Kladivo na čarodějnice

Jestliže se dokážete soustředit na tento film, necháte k sobě prostoupit atmosféru, již Vávra do snímku mistrně vtisknul, pak se vám Kladivo na čarodějnice odmění a můžete zažít pocit beznaděje a nicotnosti, jako jsem to během oněch 103 minut prožíval já. Jeden z nejlepších českých (československých) snímků. (26.02.2010)

Je tohle vůbec možné u nás natočit? Ano, kdysi to šlo. Film je přímo úžasnej. Postavy bezchybné. Nejvíce mě dostává pochopitelně pan Šmeral, který hraje inkvizitora tak zaníceně, že se bezesporu zařadil mezi nejodpornější filmové postavy všech dob. Slovo inkvizitora byl zákon. A co se týče doznání při mučení tak to je kapitola sama pro sebe. Vsuvky pana Lohnického a úvodní píseň pouze dokreslují bezchybný film. Hudba fascinující! 100% (05.10.2008)

"Lůno ženy je brána do pekla." Snímek je to skvělý, hodně působivý, jen té deprese je na můj vkus trochu moc. Nicméně naši moudří, spravedliví a rozhodně neúplatní politici se na něj měli podívat dřív, než vrátili církvím její poctivě nakradený majetek ... a pro jistotu, aby je v poslaneckém klubu nenavštívil nějaký potomek inkvizitora Bobliga, vrátili i něco navíc. Díky, elito národa. (25.07.2011)

"Potom jsme s galanem ulehli na zem a pak jsme spolu smilnili. Musela jsem jeho ocas vzývat a políbit. A potom jsem od něj dostala za úkol svítit. Přinesl svíčky, ohnul mě k zemi, zadek mi obrátil do výše a ty svíčky mi tam strčil. A tak jsem svítila až do půlnoci. Za tuhle službu jsem získala rýnský zlatý od lázeňské Tobiášové." ________ A pak jsem si uvědomil, že půjdu do pekla. Pozoruhodná kritika teismu s pomocí anti-teismu v dnes již kultovní filmové analogii na machinace politických procesů pod režijní taktovkou Otakara Vávry. (17.02.2022)

"Kladivo na čarodejnice". Pri komentovaní tohto filmu si pomôžem textom, ktorý napísal Aleš Brichta a zhudobnil ho Otakar Hereš. Jedná sa o rovnomennú skladbu z repertoáru legendárnej pražskej black metalovej kapely Torr. Výborne vystihuje obsah tohto čiernobieleho snímku. Takže: "V sobě má posedlej svět. Nemíní se spokojit s málem. Vybírá pro majetek. Koho obviní ze spolku s ďáblem? Skřípot palečnic, když doznání schází. Plamenů žár za hříchy žen. Svět čarodějnic, lidí dvou tváří. Všechno se zdá jak šílenej sen. Hlad, řetězy, skřipce, rozžhavenej kov, žízeň, kleště, břitce, pár španělskejch bot, pak přiznání dostane lehce z dívek ven, a postaví hranici pro očistu těl. Inkvizitor zvedá svůj kříž, horší než mor, inkvizitor jééé! Upálí křídla i andělům snad, kam se mu zachce, tam zasekne dráp. Černá a bílá, víc nechce znát. Je dvou hranic extrém, Jezuitů řád." *** (26.02.2014)