Jan Žižka

Po pustení si "moderného" Žižku je toto ako pohladenie na duši. Krásna čeština, dialógy na úrovni, vzletlé slová, hrdinstvo a hrdosť na vlastný národ. Takto má vyzerať historický film, ktorý má povzbudiť národný duch. V dnešnej dobe ale radšej pošleme milióny cudzincom a necháme ich do stredoveku navláčiť černochoch a emancipované ženské... (14.10.2022)

"Jan Žižka" vlastně překrucuje historická fakta o poznání méně, než "Jan Hus". Tento zdánlivý paradox je ovšem pochopitelný, neboť husitské hnutí mělo svým nadšením k představě beztřídního komunismu nepochybně daleko blíž, než věrný čtenář Bible - Hus k sociálnímu reformátorství. Zamlčet bylo potřeba vlastně "jen" jedinou věc, že totiž husité očekávali bezprostřední příchod Krista jako Mesiáše a soudce posledního soudu. Právě proto se scházeli na horách s biblickými jmény, proto se nazývali Božími bojovníky a vojskem Kristovým. Království, které očekávali totiž nebylo z tohoto světa. Ostatně, stačí odcitovat slova nejznámější husitské písně, aby to bylo zcela jasné: "Kristus vám za škody stojí, stokráte viec slibuje, pakli kdo proň život složí, věčný život mieti bude, blaze každému, kdož na pravdě sejde."... Samozřejmě, i v "Janu Žižkovi" lze najít velmi výrazné ideologické vsuvky, anachronické hledání paralel a překrucování historických fakt, ovšem celkový dojem není zas tak špatný jako u "Jana Husa". Čistě filmově je ovšem zajímavá vlastně až závěrečná bitva u Sudoměře, která je rozhodně nejlepší válečnou bitvou, jaká kdy byla v českém filmu k vidění. Ostatek jsou především poměrně nezajímavé konverzačky, případně sice působivé davové scény s lesem sudlic, bez znalosti historických fakt ovšem poněkud nepřehledné... Celkový dojem: 60% (11.02.2012)

Otakar Vávra byl génius na davové scény. To jak je dokázal režijně ukočírovat a přitom akční sekvence do nejmenších podrobností vypilovat snad i překročilo danou dobu. Bohužel, natáčel tak za komunistického režimu a ten mu do toho zřejmě velice kecal. Pobožná stránka dané doby je maximálně upozaděna. Postavy jsou buď dobré nebo špatné, nic mezi tím. A to ještě v tom smyslu, že dobří jsou sedláci, plebs, ale dobrých šlechticů aby člověk pohledal. Idea husitů je zde brána jako maximální dobro, vše ostatní jako zlo. Toto mě velice mrzí a jednu hvězdu za to strhnout musím. I tak chápu, že Jan Žižka z roku 1955 patří ke zlatému fondu naší kinematografie. A bojím se jakékoli jiné moderní předělávky, protože jednoduše tak epické to může být jen stěží. A zrovna epičnost si husitská látka zaslouží. 75% (27.06.2018)

Musela jsem se na tento film podívat znovu, neb jsem nechtěla hodnotit něco, co jsem viděla před dvaceti lety.. Moje dnešní hodnocení je shovívavé, dolehla na mne nostalgie.. Už jen vidět pohromadě Zdeňka Štěpánka, Karla Högera, Ladislava Peška, Jana Pivce, Václava Vosku mi málem přivodilo zástavu.. K tomu tedy to čisté, krásné, upřímné vlastenectví z toho dýchá na kilometry.. Takže za mne ano, tohle se povedlo.. A to, co se nepovedlo dokonale, jsem úspěšně vytěsnila.. (13.01.2021)

Historické filmy mám rád, ale způsob, jakým s husitskými válkami na komunistické zadání Otakar Vávra naložil, je k poblití. Druhá výhrada je k davovým bitevním scénám, kdy je většina komparzu statická a jen tak naprázdno mlátí cepem, v případě křižáků mečem. I přesto - je to jeden z mála československých kostýmních velkofilmů a filmařská kvalita tomu prostě upřít nejde. Mohl bych tu napsat traktát o tom, co všechno bylo ve skutečnosti jinak, ale postrádám sílu... Každopádně považuju za nutný říct, že husiti nebyli jednolitá parta, nebyli to komunisti, co předběhli dobu, ani svatouškové, ale ani gangsteři. Byli prostě částí důležité náboženské války a byli to lidé své doby. Kdyby to Žižka viděl, rozmlátil by Vávrovi hlavu palcátem. (17.10.2007)