Režie:
Otakar VávraKamera:
Josef IllíkHudba:
Jiří SrnkaHrají:
Elo Romančík, Vladimír Šmeral, Soňa Valentová, Josef Kemr, Lola Skrbková, Jiřina Štěpničková, Marie Nademlejnská, Miriam Kantorková, Lubor Tokoš (více)Obsahy(1)
Do města Šumperka je povolán Inkvizitor, aby vyšetřil přestupek jedné žebračky. Zkonstruuje proces, jehož metody zaručují doznání všech obžalovaných. Proti spořádaným a ušlechtilým občanům se náhle vynoří moc, která pod rouškou očišťování kraje od čarodějnic sleduje pouze vlastní obohacení, a která neváhá pro tento cíl obětovat desítky životů nevinných lidí a zničit své odpůrce. (Bontonfilm)
(více)Diskuze
flanker.27: byl to můj tip, ale nechtěl jsem to plácat jen tak do větru...a nezapomeň....když už říkáš celé jméno Michny, musíš zmínit, že to byl ještě rytíř :-)
A Václav bylo druhý jméno :-)
Marv+Dan9K:Text titulní písně napsala Ester Krumbachová, hudba je Jiřího Srnky. Onen barokní skladatel je Václav Adam Michna z Otradovic.
Marv: není tam náhodou originální hudba Jířího Srnky? Nebo teď mi možná vlastně došlo, že tam byl dost možná nějaký barokní český skladatel, každopádně to určitě píšou v těch úvodních titulcích...
ad golfistův komentář: Bodějť by to zavírali do trezoru, když to byl film namířenej proti církím ;-) Jestli je v tom vidět i něco víc,tak to bych spíš v případě režimu oddaného Vávry viděl jako náhodu ;-) A hlavně to zřejmě v tom neviděli ani ti, co rozhodovali o trezorovitosti ;-)
Myslím, že film krásně ukázal, že touha řadového človíčka po moci využije všech prostředků, jak se k ní dostat. Lhostejno, jestli přes náboženství nebo jinou ideologii. Ze spodiny se bobligové dostávali nahoru takto celé dějiny.. Za vše mluví poslední věta Já už sem nahoře!
Nevíte někdo, co je to za píseň na začátku filmu, při úvodních titulcích?
Dost drsny film o drsne a pro nas na zacatku 21 stol. nepredstavytelne dobe.Jednoznacne davam 5 hvezdicek.Herecke vykony velmi profesionalni az nadlidske, zkratka kultovni film.
mam rad zanicena kazani echt klerikaru a jestli me neco vzdy spolehlive pobavi, tak jsou to monology vency lohniskeho z kladiva na carodejnice. k popukani.
berg.12: To je samozřejmě rozdíl mezi církví jako institucí a jejími jednotlivými příslušníky, kteří samozřejmě často mohou být vzdělaní a neshodovat se v názorech s oficiální linií. Tak je tomu v řadě institucí, že nejvíce potírají odpor uvnitř sebe samé.
flanker.27: To ano, proto jsem napsal "de facto". Ono totiž postavit se na stranu člověka nařčeného z čarodějnictví (a proti veřejnému mínění) mohlo znamenat, že budu upálen spolu s ním a příslušníci kléru byli rovněž upalováni. Také jsem narážel na nejednotnost církve a jejího vlivu po rozdělení na katolíky a protestanty. Nechci tím pochopitelně upírat její vinu, jen sem chtěl poukázat na to, že to nebylo tak černobílé.
berg.12: Ano, boj s čarodějnictvím byla záležitost převážně světské moci, narozdíl od potírání kacířství, a v tomto případě označení inkvizitor neznačí příslušníka instituce, kterou v církvi zastupovali nejdříve dominikáni a poté jezuité, ale procesní postavení pána sporu, žalobce i soudce v jedné osobě. Od toho se tento soudní princip nazývá inkvizičním, narozdíl od akuzačního, kdy je funkce žalobce a soudce neslučitelná. Církev však vždy dávala procesům ideologický rámec a nezřídka byl inkvizitorem církevní hodnostář. Dobrou knihou je Hon na čarodějnice od Bedřiha Šindeláře.
Po přečtení několika příspěvků se připojuji ke zdejší "osvětě". Hony na čarodějnici je fenomén, který se objevil až na sklonku středověku. Traktát "Kladivo na čarodějnice (Malleus Maleficarum)" byl napsán až r. 1487 jedním fanatickým dominikánem, svůj vrchol mají procesy v pol. 17 stol a poslední "legálně" popravená čarodějnice byla ve Švýcarsku r. 1782.
Na rozdíl od inkvizice, která byla především církevní záležitostí, jsou hony na čarodějnice často jakousi její "zlidovělou" variantou, kde procesy mohli vykonávat i osoby světské a mnohdy byly de facto zcela mimo církevní kontrolu. Stačila k tomu udání, přiznání po tortuře nebo identifikace podle "spolehlivých" znaků, popsaných právě v onom traktátu.
flanker27: Na rozdíl od upalování čarodějnic je boj se samotným ďáblem, v jiné než jen symbolické podobě, přirozenou součástí víry a křesťanských rituálů a vlastně i dalece překračuje souvislost s ní. Určitě to nebyla příručka první ani poslední. (a mrkni třeba k "Exorcistovi")
Josephine: Odporná katolická církev a její protilidové a protiprokrokové tendence jsou též krásně demaskovány ve výborných dílech českého historického filmu, nejslavnější doby naší kinematografie- let 1945-1960, jako jsou Jan Hus či Jan Žižka. Katolické církvi vlastně nikdy nešlo o nic jiného než utužovat utlačovatelské a proněmecké protilidové feudální vrstvy naší společnosti po staletí dusící uvědomělý lid.
ElCon: No vzhledem k tomu, že nedávno Vatikán vydal příručku pro vymítače Ďábla...
2JosephineM: Trochu silná slova. Samozřejmě, že církev byla v téhle černé době naprosto šílená, ale srovnávat tehdejší církev s církví dnešní ... srovnávat nesrovnatelné
velmi realistická ukázka katolické totalitní hrůzné moci. odjakživa jen vymývala mozky a ponoukala ke vraždění a hrabala bohatství. slušněji to bohužel říci nejde. a pokračuje v této své, její podstatě vlastní, politice dodnes...
Brrr, to byl teda filmecek.
černobílá nesmyslná věc o ničem.
Jako neviděl jsem to ale kámošovi se tolíbí tak to hodnotím jako odpad. A basta fidli.
Přečetla jsem si valnou většinu komentářů i příspěvků do diskuze. a nakonec bych se ráda zeptala: "Nenapadlo tady tak někoho, že šlo o obžalobu NESPRAVEDLNOSTI ve všech jejích podobách - že trestuhodné nespravedlnosti se dopouštěla i církev, i komunisté?" Pan režisér, troufám se odhadovat, nepoukazoval na konkrétní údálosti (proto inspirace Kaplického románem + záznamy autentických inkvizičních procesů - a ne naopak), ale na zlo v nás, v lidech. Pak je jedno, pod kterým praporem kráčíme, neboť následky jsou vždycky stejně kruté...
Ono je problémem, že mnoho lidí pochopilo tento film jako proticírkevní.
Příspěvek byl smazán administrátorem.
Lukasenko: Báječná léta pod psa
Já to mám ve svém komentáři, ale přesto to dám i sem do diskuse, protože v tom reaguji na některé pindy k tomuto filmu v komentářích prezentované: Ten film je natočen podle románu Václava Kaplického z roku 1963 a samozřejmě je jasné, že kniha jako taková je ovlivněna dobou vzniku a komunistickým nazíráním historie vůbec. Ale myslím, že i tak v jádru celkem věrně ukazuje, o co šlo v tzv. čarodějnickýck procesech v okolí Velkých Losin na Šumpersku, probíhajících koncem 17. století. (To už nějakých 200 let bylo po středověku!...) - Film tedy nevychází přímo z historických reálií, ale je ADAPTACÍ ROMÁNU! (Asi tak jako Amadeus Miloše Formana). Každopádně jej ve své době bylo možno chápat i jako skrytou narážku na porušování zákonosti komunistickým režimem od 50. let. Za normalizace byl film stažen z distribuce a uvolněn až koncem 80. let pouze pro filmové kluby! Tepve po >listopadu< se dostal opět do širšího povědomí... - - - P.P.S. Tak tu kluci kruci neplácejte hlouposti a nejdřív si o tom něco zjistěte. Tak...:-)
Naprosto ohromující film! Jeto opravdu dechberoucí podívaná. Řekl bych jeden z nejlepších filmů vůbec, neulpívá na něm ani trochu kýčovitosti ve smyslu dobrého nebo překvapivě špatného konce. Prostě to skončí a člověk si musí pokládat otázky. Ale nevím co si mám myslet o některých komentářich typu "politická agitace." O historii se příliš nezajímám a ani předlohu jsem nečetl. Ale rozhodně to není určeno k pošpinění církve komunistickou stranou.
Mám taková dotaz. Nemůžu si vzpomenout, v kterém českém filmu byla ukázka z kladiva. Konkrétně to byla vsuvka mnicha v podani Václava Lohniského (Hujer z Marečka) o špatnosti ženského plémě. Dík za odpověď...
Honajzovi jak vidno zdatně sekunduje Block. Sci-fi minulost?! To si jako Vávra ty procesy a inkvizici vycucal z prstu?! A pak ta podobnost s politickými procesy 50. let - tomu říkám komunistická agitka. Očerňování církve? Děkan byl přece taky kněz. Někteří lidi se holt asi dívali na jiný film, nebo Kladivo opravdu nepochopili...
Podle mě velmi dobře zpracovaný film. Atmosféra byla sqěle vystihnuta.A herecké výkona za jedna. Člověku je někdy až špatně z té nespravedlnosti. Pán Vávra si na tomto filmu dal opravdu záležet
Když on Jan Lipšanský je zaníceně věřící, takže jeho pohled je nepochybně ovlivněn.
Honajzův komentář je fakt mimo-pochopil jsi ten film zcela opačně!