Dívka v modrém

Klasika, jíž jsem viděl vcelku teprve nyní na dývku za dvacet devět korun. A nutno říct, že stojí za podstatně víc. Možná jsem jen očarován über-kvalitou pozdějších Vávrových děl (ten se vlastně po několika filmech * bráno samozřejmě z nadhledu jeho skoro sedmdesát let trvající kariéry * teprve rozehříval), ale film vyniká nad své vrstevníky ve všech směrech. Kromě toho, jak skvěle funguje i díky kvalitnímu scénáři a vynikajícím hereckým výkonům (můj hrdina Óldrič Nóvy), jsou ve filmu k vidění neotřelé postupy kamery (třeba když Nový „blouzní“) a * kdoví-jak-to-udělali * dodnes strašně zábavné scény. Na tuhle veselohru se vyplatí se koukat nejen z nostalgie! (01.06.2012)

Jeden z mých nejoblíbenějších, nejkouzelnějších filmů s nadpozemsky krásnou a tentokrát také nebývale vtipnou Lídou Baarovou, s Oldřichem Novým v jeho osvědčené bázlivé poloze a s Natašou Gollovou, báječnou jako vždy. Ne že by ostatní herečky a herci nestáli ze zmínku, ale v porovnání s tímhle skvělým trojlístkem jako by snad ani neexistovali. (25.01.2016)

Dr. Karas miluje dvojrozměrnou komtesu Blanku, kterou má umně vyvedenou v životní velikosti na historické malbě. Karas, jako žádáná partie, musí odolávat nájezdům vdavekchtivých dívek i jejich maminek a tajně sní o životě s dívkou z plátna. Sny se občas vyplní, což je i tento případ, protože jednoho dne komtesa získá potřebný třetí rozměr, s grácií vystoupí z plátna a plynnou staročeštinou začne bezprostředně způsobovat pozdvižení v doktorově dosud poklidném životě. (02.02.2009)

Dodnes zábavná komedie Otakara Vávry podle námětu brakového spisovatele a přesvědčeného fašisty – to jsou ale paradoxy. Lída Baarová je ve stylizované postavě výborná, Oldřich Nový se podílel i na scénáři, takže to měl přesně na tělo. Ve výrazných rolích to jistí ještě Antonie Nedošinská, Nataša Gollová a další, takže pro mne mezi pamětnickými filmy hodně vysoko (90%). (01.05.2015)

Skvělá lehkonohá komedie z pera nacisty se zálibou v okultismu (nebo obráceně) Felixe de la Cámary (von Kutná Hora) - já vím, že to nijak nesouvisí s kvalitami filmu, ale musím si představovat ty diváky, jak se u jeho gagů v biografu popadají za břicho a (následuje střih) cca za pět let ho na Kampě polejvají benzínem a hledají po kapsách zápalky. Nemluvě o Baarové, ze které mohli v době natáčení ještě snímat Goebbelsovy otisky. Ale zpátky k věci. Oldřich Nový motající se pod vlivem v oblaku nikotinu, atakován upírem či ve víru taneční křeče jsou momenty k nezaplacení a celkově je to jeden z těch filmů, u kterého netřeba být shovívavý a zohledňovat, že je to „film pro pamětníky“ (ostatně taková nálepka pro snímek z roku 1939 už taky zavání okultismem). (04.09.2017)