Režie:
Otakar VávraKamera:
Václav HanušHudba:
Jiří SrnkaHrají:
Zdeněk Štěpánek, František Horák, Karel Höger, Vlasta Matulová, Ladislav Pešek, Jan Pivec, Václav Voska, Vítězslav Vejražka, Gustav Hilmar, Miloš Kopecký (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Odehrává se v letech 1419 - 1420 a zachycuje stupňování napětí a nenávisti lidu proti teroru všemocné katolické církve a panstva, které přeroste v revoluci a první velké vítězství "božích bojovníků" nad křižáckými vojsky v bitvě u Sudoměře (Sudoměřic). V epickém vyprávění podlehne král Václav IV. hrozbám Říma a dá rozkaz odzbrojit Pražany. Žižka vybojuje velký vnitřní zápas, aby se nakonec postavil na stranu lidu. Neuposlechne králův rozkaz a nechá otevřít královské zbrojnice a rozdat zbraně lidem. Pražskou defenestrací, kdy jsou konšelé vyhozeni z oken radnice, začíná husitská revoluce, proti níž vyhlásí Zikmund křížovou výpravu. Toho už se ovšem král Václav IV. nedožije. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (186)
Keby sa dejiny odohrávali podľa toho, ako ich točili za socializmu, tak by sme boli ušetrení mnohých vojen, komunizmus by bol asi dokonalý a zavládol už omnoho skôr. Všetko je to veľmi zjednodušene chápané, teda skôr vykladané, prekrúcané a prispôsobované vtedajšej budovateľskej kinematografii. Naozaj by som radšej videl skutočnú históriu, no chápem, že Vávra sa režisérskeho kormidla nemohol ujať úplne slobodne, ale aj on prispel svojou dávkou propagandy tam, kde nemusel, čím však vytvoril inšpiratívne filmy, krásne filmy, ktoré však s realitou nemajú veľa spoločné. Tento o Žižkovi a husitoch sa môže porovnávať s tým o Husovi, možno o málinko je aj horší. ()
V podstate sa druhá časť husitskej trilógie príliš nelíši od úvodnej. Má rovnaký účel, zvolené prostriedky i výsledný produkt. Napriek tomu som jej ponechal tri hviezdičky, pretože záverečná bitka bola dobre zrežírovaná a dala aspoň čiastočne zabudnúť na heslá, proklamácie a agitky, ktorými prekypovali prvé dve tretiny filmu. ()
Pořád je to výborná podívaná a hlavně bitva u Sudoměře natáčená přesně na tomtéž místě patří k nejlepším pasážím druhého dílu husitské revoluční trilogie. Ano, Žižka je tam skoro chodící plakát jako od Mikoláše Alše, což je samozřejmě odraz doby vzniku filmu, ale jinak vlastně není moc co vytknout v souvislosti s mým komentářem k předchozímu Janu Husovi. ()
Monumentální veledílo socialistického realismu plně prosazující kolektivistický způsob chápání dějinných událostí, proudů i vůdčích podnětů. Plně ve stylu přístupu Tolstého nebo Jiráska. Asi nemá smysl mluvit o ideologizaci díla. Například německý pražský živel je z lehce pochopitelných důvodů takřka opominut. ()
Cesta k husitství jako válečnému hnutí mi přišla slabší než Vávrův "Jan Hus", který v sobě měl větší myšlenky a výrazně kritizoval církev. I "Jan Žižka" je opět kritický, nikoli pouze k duchovenstvu, ale ještě více i ke šlechtě. Přesto je to v podstatě revoluční film, který říká, že revolucí je možné něco změnit. Samotné husitství to vyloženě nepotvrdilo. ()
Galerie (51)
Photo © Československý státní film
Zajímavosti (25)
- Film sa svojím rozpočtom 22 miliónov korún stal na svoju dobu najdrahším filmom v Československu. (Raccoon.city)
- Pyrotechnici na loďkách pri scénach na jazere vytvárali dymovú clonu, aby neboli vidieť stopy civilizácie, napr. železnice či mohyla od Emanuela Kodeta. (Raccoon.city)
- Rok poté, co Václav IV. (Karel Höger) zemřel, se husité pod vedením plzeňského kněze Václava Korandy dne 10. 8. 1420 při plenění zbraslavského kláštera vloupali i do královy hrobky, jeho mrtvé tělo vytáhli z rakve a opilí klášterním vínem s mrtvolou prováděli ohavné žerty. (Nick321)
Reklama