The Guild of Kutna Hora Virgins
The Merry Wives
Režie:
Otakar VávraKamera:
Jan RothHrají:
Zdeněk Štěpánek, Ladislav Pešek, Václav Vydra st., Helena Friedlová, František Smolík, Jiřina Šejbalová, Theodor Pištěk, Antonie Nedošinská, Elena Hálková (více)Obsahy(1)
Otakar Vávra natočil v roce 1938 výpravnou historickou veselohru Cech panen kutnohorských o příhodách rozverného rytíře Mikuláše Dačického z Heslova. Zdeněk Štěpánek, který nejen vytvořil hlavní roli, ale podílel se na námětu a scénáři, vzpomíná: „Při natáčení Panenství se mi Vávra zmínil, že hledá libreto pro nějakou veselou historickou fresku. Vzpomněl jsem si na zajímavou postavu našeho znamenitého frejíře, fechtýře a básníka Mikuláše Dačického z Heslova, tak jak nám ji neméně znamenitě zachoval Stroupežnický ve svých aktovkách Zvíkovský rarášek a Paní mincmistrová. Začal jsem honem shánět historický materiál, hlavně Dačického vlastní spisy, Prostopravdu a vše, co se týkalo jeho života, osudů a doby. Sehnal jsem toho tolik, že by z toho byl pořádný tlustospis. Práce mi šla rychle od ruky, psal jsem hlavně v noci a brzy jsem Vávrovi předal návrh scénáře. Vávra byl spokojen, začal psát technický scénář a brzy se začalo točit. Film byl na tehdejší poměry velmi nákladný a jedině zkrácení natáčecí doby v ateliérech by mohlo znamenat úsporu, protože ateliéry byly velmi drahé. Vávra dokázal natočit tento na tehdejší poměry velkofilm v rekordním čase – za 19 dní…“ Mikuláš Dačický z Heslova znamenal pro Zdeňka Štěpánka, který byl v té době ve vynikající formě a postavu zahrál přímo brilantním způsobem, obrovský úspěch u publika i u náročné kritiky. Vedle něho si zahrála plejáda výborných herců – např. Ladislav Pešek, Václav Vydra st., Jiřina Šejbalová, František Smolík, Hana Vítová a Adina Mandlová. Film i po letech patří k tomu nejlepšímu, co v 30. letech v české kinematografii vzniklo. (Česká televize)
(více)Recenze (101)
Chápu, že v r. 1938 téma boje s cizáky rezonovalo, ovšem dnes už snímek nabízí pouze poněkud zmatenou nepříliš důvěryhodnou zápletku o tom, jak šlechtic pomůže chudákovi. Což by ani tak nevadilo, ale i toho vtipu je ve filmu pomálu, spíš jen každý mluví, jakýže je to ten Dačický nespoutaný týpek, vyvádějící všelijaké žertovné kousky, no a pak se na scéně objeví poněkud dýchavičný Štěpánek, který předvede tak maximálně nějaké to opilecké blábolení. Fascinujícím hercem pro mě zůstává Jaroslav Průcha... v podstatě ve všech rolích přemýšlím, co dělá špatně, že působí tak nevěrohodně. Pohyby vypadají dobře, má sice hodně hluboký hlas, ovšem to Vojta taky a je to úplně jiný kádr. Teď jsem na to možná kápl, Průcha nemá talent! ()
"A vůbec, kdo je tady pánem domu?" Plesk! "Co blázníš?" "Já myslela, že se chceš prát." Dvojice Antonie Nedošinská a Theodor Pištěk jsou tím pravým kořením tohoto historického kostýmního filmu, který v závěru dává jasně najevo svoji nespokojenost s Mnichovskou dohodou. Není tedy divu, že po okupaci nacisté film zakázali. ()
Scénář podle dvou her Ladislava Stroupežnického, to se asi těžko spojuje. Profesionálně je tenhle film udělaný výborně, výkony herců - Štěpánka, Mandlové, Šejbalové, Smolíka a dalších jsou skvělé, kamera i hudba také. Viděl jsem ho už mnohokrát, trochu připomíná (i hereckým obsazením) Počestné paní pardubické. I zde se Vávra vysmívá pokrytecké morálce, která se asi od 16. či 17. století moc nezměnila. Je tu několik nezapomenutelných scén, ta vrcholná pro mě vždycky bude ta, jak si políbená dcera myslí, že otěhotní... V téhle scéně pak hlavně dovětek paní Nedošinské. Nebo věta, která se stala národním pořekadlem: Pařez zůstane pařezem a vůl volem... Jen se mi zdá, že se ten děj dost natahuje, že pozbývá stupňované napětí a náhlé uvolnění, jak to ve filmu, který má diváky unést, má být. Proto o jednu hvězdičku méně. ()
vavra bol rezisersky odbornik, fakt namakane kulisy Kutnej Hory roku 1590 do toho este Zdenek Stepanek tusim vzdy chcel tuto rolu, tak ju aj dostal, Jirina Sejbalova bola vyborna, Vydru st. nejak extra nemusim, celkovo tie Vydry jaxi zle znasam. Jedna z mala stariniek ktore tak rychlo nezostarnu : 78 % ()
Historická komedie velkého stylu, jaká se už bohužel v našich zeměpisných šířkách neopakovala (Císařova pekaře beru v potaz). Vávra opět vyvedl Národní a Vinohradské divadlo na barrandovský kopec, doplnil jej několika filmovými stars a úspěch byl na světě. Film velmi dobře drží základní příběhovou osnovu, nechybí zde napětí, vtip, život a krása. Má několik dobrých hereckých výkonů (Smolík, Šejbalová, Pištěk, Nedošinská, Mandlová, Steimarová), ale všemu pochopitelně dominuje Zdeněk Štěpánek, který mohl Mikuláši Dačickému propůjčit veškerou svou vervu. Zdravě nacionální film nemůže jednou za čas škodit. ()
Galerie (7)
Zajímavosti (14)
- Premiéra snímku trvala ve dvou pražských kinech bez tří dnů celý měsíc, a když byl znovu promítán v roce 1952, přišlo se podívat dva milióny diváků. (Olík)
- Když je Mikuláš Dačický z Heslova (Zdeněk Štěpánek) u císaře Rudolfa II. (Karel Dostal), tak je globus, jenž stojí vedle Mikuláše, pootočen na Atlantický oceán. Při dalším záběru je však globus nastaven na Asii. (krib)
- Režisér Otakar Vávra se nechal inspirovat tehdy slavným filmem La Kermesse héroïque (1935), scénu velkolepého šermířského souboje si vypůjčil z méně známého románu Alexandra Dumase staršího „La dame de Monsoreau“ („O korunu a lásku“; 1846). (Olík)
Reklama