Režie:
Otakar VávraKamera:
Václav HanušHudba:
Jiří SrnkaHrají:
Zdeněk Štěpánek, František Horák, Karel Höger, Vlasta Matulová, Ladislav Pešek, Jan Pivec, Václav Voska, Vítězslav Vejražka, Gustav Hilmar, Miloš Kopecký (více)Obsahy(1)
Odehrává se v letech 1419 - 1420 a zachycuje stupňování napětí a nenávisti lidu proti teroru všemocné katolické církve a panstva, které přeroste v revoluci a první velké vítězství "božích bojovníků" nad křižáckými vojsky v bitvě u Sudoměře (Sudoměřic). V epickém vyprávění podlehne král Václav IV. hrozbám Říma a dá rozkaz odzbrojit Pražany. Žižka vybojuje velký vnitřní zápas, aby se nakonec postavil na stranu lidu. Neuposlechne králův rozkaz a nechá otevřít královské zbrojnice a rozdat zbraně lidem. Pražskou defenestrací, kdy jsou konšelé vyhozeni z oken radnice, začíná husitská revoluce, proti níž vyhlásí Zikmund křížovou výpravu. Toho už se ovšem král Václav IV. nedožije. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (186)
Cesta k husitství jako válečnému hnutí mi přišla slabší než Vávrův "Jan Hus", který v sobě měl větší myšlenky a výrazně kritizoval církev. I "Jan Žižka" je opět kritický, nikoli pouze k duchovenstvu, ale ještě více i ke šlechtě. Přesto je to v podstatě revoluční film, který říká, že revolucí je možné něco změnit. Samotné husitství to vyloženě nepotvrdilo. ()
Jestliže je "Jana Hus" statický, pak tady to jsou už jen živé obrazy v čele se sochou Jana Žižky. Díky vojenskému charakteru hrdiny a "lidové revoluce" si tady cenzoři dali záležet ještě víc. Čekání na závěrečnou bitvu je neskutečně úmorné a ani ta nedokáže dojem z filmu zachránit. Trapnost dialogů dosahuje nejvyšší možné úrovně, herecké výkony a režie determinovány na úplné maximum. ()
Pořád je to výborná podívaná a hlavně bitva u Sudoměře natáčená přesně na tomtéž místě patří k nejlepším pasážím druhého dílu husitské revoluční trilogie. Ano, Žižka je tam skoro chodící plakát jako od Mikoláše Alše, což je samozřejmě odraz doby vzniku filmu, ale jinak vlastně není moc co vytknout v souvislosti s mým komentářem k předchozímu Janu Husovi. ()
zopar naivnych userov .. sa tu domnieva ze vojny sa daju vyhravat kulturnym sposobom (v rukavičkach ) .. je to len absolutna neznalost veci ... z literatury o taktike vedenia vojen a dobovej neskreslenej literatury jasne vyplýva, že najväčší v odborných kruhoch uznavaní vojvodcovia všetkých čias ..trebars Temuďžin , Temerlan ...viedli vojny mimoriadne brutalnym sposobom : plienili mesta, vyhladzovali kultury , vraždili ženy , deti , starych mladych ..všetkych čo sa previnili už len tým , že žili a boli v posobnosti nepriateľa ,, wehrmacht by im mal čo závidiet ..preto som si naprosto isty ..že Husitske hnutie bol len jeden na pomery vtedajšieho sveta kulturny akt dočasneho prebratia moci .. ak neides po nepriatelovi razne ..terrorom ...zmocní sa výhodneho postavenia práve on , tromfy sa presúvaju práve na jeho stranu .....,,,,. František Horák v roli Želivského . myšlienky boja proti mamone ..fakt pôsobive analogicky aj na pomery dnešneho sveta ()
Další český velkofilm s působivou výpravou, se kterým mám po ideologické stránce už větší problémy. V některých případech herecké umění ustupuje "vznešeným" heslům a proslovům, které vyzdvihovalo hrdinství prostého lidu a nutnost vzít do kolektivních rukou osud celé země. Z hereckých výkonů snad stojí za zmínku Jan Žižka (Zdeněk Štěpánek), ve kterém probíhá velký vnitřní boj na jakou stranu se postavit, a když to nakonec krásně vykoumá, tak se to znenadálé smrti krále Václava IV. (Karel Höger) zhroutí. Pro něj však smrt byla vysvobozením z jeho nerozhodnosti a částečné slabosti z výhružek mocných. Z dalších zajímavých rolí opět Zikmund Lucemburský (Jan Pivec), pán ze Šternberka (Miloš Kopecký), koumák Čeněk z Wartenberka (Václav Voska), který rád přijal post místokrále za Zikmunda a staroměstský purkmistr (František Kreuzmann) . Z agitátorů a "komunistických" pohlavárů jsou to válečný štváč Jan Želivský (František Horák), který na rozdíl od Žižky vidí jedinou možnost v třídním boji, ženská hrdinka Johanka (Marie Tomášová), která nechtěla do trojky a raději v bitvě umírá. Film vrcholí bitvou u Sudoměře, kde se projeví velká fikanost komunistickohusitckých bojovníků a velkého stratéga Žižky, který jen svojí přítomností dokáže strhnout na svoji stranu nejednoho protivníka. Otázkou je jestli jdou s ním z přesvědčení, či ze strachu. Film, ve kterém se dochází k závěru, že nejnižší třída musí vést proti mocným válku, protože to je jediná cesta jak dospět ke spravedlnosti. To, že se ta cesta vždy zvrhne trochu jinak je už vedlejší. ()
Galerie (51)
Photo © Československý státní film
![Jan Žižka - Z filmu - Miroslav Doležal, Zdeněk Štěpánek, Oldřich Vykypěl, Adolf Vojta-Jurný](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/000/153/153346_1c3d12.jpg)
Zajímavosti (25)
- V roku 2003 sa na Barrandove rozhodli likvidovať staré sklady rekvizít, medzi ktoré patrili aj halapartne, sudlice, štíty, meče a iné veci z tohto filmu. Renomovaný juhočeský šermiar, majiteľ agentúry ARGO a zakladateľ školy šermu AKA Petr Nůsek sa ich rozhodol zachrániť a zrenovovať. Vystavuje ich v areáli Housův mlýn v Táboře. (Raccoon.city)
- V jezdeckých scénách dubloval herce skvělý jezdec Jindřich Říhánek, který se v roce 1966 proslavil tím, že na koni uprchl ke svobodě do tehdejší NSR. Jeho příběh je popsán v příběhu „Na koních ke svobodě“ v cyklu Příběhy železné opony (od r. 2005). (sator)
- Všechny tři filmy husitské trilogie vynikají věrnými rekonstrukcemi dobových reálií – především lokalit, kostýmů a bitev. Konzultanti přizvaní k natáčení byli například Eduard Wagner a Jan Durdík, odborníci na pozdně středověké vojenství, a Václav Mencl, historik architektury. (tomalakis)
Reklama