Já nejsem já

Československá komedie pod taktovkou Václava Vorlíčka a s hvězdným obsazením Petr Nárožný a Oldřich Kaser nemůže dopadnout špatně a také nedopadla. Je pravdou, že se nevyrovná jeho nejlepším filmům, ale i tak nabízí více humorných scén než soudobé komedie. Ani v tomto filmu Vorlíček nezapomněl na směs humoru a "scifi" prvků, přesně tak, jak to praktikoval u svých nejslavnějších kousků. V tomto případě dostal geniální nápad, že si shodou okolností vymění obličeje dva naprosto rozdílní lidé. Tato představa v podání Kaisera a Nárožného zní neodolatelně a ono to tak i funguje, bohužel Vorlíček nevyužil obrovský potenciál obou herců, kterým horší scénář svazoval ruce. Díky tomuto faktu se ve filmu nachází několik hluchých míst, které nevynahradí ani skvělé herecké výkony hlavních představitelů. I přes některé nedostatky jsem se skvěle bavil a rád se na tuto komedii znovu podívám. Moje hodnocení 65% (18.01.2013)

Jako bych viděl osobnost Eddie Murphyho z Policajta v Beverly Hills s hlasem Oldřicha Kaisera v těle Petra Nárožného:). Ústřední dvojice herců je vůbec hlavním tahounem celého filmu, je zajímavé jak se oba mistři řemesla vtělili do role toho druhého. Solidně obsazený průměrný film (malé plus za Bronislava Poloczka) z průměrného prostředí a vyloženě fádní, nudné a šedivé doby druhé poloviny 80.let. 55% (10.03.2012)

Dokládá to moji diváckou nenáročnost, ale řeči o nepovedeném filmu a popel, který si sype na hlavu Vorlíček a sami hlavní protagonisté, neberu. Především, film není ani náhodou nevtipný. Naopak, komedie v podstatě nemá hluchých míst. Kromě obvyklých absurdních vorlíčkovin (Kaiserova postava se dožaduje u plastického chirurga přešití na plešatého Nárožného, session ctitelek, Havelkovo naléhání, všechny scény s kozatou Janou Švandovou) celou dobu baví zdařilá Kaiserova snaha hrát Nárožného a naopak, o vzájemném dabingu, jehož produkce byla údajně komplikovanější a bolestnější než natáčení samotné, nemluvě. Absurdní a lehce pohádkovou atmosféru podtrhují připitomněle pseudo-dálnovýchodní Soukupovy hudební motivy. Komedie, která mne pobavila i při četných reprízách. (14.01.2017)

Velmi nudný film, který snad ani nemůžu nazvat komedií. Oldřich Kaiser a Petr Nárožný se sice navzájem hráli dobře, ale bohužel takřka nedostali příležitost vytvořit něco zajímavého. Podivné také je, že ani scénka s Jiřím Lábusem v roli plastického chirurga není vtipná. Za každého z ústředních herců dávám jednu hvězdičku a víc ani cíp. (21.06.2015)

Způsob, jakým Kaiser napodobuje Nárožného, a Jana Švandová v kalhotkách i bez nich, toť (globálně vzato) jediné klady téhle nijak zvlášť vtipné komedie. Naprosto iritující je pak postava Evy Jakoubkové. Šišlavá Nárožného hláška (s Kaiserovým obličejem) "... vy to nechápete, já jsem přece Kamil!" mi už z paměti nevymizí asi nikdy :) 50 %. PS: Zpětně si uvědomuju, že tahle banální pseudomoralita je výmluvným předchůdcem pozdější Vorlíčkovy seriálové příšernosti nazvané ON JE ŽENA. (24.10.2010)