Jan Žižka

Nechápu opravdu nechápu Vaše myšlení a pohled na tuto trilogii. Vždyť ten negativní pohled na husitské hnutí je dobře vylíčen ve třetím díle Proti všem. Kdyby tebe i tvoje předky stovky let dřeli bez milosti a nechali Vás prostě chcípat hlady, taky by ses mstil a rád. Vy jste prostě přemoudřelí kritikové, kteří by do toho dali všechno, ale o tom jaká je to práce to natočit nemáte ani ponětí, seďte doma na prdeli a držte huby. Zvlášť ten cushing-nevim jestli si to napsal schválně, nebo jestli seš tak dementní, ale i kdyby si to napsal naschvál, pro mě seš dement. No jdu radši k filmu další Jan naší historie, který pokračoval v díle mistra Husa pomocí meče. Geniální vojensko strategické schopnosti Jana Žižky dopomohli k tomu, že Husovi myšlenky a odpor proti útisku, dostali fyzickou tvář v podobě největšího revolučního odboje do té doby v dějinách. Ať si každý píše kdo chce co chce nějak takhle to prostě bylo a s tim nic nenaděláš kamaráde. (01.11.2011)

Nejlepší je jednoznačně bitva u Sudoměře, kterou nám učitel pouštěl už na prvním stupni. Památná 1. bitva husitů proti panským vojákům mezi dvěma rybníky (jedním vypuštěným a druhým napuštěným) byla pro mě po dlouhou dobu skvělou inspirací pro stavbu bitev s vojáčky. :-) Zbytek filmu si už příliš nepamatuji, protože je zastínila právě ona bitva, která je na tehdejší možnosti zvládnuta solidně... 60% (05.01.2008)

Jan Žižka režiséra Otakara Vávru nie je objektívnou sebareflexiou chýb dejín ale účelovou sebareflexiou niektorých dejín. Áno, je to farebne neodolateľne naivný snímok pre očné potešenie - množstvo dekoratívneho materiálu, megalomanská výprava, stovky štatistov a komparzistov a napokon vznešené heslá ako PRAVDA či SPRAVODLIVOSŤ sú to podané spôsobom, že aj úplný debil pochopí. Lenže Vávra bol zarputilým komunistom a tlačí divákovi do hlavy pozlátkovo smutne natočenú a divácky prívetivú očistu o prenasledovaní kresťanov ehm... vlastne súdržných ľudí „revolučným spôsobom“. Robí to však o čosi šikovnejšie než jeho kolegovia z počiatkov 50.rokov - ukrývajúc sa za oný historický témat. A používa k tomu všetky dostupné zbrane režimu : skresľovanie a mechanickosť postáv dobra a zla, kde dobro je len dobro a zlo je zase len zlo, falošná politická prezentácia a naprieč vďačnej filmárskej téme – nevierohodne poňaté emócie. Pravda, Kladivo na čarodejnice je onou výnimkou potvrdzujúcou pravidlo. Tam som mu zožral úplne všetko... (19.08.2014)

Keby sa dejiny odohrávali podľa toho, ako ich točili za socializmu, tak by sme boli ušetrení mnohých vojen, komunizmus by bol asi dokonalý a zavládol už omnoho skôr. Všetko je to veľmi zjednodušene chápané, teda skôr vykladané, prekrúcané a prispôsobované vtedajšej budovateľskej kinematografii. Naozaj by som radšej videl skutočnú históriu, no chápem, že Vávra sa režisérskeho kormidla nemohol ujať úplne slobodne, ale aj on prispel svojou dávkou propagandy tam, kde nemusel, čím však vytvoril inšpiratívne filmy, krásne filmy, ktoré však s realitou nemajú veľa spoločné. Tento o Žižkovi a husitoch sa môže porovnávať s tým o Husovi, možno o málinko je aj horší. (30.06.2013)

Kde, že jsou boží bojovníci? Palcáty na ně! Výborné pokračování Jana Huse a vydařený prostřední díl husitské trilogie. Nechybí ani scéna proslulé Pražské defenestrace a všechno graduje až k závěrečné řemeslně kvalitně natočené bitvě s vítězným koncem. Vávra se opět vytáhnul. Nemám větších námitek.85% (28.02.2016)