Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Film Paralelní světy vypráví zdánlivě obyčejný příběh ze života, jehož variace možná prožil kdekdo z nás. Je to film o našich partnerských vztazích; v této době a na tomto místě. Asi to budete znát. Architekt Kryštof žije již několik let s Terezou. Zatímco pro Kryštofa je nejdůležitějším tématem života jeho práce, Tereza vidí život trochu jinak

Na půdorysu téměř vzorové studie vztahu mezi mužem a ženou se režisér Petr Václav pokusil zachytit postoje své generace a zkratkovitě naskicovat atmosféru naší doby. Neefektní komorní příběh je režírován neklidně a nekonformně, obrazy jsou působivé, ale zároveň jakoby přítomné v každodenní realitě. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (53)

bubun 

všechny recenze uživatele

Každej s každym - Beverly Hills s Rodenem a Vlasákovou. Poselství filmu: vykašlete se na vztahy (stejně byste ve vztahu museli komunikovat s tím druhým a spolupracovat, pch, kdo o to stojí) a žijte pouze prací! Jen tak se z vás stanou alfa samice (to je termín někoho ze zde komentujících). Paradoxně mi Vlasáková po její "proměně" přišla ještě mnohem víc na pěst, než předtím, když měla deprese. Když měla utrženej knoflík u bundy a zaschlou zubní pastu ve vlasech, tak mi byla mnohem bližší. Jedna hvězdička za ty snové sekvence, ty byly nejzábavnější. ()

triatlet 

všechny recenze uživatele

Film, v němž herci netlachají, ale HRAJÍ. Na scénáři s Petrem Václavem spolupracovala Marie Desplechin. Dvěma scénami sice příběh mírně upadá – Tereza (Lenka Vlasáková) překvapivě zrazuje nejlepší kamarádku Alenu (Petra Ernyeiová) a Kryštofovi (Karel Roden) se předpokládaně vyznává přítelkyně jeho kamaráda/ spolupracovníka Markéta (Jitka Schneiderová), ale v konfrontaci s těmito nadbytečnostmi je pak zase mírně ironické závěrečné setkání Terezy a opuštěného Michala (Marek Daniel). Neschopnost komunikace je patrná mezi všemi aktéry. Otevřený závěr se drží základní linie příběhu – představivosti. Takže: kam/ za kým asi kráčí Tereza? Výborná kamera Štěpána Kučery; obrazově dokonalé – snové, horečnaté výjevy. Ústřední dvojice Vlasáková – Roden působí velice přirozeně. ()

Reklama

Šandík 

všechny recenze uživatele

Skvělá studie mužsko-ženských vztahů a (ne)schopnosti jednou naslouchat tomu druhému a naopak. Škoda, že tenhle kvělý film poněkud zapadl. Zkrátka je to asi film pro vnímavé diváky a těch, jak se zdá, není zdaleka tolik, jak by se zdát mohlo. Ohňostroje výbuchů nebo salvy smíchu v něm totiž najít nelze a o kultovních hláškách také nemá smysl hovořit... ()

Sajmonito 

všechny recenze uživatele

Pro mě někde mezi *** a ****. herecké výkony až mrazivě přesvědčivé, postavy hluboké, autoři se vyřádili v motivaci lidského jednání, nejistotě, nerozhodnosti. Také působivě ztvárněné sny. Pokud jste pozorní, ve filmu poznáte lidi okolo sebe, možná i sebe samotné. Pokud máte rádi psychologické filmy, jasná volba. Ocení zejména třícátníci s kariérou a bez rodiny :-) Bohužel mě zklamal závěr. Čekal bych velkou pointu, ale neobjevil jsem takřka nic. Proto * až ** dolů. ()

Terva 

všechny recenze uživatele

CITÁT - To by Češi nikdy nedovedli postavit......... Karel Roden jako architekt v tomto lehce podivném snímku. Zase jedna snaha natočit umělecký film a nedotahnout vše do zdárného konce. Abstrakce je tam možná málo, ale to co vyplňuje mezery je jen obyčejný a stokrát viděný příběh. Jeden z mnoha filmů, kde se řeší rodinné problémy a práce. To prostě není film pro zábavu, ale někdy spíš pro nudné chvilky a když zrovna nemáte nic jiného při ruce. Podíval jsem se na to díky Karlu Rodenovi, mám toho herce rád. Zde mně však jedině on udržel až do konce. Nějak moc se mi to nelíbilo, chvilku nuda, chvilku klišé, hudba nic moc. Co dodat - CITÁT - Mě je to už úplně jedno.......... ()

Galerie (8)

Zajímavosti (4)

  • Kniha autorky Valérie Valère s názvem „Le Pavillon Des Enfants Fous“, kterou Tereza (Lenka Vlasáková) překládá, u nás nikdy nebyla přeložena, stejně jako další kníhy od této mladé autorky s tragickým životem. (sator)
  • Film získal hlavní cenu festivalu Finále Plzeň. (Elisebah)
  • Hlavní ženská postava sklidila od mnoha (především) žen sprchu velmi negativních ohlasů. Její představitelka Lenka Vlasáková k tomu po několika letech s úsměvem řekla: "Za Terezu mě nenávidí dodneška. Zdá se mi, že je pobouřila její netečnost, neschopnost poradit si sama se sebou, což jim na začátku jedenadvacátého století připadalo nepatřičné. Žena přece už dneska ví, co má dělat, v žádném případě se nenechává ovládat silnějším partnerem a tak dále. Pro všechny tyhle redaktorky Cosmopolitanů a Harpers Bazaarů to bylo zkrátka něco nepředstavitelnýho. Dokonce i paní režisérka Chytilová za mnou přišla a říkala: 'Jste ve skutečnosti taky taková příšerrra? Čerrrpal ten Petrrr hodně z vás?' Spousta žen si mě s Terezou spojila - vůbec nechápu proč! Já přece nejsem vůbec depresivní." (NIRO)

Reklama

Reklama