Médea

Hodně neobvyklá TV inscenace starořecké klasiky rozložena do sugestivních obrazů se vymyká snad všemu, co jsem z tvorby Larse von Triera viděl. Za sebe bych se však nebál přiřadit Médeu k tomu nejlepšímu, co kdy tento kontroverzní dánský režisér natočil. Přestože již zde se začíná plně projevovat von Trierova záliba v ženských hrdinkách zahnaných do absurdně krutých a vyhrocených situací a v závěrečné myšlence zahání do naprostého temna i celé lidstvo, bylo fascinujícím zážitkem sledovat antickou tragedii v ojedinělém zpracování. Zdánlivý minimalismus ve výpravě, který pomáhá zasadit děj do neurčitého prostředí i doby, se kloubí se záběry na celé moře, poušť, pole, odkvětlou louku, cválajícího koně, kráčející poutníky s koněmi... a já byl do toho nelíbivě, přesto poeticky ztvárněného prostředí temných a nekonečných prostorů a působivých symbolů rázem pohlcen a napjatě sledoval staletou tragedii krutosti. Po dlouhé době jsem měl příležitost potvrdit si, jak nadčasová síla z dávných antických děl dýchá nebo dýchat může, pokud režisér dodá takové předloze originální formu, učiní starý příběh poutavým, ale zároveň zachová s ohledem na původ jistou tajemnost, vypjatost i stylizovanost a neznehodnotí původní dílo přehnanou modernizací. Přístup von Triera k Médee je odlišný, než přístup Jancsóa k Elektře, ale v obou případech se za mě neotřelé zpracování povedlo (tedy u Jancsóa: až na ten závěr)... [80%] (24.10.2022)

Neuvěřitelně těžký a silný film. Musel jsem si jej dlouho promítat před očima, abych nakonec došel ke svému hodnocení, protože Médea je přesně ten film, který se pohybuje přes všecny hodnocení - i když asi vyjma prvních dvou. Vizuálně je Médea naprosto dokonalá, což vzniklo překopírováním na video a pak zpět na film - tento postup, ale v méně drastické formě použil i u filmu Město bohů. Ale jak už jsem říkal, je to opravdu těžká látka... (06.02.2006)

Pro mě je Trierův styl těžko stravitelný. I v tomhle případě by možná bylo lepší přečíst si Euripidovu hru Médea a pak se nějak vyjádřit ke zfilmování poměrně obtížného námětu. Nicméně průměr to rozhodně není a hned zkraje se prolíná láska a něha v podobě dotyků prstů na tváře, rty........to.byla úchvatná podívaná. Jistě, že pak následovala žárlivost, která se proměnila přímo ve zrůdnost Médeovy ženy a to takovým způsobem, že to lze jen těžko pochopit. Vše probíhá v atmosféře zlatavé vlnící se trávy, vody a kamene, oparu, či mlhy a to umocňuje celé toto drama na maximum. Krásné, drsné, těžké a drásající......pro mě určitě. (07.06.2016)

Su 2 Medey : jeden film je z roku 1969 od Pasoliniho a druha je od Von Triera. Anticky Mytus o Medee je zaobaleny tentokrat v stredovekom prevedeni. Ako ja nejsem filmovy ynteleguan a nijako nezapieram, ze som film zase nepochopil. Mne k spokojnosti staci, ze som sa usadil, pustil si tento fascinujuci filmarsky zazitok a nechal som sa proste unasat. Jo, ako nechcem pochopit kazdu jednu scenu ani sa nemienim xmrti ufilozofovat nad kazdou jednou vetou, ktoru tu prednesie kadejaky mental. Mne proste staci vyborna rezia, volne plynuci dej s fascinujucimi obrazmi. Jo a rovnako ako u Tarkovskeho Stalkera som od tohoto filmu nemohol odlepit oci : 85 % (14.05.2016)

Nenávisť silnejšia ako materinská láska.... 5* ! Božemoj, ja som asi vážne mizantrop a sadista. ale v skutočnosti ma na filme nedostal ani tak samotný krutý príbeh, ale tá monštruózna štylizácia, ktorej sa Trier neskôr zriekol vo svojej slávnej Dogme 95 ... ja som v tých obrazoch videl snáď "všetkých svatých", od Ejzenštejna cez Paradžanova, Tarkovského až po Bergmana :-) ... ale nedajte sa zmiasť mojimi smajlíkmi, tento film vás nechá udusiť sa bahnom zradných pobrežných bažín, a vietor vo filme večne vanúci rozpráši váš ľudský popol do šírej prázdnoty.... a jediné čo vás udrží pri vedomí bude záverečný epilóg, nad ktorým si budete (asi) lámať hlavu :-/ (04.02.2011)