Reklama

Reklama

Jan Hus

  • USA Jan Hus
Rozhovor
Československo, 1954, 115 min

Režie:

Otakar Vávra

Předloha:

Miloš Václav Kratochvíl (kniha), Alois Jirásek (kniha)

Kamera:

Václav Hanuš

Hudba:

Jiří Srnka

Hrají:

Zdeněk Štěpánek, Karel Höger, Jan Pivec, Vlasta Matulová, Ladislav Pešek, Gustav Hilmar, Vítězslav Vejražka, Václav Voska, Eduard Kohout, Bedřich Karen (více)
(další profese)

Obsahy(1)

Praha roku 1412. Papež Jan XXIII. vyhlásil prodej odpustků, ale Pražané, poučeni kázáním mistra Jana Husa, se proti papežově nemorálnímu nařízení bouří. Hus káže v Betlémské kapli, zatímco královna Žofie ho nabádá k umírněnosti. Tovaryši Jan, Stašek a Martin jsou zatčeni u Týnského chrámu, kde společně s dalšími Pražany bránili fanatickému faráři Peklu v kázání o odpustcích. Purkmistr slíbí Husovi jejich propuštění, ale nakonec jsou všichni tři veřejně popraveni. Papež vyhlásí nad Husem klatbu, a proto je Hus nucen uchýlit se na Kozí Hrádek, kde ve svých kázáních pokračuje. Papež požádá českého krále Václava IV., aby Husa přiměl k cestě na koncil do Kostnice. Přes varování přátel se Hus do Kostnice vydá, když získá od římského a uherského krále Zikmunda glejt, který mu zaručuje bezpečnou cestu tam i zpět. V Kostnici je však uvězněn… (Česká televize)

(více)

Videa (2)

Rozhovor

Recenze (275)

Disk 

všechny recenze uživatele

Ano, vím, kdy se to točilo, že mnohé historické postavy jsou vylíčeny ahistoricky, že to má mimózní nacionalistický tón a že se tam projevuje překroucení dějin podle Zdeňka Nejedlého. Přesto na Jana Husa, potažmo celou husitskou revoluční trilogii nedám dopustit. Pracovalo na tom mnoho mistrů svého oboru (např. kostýmy navrhl Jiří Trnka) a hlavně Otakar Vávra skutečně uměl pracovat s komparsem a davem. Atmosféra doby je jinak věrná, hudba Jiřího Srnky je správně patetická a je v tom plno hereckých hvězd. A navíc mě tahle trilogie přivedla v deseti letech k historii. ()

Adam Bernau 

všechny recenze uživatele

Četnost slov „pravda“ a „lid“ v tomto filmu je až maniakální. Jakožto falešný propagandistický kýč to ovšem není až taková hrůza jako panslavistický Jan Roháč z Dubé z r. 1947 (!). A Štěpánek narozdíl od ochotníka Korbeláře hraje, hraje přesvědčivě a místy je strhující. Jeho Hus dokáže být i vtipný. Lze nalézt několik pozoruhodností (třeba kardinálovo zděšení: „Jsi tak prostý nebo tak ďábelský?“) a proč nepřiznat, že při finální Žižkově přísaze mi šel mráz po zádech. Nesetkávám se často s tak působivou poslední pětivteřinovkou, která sama zvedne vyznění celého filmu o patro nahoru. (Geniálně řešeno: kdo je tato dosud komparsní postava posluchače Husových kázání, víme jen z učebnic dějepisu; jakož i to, co bude následovat.) Na hru o socialistickém revolucionáři se nakonec dá přistoupit, jen ať mi nikdo neříká, že je to historický film. K tomu viz komentář Subjektivův, sice torzovitě, ale pro hrubou představu zcela dostatečně. Já se zde jen pozastavím nad detailem, že za celou dobu ve filmu ani jednou nezazní jméno Wiklif. Jak by také mohlo, když je to o socialistické revoluci. Pokud jde o konkrétní fakta, tak v době zlovolné popravy tří tovaryšů Hus nebyl vůbec v Praze. Po návratu se první neděli, vzdor obecnému očekávání, o celé události ani slovem nezmínil. Teprve když šly hlasy, že mlčí ze strachu, zvedl o tom veřejnou řeč. Shrnuto: Vávrův Hus je zfalšovaný Hus, Štěpánkův Hus ovšem dokonale odpovídá národní legendě o svatém mučedníku mistru Janovi. ()

Reklama

Flego 

všechny recenze uživatele

Pochopiteľne, filmu sa dá vyčítať ideologický nános veď bol natočený o dobách kedy to inak nešlo. Aj význam husovho kázania je poňatý skôr sociálne ako duchovne. Aj tak je to skvele natočený historický film s výbornou výpravou a vynikajúcim Štepánkom. Keď si spomeniem na poslednú scénu ako pri čítaní Husovho listu vystúpil z radu Žižka a hromovým hlasom zvolal "Tak prísaháme", mráz mi chodí po chrbte ešte teraz. ()

NeutrinoX 

všechny recenze uživatele

Kde jsou ty časy, kdy Jan Hus, coby zatvrzelý arcikomunista, vzdoroval té kapitalistické chamradi před koncilem kostnickým!? Jistě se v oku nejednoho soudruha při té nespravedlnosti zaleskla slza a skanula, provázena tichým vzdechem, po tváři do rudého šátku. Ano, pan Vávra umí a umí opravdu tak dobře, že je tato propagandistická komedie dávána tradičně v den vzpomínky upálení Jana Husa, ale není to spíše ostuda!? ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Opravdu kontroverzní filmové dílo. Při dobrém vědomí si toho, že existují dva protichůdné pohledy na českou historii (a osobu Mistra Jana Husa musíme reflektovat nutně jako historickou postavu), a to proud protestanský (reprezentovaný prof. Palackým, zpopularizovaný Aloisem Jiráskem) a neméně důležitý proud katolický (reprezentovaný prof. Pekařem, zpopularizovaný např. Jaroslavem Durychem), přičemž prvý vnímá jako dobu největšího vzedmutí českých dějin právě fázi husitské revoluce a dobou ,,temna" je označována doba pobělohorská, katolický pohled je právě opačný. Komunistická propaganda v čele s hlavním ideologem profesorem Nejedlým si zcela logicky vybrala historický rastr protestanský, který již do jisté míry zvulgarizoval svým dílem Alois Jirásek, Otakar Vávra šel ještě dál - podepřen absolutně profesionální řemeslnou stránkou přivádí Jana Husa revoltujícího (jeho revolta navíc nemá rozměr duchovní, ale povětšinou sociální až třídní se silnými nacionálními prvky toho nejprimitivnějšího národního obrození spíše začátku než konce 19. století), Jana Husa oproštěného o jeho duchovní rozměr, ne Husa intelektuála, akademického hodnostáře, kněze, ale Husa lidového kazatele, Husa ikonu... Jeho velkofilm je čirá ideologická manipulace a historické otupování faktů...film natočený v kontextu své (mezní) doby... Těžko pak hodnotit absolutně...(i když nepopiratelné umělecké kvality má)... Podobné filmy: Jan Žižka, Proti všem ()

Galerie (54)

Zajímavosti (17)

  • Kozí Hrádek byl namalován v perspektivně zmenšeném měřítku na velikou tabuli skla. Postavení hradu by vyžadovalo z hlediska techniky staveb filmových dekorací pracnou stavbu. (M.B)
  • Mezi poslední slova Jena Husa patřila: " Za sto let Bůh dá povstat člověku, jehož volání po reformaci nebude moci být umlčeno!" Za sto dva let přibil Martin Luther 95 tezí na dveře Wittenbergského kostela. Nedlouho na to přišla reformace. (Kuny27)

Související novinky

Bathory – velkofilm po Československu

Bathory – velkofilm po Československu

25.02.2007

Finanční propadák Post Coitum, který ani kritiky nešetřily, neotřásl s Jurajem Jakubiskem, tak jak by se mohlo zdát. Každý jistě ví, že splín se většinou zahání prací, ale to co si ukousnul samotný… (více)

Reklama

Reklama