Konec agenta W4C prostřednictvím psa pana Foustky

Pomyslná startovní čára jednoho z nedoceňovaných velikánů české pohádkové a komediální tvorby začíná na skvostných parodických námětech šedesátých let (KDO CHCE ZABÍT JESSIE, PANE, VY JSTE VDOVA). Speciálně v tomto filmu je cítit jemný čapkovský humor spojovaný s postavou komisaře Mejzlíka. Průměrný, zdánlivě zcela bezbranný muž právě jistotou své průměrné existence a na ní založených předvidatelných reakcí rozkládá armády nejlepších detektivů cizích zpravodajských ústředen. Vorlíčkovská pohádka má k tomuto způsobu vnímání skutečnosti blíž, než bychom si byli s to připustit. Z hereckých představitelů mimo samozřejmě řádícího Sováka je možné připomenout unylý ženský půvab Květy Fialové a dnes již takřka neznámého německočeského herce Valtra Tauba. Nenápadnost je patrně nejsilnějším rysem této nápadně dobré parodické komedie. Ani po letech neztrácí půvab svého nevadnoucího věhlasu. (12.09.2007)

"Tak nám se řekne letadlem, a von si přijde kanálem !! Nebo.. Nebo je to dálkový topení ??" ;) Tak nakonec ta Vorlíčkova poněkud chladná spy parodie s bizarním názvem bezchybně funguje zejména jako nesporný důkaz skutečnosti, že Jiří Sovák by skvěle zahrál prakticky opravdu cokoliv, dokonce i pitomce, kterého mu nakonec i s několika připomínkami a přimhouřeným očkem spolknu, stejně jako všežravec Jan Libíček tu červenou kouli..;) Škoda přeškoda, že se autor scénáře, Oldřich Daněk z prken, co znamenají svět, až příliš zaměřil na tu černočernou absurditu a příběh se tak přes veškerou snahu stále se ještě hledajícího, leč nesmírně hravého a invenčního, Václava Vorlíčka táhne jako yperit, který však nakonec bohudík většinu těch gagů, byť i s nimi tvůrci překvapivě šetřili, spolehlivě nepřizabije.. Zato ten hudební motiv Svatopluka Havelky spolehlivě otrávil mě.. Konec agenta W4C však v závěru vyústí ve velmi slušnou pointu, což mě naplňuje přesvědčením, že je vlastně naprosto zasloužené to čtyřhvězdí, které kupodivu i koresponduje se zdejším celkovým hodnocením.. (05.06.2014)

Do mistrovství dvojky Lipský+Brdečka Vorlíčkovi vždycky trochu chybělo. Což není nijak v rozporu s tím, že tohle je víc než zdařilá parodie na špionážní žánr odehrávající se v jednom nejmenovaném hlavním městě jedné nejmenované podmocnosti. A zřejmě od tohohle filmu mám silnou nedůvěru k bazénům. "Prosimvás ne, mám ženu a děti." - "Vaše chyba." (25.09.2010)

Geniální a nadčasová parodie na špionážní filmy, která stejně jako "Happy end" Oldřicha Lipského předběhla dobu a ani po mnoha letech neztrácí nic ze své působivosti a humorného nadhledu. Není nad rady z příručky "Agentem snadno a rychle" a záplava humorných i absurdních situací může začít. Nevím sice jestli by současní sportovní komisaři schválili Poustkovi jeho "vysoce aerodynamické" plavky, ale plaveckou scénu (a nejenom tu) jsem si i po letech patřičně užil. Je jen veliká škoda, že většina zúčastněných aktérů už není mezi námi, ale toho na co se vzpomíná se slzou v oku i s "poprskanou TV obrazovkou" tu zanechali požehnaně. A vzhledem k tomu, že to u nás v poslední době moc velká sranda není (a pokud ano, tak dost často spíše trapná), možná že se PAN režisér raději přemístil za "Parťákama" , kde si to naladěni na podobnou notu určitě užijí daleko lépe a s úsměvem. (08.02.2019)

Zřetelně nejslabší zástupce klasické parodické školy českého filmu, Václav Vorlíček prostě není Oldřich Lipský. Stát totiž rozkročen nad dvěma různorodými pevninami a nerozejít se nakonec ani jedním směrem, to není při rychlém pohybu zemských desek ve stínítku televizoru právě ta nejlepší volba. Vorlíček chce jednak parodovat západní vlnu agentských filmů (a nebudeme daleko od pravdy, když gró téhle vlny bude tvořit hlavně agent Jejího Veličenstva James Bond), což se mu ještě jakžtakž daří, druhak chce Vorlíček ale natočit svůj osobitý klon později tak úspěšných crazy komedií (Pane, vy jste vdova, Což takhle dát si špenát...), což je ovšem zatím bolestná Achillova pata nadějného režiséra, byť jeho hrdinové jsou exponováni více než sympaticky, brzo se sympatie vytrácí. Scénář Oldřicha Daňka totiž nenabízí tolik světlých míst a geniálních dialogů a pohříchu černého humoru a ani Vorlíčkova režijní imaginace či stylizace filmu ještě nepřináší dostatek kvalitních a nezapomenutelných gagů. Celý projekt pak ve výsledku působí příliš chladně a po příletu agenta W4C do Prahy vypadá spíš jak dobová česká detektivka, přepsaná ovšem v duchu absurdního divadla. Navíc Jiří Sovák se do konceptu celého filmu příliš nehodí, jeho zamýšlená obyčejnost nepůsobí kontrastně oproti světu agentů, ale spíše fádně a nudně. Jasné je jedno, totiž že režim toleroval českou parodickou školu právě kvůli tomu, že si tvůrci brali na paškál úpadkové západní žánry, jak jimi byly chápány nejen špionážní thrillery o superagentech, ale i komiks, western, rodokapsy a konec konců i dobrodružný román...což umožnilo tvůrcům v čele s fenomenálním Oldřichem Lipským natočit skutečné klenoty filmové parodie. Václav Vorlíček se prostřednictvím psa pana Foustky ale teprve hledal... ,,Říkal jsem vám, milý Sterne, že nasazujete svůj tlumič příliš pomalu!" (25.06.2011)