Já nejsem já

Jako bych viděl osobnost Eddie Murphyho z Policajta v Beverly Hills s hlasem Oldřicha Kaisera v těle Petra Nárožného:). Ústřední dvojice herců je vůbec hlavním tahounem celého filmu, je zajímavé jak se oba mistři řemesla vtělili do role toho druhého. Solidně obsazený průměrný film (malé plus za Bronislava Poloczka) z průměrného prostředí a vyloženě fádní, nudné a šedivé doby druhé poloviny 80.let. 55% (10.03.2012)

Díky neústupnosti autora námětu Václava Nývlta ne zcela úspěšná komedie. Režisér Václav Vorlíček chtěl původní scénář upravit tzv. na tělo, ale Václav Nývlt nesouhlasil. A tak byl film natočen podle původní předlohy a je to na něm znát. To že se film zcela nepovedl přiznal Václav Vorlíček i v bonusovém materiálu přímo na DVD. Jinak herecké obsazení je na svou dobu nadstandartní včetně představitelů dvou hlavních postav. Trošku mi vadí obsazení Báry Štěpánové a Jitky Asterové v epizodních rolích. Hudbu realizoval Karel Svoboda a skupina Elektrovox. (27.12.2010)

Velmi nudný film, který snad ani nemůžu nazvat komedií. Oldřich Kaiser a Petr Nárožný se sice navzájem hráli dobře, ale bohužel takřka nedostali příležitost vytvořit něco zajímavého. Podivné také je, že ani scénka s Jiřím Lábusem v roli plastického chirurga není vtipná. Za každého z ústředních herců dávám jednu hvězdičku a víc ani cíp. (21.06.2015)

Tentokrát hodnotím trochu shovívavě. V detailech (dílčí situace, dialogy, vedlejší postavy, jako např. Havelkův Pešek) je scénář tragický, ale i z něho by býval mohl nějaký mladý a neklidný, hravý a na experimentování nadržený rejža udělat zhlédnutíhodnou bejkárnu. Ne tak komediový fabrikant Vorlíček, který invencí nikdy zrovna neoplýval a tady se mu evidnetně fakt moc nechtělo. Přitom syžet a "dramatický oblouk" vůbec nejsou špatné (tedy až na to, že hlavní komponenta happyendu, jíž je zatčení sobeckého příživníka, se sem, soudruzi od SNB prominou, jaksi nehodí), pár scén aspoň v rámci možného splnilo potenciál nějakého toho náboje, hlavně prvá setkávání, či spíše střetávání Nárožného s Kaisrem, jež dva mimochodem sledovat, jak se snaží hrát jeden druhého, je takový malý bonus pro sběratele. Vcelku to ale patří do subžánru "nudná komedie", což všudypřítomný pánský košilatý humor nezachrání a Švandové kozy teprve ne. Historicky hodnotná je hudba Karla Svobody s Elektrovoxem, protože nikdo jiný tak nedokáže zabít film ještě dřív, než vůbec začal, a v Já nejsem já máme aspiranta na nejbizarnější sračku, co kdy tento gigant spáchal. (03.05.2020)

Kaiser s Nárožným si o jedné úplňkové noci vymění těla a je zaděláno na řadu malérů, trapasů a legrace. Nevyrovnaná komedie to možná je, ale na druhou stranu, nápad s vyměněnými těly má něco do sebe, herci ve svých rolích odvádějí dobré výkony a Vorlíčkova režie ještě tehdy měla svou kvalitu. Některé gagy nemají chybu, ale naopak některé jsou podány až moc křečovitě a film doplácí na občasně nezvládnutou dramaturgii. Později Vorlíček natočil řadu nepovedenějších filmů než je tenhle, včetně diváky rozporuplně přijatých pohádek. U téhle komedie se dá navíc dobře odreagovat, i když žádný zázrak to není, má dobré tempo a pobaví svojí originalitou po česku. 60% (13.03.2009)