Král sokolů

Pohádka o ničem, a z hlavního hrdiny se nový Di Caprio, jak mu prorokovali filmoví vizionáři, pochopitelně nestal. Měl k tomu tak daleko, jako já k zájmu o tenhle vypocený příběh. Kukura se zjevně trápí, tlačí ze sebe herectví, další ani nehrají, jen tam jsou a odříkávají texty...Zbytečně vyhozené peníze. Tedy ne zbytečně pro ty, co si jich užily... ***(21.10.2010) (21.10.2010)

Jedna z nejlepšich pohádek, co jsem kdy viděl. Originální děj bez trapnejch pohádkovejch klišé. Točeno v krásnejch exteriérech. Zahrané kvalitními herci. Místama jsem si aji řikal, že to ani moc klasickou pohádku nepřipominá, spíš takovej pohádkovej příběh. Fakt se mi to libilo i jako chlapovi, co pohádky nemusí a rač si pustí nějakou akčňárnu... (03.03.2013)

Toto je můj komentář s pořadovým číslem 1300. V případě této pohádky nemohu a ani nechci být objektivní, protože tohle je jedna z těch pohádek, které jsem v dětství miloval. Poprvé jsem Krále sokolů viděl, když mi bylo 13 let a byl jsem touto pohádkou nadšen, což se mi tehdy často nestávalo, aby mě nějaká pohádka takhle zaujala a jelikož jsem ji měl nahranou na videokazetě, tak jsem si jí pak často a rád pouštěl. Viděl jsem ji opravdu hodněkrát a pokaždé se mi líbila stále stejně. Nicméně toto období trvalo jen zhruba dva až tři roky, pak přišly jiné zájmy a já tak tuto pohádku znovu viděl až nyní po mnoha letech díky televizní repríze. A musím konstatovat, že ani v mé dospělosti pro mě neztratila nic ze své krásy a atraktivity a je to pořád ten úžasný příběh, který jsem tehdy tolik miloval. Sympatický herec v hlavní roli, nádherná příroda a krásná zvířátka, zajímavý a zároveň napínavý příběh, to je to, proč jsem tuto pohádku tolik miloval a proč mě stále dokáže zaujmout. Navíc mám i jeden osobní důvod, proč mít tuto pohádku rád. Tehdy, když jsem viděl tuto pohádku poprvé, byla mladičká Klára Jandová (zde hraje roli Formíny) zrovna v angažmá u nás v Budějcích v Jihočeském divadle a já jí tak mohl obdivovat v několika úžasných divadelních rolích, které u nás na jihu Čech ztvárnila, a dokonce jsem měl tu možnost si s ní jednou osobně z očí do očí asi čtvrt hodinky popovídat o samotě a musím říci, že i v soukromí je to naprosto milá a příjemná osůbka, takže i ona je důvodem, proč mám o této pohádce jen to nejlepší mínění. Co se týče mého hodnocení, tak to je již víceméně jasné, bez váhání uděluji pět hvězd. (06.01.2013)

Slovenská tvorba posledných dvoch desaťročí znamenala pád do tmy, z ktorej sa tvorba začala zotavovať posledné dva roky. K filmu: Sokoliarstvo je veľmi zastaralý a vážený druh chovu, v minulosti sa len zopár skúseným a vyvoleným podarilo dostať takúto pozíciu. Hovorila sa niekedy o sokoliarov: „Ten, kto vládol nebu, vládol všetkému, nad zemou, dotýkal sa samotného Boha.“ Tento film mal určenú skupinu, tvorcom nešlo o to vytvoriť skvost česko-slovenskej kinematografie, bolo potrebné použiť niečo do sobotňajšieho vysielania. V jesennom období bolo možné dosiahnuť lepšiu farebnú škálu. Rozprávka ako žáner, má nastavené svoje panely, ktoré sa nesmú nikdy prekročiť, tu porušili jedno základné pravidlo, kde princezná neplakala každú minútu, ale spravili z nej uvedomelú mladú dámu. Klára Jandová- aj keď nepatrí medzi najlepšie české herečky, v čase nakrúcania jej 20 rokov, to zahrala na slušnej úrovni). Pochvalu si zaslúžia scenéria a scénografia- pre výber krásnych kútov Slovenska (Oravský hrad, okolie Spiša, Krásna Hôrka- predtým než ju spálili Rómovia), o lepší vizuál by bolo určite dobre pri rozprávkach je podstatné navodiť snovú atmosféry, ak by kameraman Emil Sirotek použil viac filtrov, vizuál mohol vyzerať omnoho lepšie. Ku príkladu uvediem uvediem film Kytice od českého kameramana a režiséra F. A. Vrabca, že možné vytvoriť kvalitnú rozprávku a možno vytvoriť dostatočne estetické dielo. Má to atmosféru každá predstavuje zlatý stred medzi komerčnosťou a umeleckou poctivosťou. Bol by hriech napísať, že táto rozprávka vyslovene nudila diváka, ale mohlo sa z toho vyťažiť omnoho viac, ale bohužiaľ tvorcovia prispôsobili všetko zámernému účelu. /50 %/ (07.03.2018)

Asi poslední Vorlíčkův koukatelný film, než ho postihla trochu demence (viz. poslední dva filmy plné nepovedených efektů a neherců a zmatených scénářů). Tady sice herecké výkony nic moc, ale zase na druhou stranu jde pořád o solidní film pro nedělní odpoledne, který nenadchne ani neurazí. Hodnocení: 55 % (01.07.2012)