíná svého druhu Benátky, z všudypřítomné vody vyrůstají jednotlivé budovy, stále prší, dohled je pouhých pár (desítek) metrů a hustou mlhou prosvítá několik světel majících hlavně atmosférotvorný účinek. Trier dokazuje, že je jeden z výtvarně nejschopnějších režisérů a podobně jako v Evropě vytváří s kamerou a filtry neskutečně působivé a kompozičně promyšlené záběry. Výrazné je využití žlutého „nemocného“ filtru, který zesiluje pocit rozpadu podobně jako v morem zasažených čtvrtích ve hře Pathologic. Ústředním tématem Element of Crime je otázka možnosti porozumění zločinu a jeho původci. Pokud sledujeme stopy, které tento po sobě zanechává, můžeme se dobrat vnější povahy zločinu, popisu toho, jak se udál, nepochopíme však s jistotou, co a proč k němu vedlo. Naopak takové pochopení by nám mohlo pomoci zabránit jeho opakování v budoucnosti, což by bylo v případě nebezpečného vraha rozhodně vítané. Detektiv se tak podle velmi sporné a neprověřené metody pokouší co nejvíce ztotožnit s osobou vraha, prožít tytéž události, cítit jako on... Proto se vrací na místa, o nichž ví, že v nich tento dříve pobýval, vykonává stejné činnosti, bere stejné léky a navozuje si tak totožné stavy... a doufá, že se dostane na stopu událostem budoucím. A zdá se, že metoda přináší jakési výsledky. Jenže v kterém momentu je z tohoto experimentu ještě možná cesta zpět? Pokud budu mít stejné pocity jako jiná osoba a jednat jako jiná osoba, budu ještě sám sebou? A pokud nebudu, dokáži si to uvědomit? Naprostého a nesporného porozumění motivů jiného je možné pouze, když se jím sám stanu. Až ve chvíli, kdy se detektiv domnívá, že se svého pokusu vzdal, je ztotožnění dokonalé; neuvědomuje si jej. V jednotlivém okamžiku není možnost volby, následující událost je nutným výsledkem událostí předchozích a film směřuje k nevyhnutelnému konci. Element of Crime je velmi těžký a tíživý film, jenž si nezadá s mistrovými pozdějšími díly. Divák je do něj vtažen a po propuštění mu pravděpodobně nebude příliš dobře na těle ni na duchu. (12.04.2008)