Cesta z města

Taková fajn agitka o tom, že by bylo super, kdyby se každý přestěhoval z toho fuj fuj města do té krásňoučké a super vesničky. Tak tohle by mi normálně vadilo, ale Vorel to jednak uměl podat, takže to není až tak černobílé (později se ve filmu přeci jen ukáže, že ani na té vesnici není vše tak idylické, jak se na první pohled může zdát) a hlavně film měl parádní živel jménem Barbora Nimcová-Schlesinger, u které je mi fakt líto, že nic jiného (krom pokračování tohoto filmu) nenatočila. Některé vtípky se povedly více, některé méně. Možná bych šel o něco níže, ale jak říkám, ta Bára, to byl tak krásný živel, že prostě musím trošku přisadit. 70 %. (23.02.2013)

Jak já jsme cítil s hlavním hrdinou! Kolik z nás by ji rádo podstoupilo a dotáhlo do konce? Kouzelné prostředí podzimního Rabštejna, v němž žijí postavy a postavičky filmu, podávané mistrně režisérem Vorlem. Hanák s Polívkou se skvěle do svých rolí hodili. Přesto už dlouho nemám chuť film opět vidět... (04.09.2010)

První skutečně slabý film Tomáš Vorla. Stejně jako Skřítek nebo Gympl, ani Cesta z města příliš neví čí je. Vorel by zároveň rád točil sklepácky ujetý film plný neuvěřitelné nadsázky, groteskových gagů, překvapivých zvratů a vtipů suchých tak, že právě tím jsou vtipné a současně by se rád vyjadřoval k "problémům dneška". Problém je, že jeho "vyjadřování se" je neskutečně naivní a plytké. Zobrazené prostředí je naprosto nepřesvědčivé a to jak to programátorské, jemuž Vorel zjevně naprosto nerozumí, tak to venkovské, které působí trochu jako nakašírovaný rádobymalebný kýč. Lidé z venkova by nepochybně konstatovali, že takhle si vesnici může představovat jedině nějaký blbec z Prahy. A upřímně řečeno, ono to tak nějak asi bude. Nedávná zpráva o tom, jak Tomáš Vorel utopil svého Hummera v korytě rozvodněné řeky Střely mimochodem vypovídá dostatečně jasně, jak masňácký je Vorlův skutečný vztah k přírodě a k venkovské krajině... Na ten film se sice koukat dá, především díky slušné i když místy dost barvotiskové kameře, ale musíme přistoupit na několik podmínek: 1) přijmout, že tohle se zkrátka rozpadá na jednotlivé skeče a není rozumné nad tím příliš hloubat; 2) přijmout, že tohle je zkrátka Sklep, jehož hlavní devizou je "celoživotní neherectví", v jehož rámci je největší king ten, kdo vypadá jako největší herecký amatér; 3) nehledat ve filmu nějaká hlubokomyslná poselství... Tak jako tak je to ovšem dlouhé, pokud by Vorel film sestříhal na nějakých třicet čtyřicet minut, bylo by to velmi vtipné, při stopáži více než dvojnásobné i tolerantního diváka a milce sklepa poměrně často přepadá prachsprostá nuda... Sice nevím co Vorel hulí, ale jestli chce ještě natočit alespoň jeden dobrý film, tak by s tím měl rozhodně přestat... Celkový dojem: 45% Zajímavé komentáře: Marigold, Cival (15.02.2012)

aneb jak si koupit lístek z šílenství civilizace do poklidného lůna přírody a zpět. Programátor Honza poznává, jak je příjemné dráždit prstíky klávesnici notebooku mezi rozkvetlou flórou, vypouštět z úst přehnané anglikanismy, zamilovat se i s nadhledem poslouchat moudrosti místních buranů. Štěstí však v Česku nikdy netrvá příliš dlouho. (18.12.2008)

Tomáš Vorel je režisér ku ktorého tvorbe musí divák chtiac nechtiac zaujať stanovisko. Nie je možné ju prehliadnuť. Jeho filmy sú hybridy Kameňáku a Samotárov. Je to v českej kotline podľa mňa jedinečný zjav. Rezignoval na priamu "vážnu" spoločenskú kritiku, ktorú nahradil satirou, dejovými úletmi a vizuálnimi "hrátkami". Tým pádom, ale režisér rezignoval aj na to, aby sa jeho filmy páčili masovému publiku, stali sa kinohitmi a aby zožal slávu, ako napr. Svěrák či Sláma. Zato si však zachoval jedinečný podmanivý (pre iných odpudivý) a náladu povznášajúci rukopis. (23.07.2009)