Režie:
Otakar VávraKamera:
Josef IllíkHudba:
Jiří SrnkaHrají:
Elo Romančík, Vladimír Šmeral, Soňa Valentová, Josef Kemr, Lola Skrbková, Jiřina Štěpničková, Marie Nademlejnská, Miriam Kantorková, Lubor Tokoš (více)Obsahy(1)
Do města Šumperka je povolán Inkvizitor, aby vyšetřil přestupek jedné žebračky. Zkonstruuje proces, jehož metody zaručují doznání všech obžalovaných. Proti spořádaným a ušlechtilým občanům se náhle vynoří moc, která pod rouškou očišťování kraje od čarodějnic sleduje pouze vlastní obohacení, a která neváhá pro tento cíl obětovat desítky životů nevinných lidí a zničit své odpůrce. (Bontonfilm)
(více)Recenze (969)
Při pohledu na hořící hranice až mrazí v zátylku, jak zůstal námět vynuceného přiznání aktuální až do dnešních dní (přes středověk, nacisty, komunisty, až k vrahovi Putinovi). ()
Petrovy kameny, ojoj neradno tam chodit. Hodně silný film. ()
Už dlouho jsem tento Vávrův film neviděla, ale některé scény mám v hlavě dodnes... Silný zážitek ()
V pražských kinech se promítal od 12.2.1970 (Světozor) ()
Darrene - napsal jsi to skvěle.65% ()
Bez jakýchkoli pochyb jedno z vrcholných, ne-li nejvrcholnějších děl Otakara Vávry. Snímek velmi naturalistický, jenž na tuto dobu velmi podrobně popisuje jak samotné inkviziční procesy - jejich příčiny, průběhy, zakončení a důsledky - tak i tehdejší společnost, jímž je jakýmsi velmi přesným obrazem. To vše bezpochyby platí. Jenže - film jsem viděl celý v kuse teprve nedávno. Do té doby jsem byl vždy svědkem jen dílčích a záměrně vyňatých scén, většinou těch nejkrutějších, nejkrvavějších, no - prostě tak, jak to má být :-) Samozřejmě, že bez jakéhokoli dílčího navazujícího kontextu mi to vyráželo dech, když už to poznávám jako celek - názor se mění.¨ Scény jsou opravdu předvídatelné, byť procítěné, přesto přehnané, zaměření je velmi konkrétní, příliš dané téma nezobecňuje, neposkytuje na něj nějaký ucelený náhled. Postavy jsou velmi jednolité, není moc s kým se ztotožnit, koho s nějakým větším zájmem sledovat. Snímek Kladivo na čarodejnice rozhodně patří k těm nejlepším na dané téma u nás. To ale jen a jen proto, že jich opravdu bylo šeredně málo. Nicméně v kontextu a spojení i s dalšími zahraničními snímky na stejné téma a ze stejné doby se nedá srovnávat. I proto za mě jen těch 60%. ()
Jeden z nejlepších českých historických filmů. Strhující obraz dvou dob, které měly máloco společného, přesto dokázal pan Vávra spojit hrůzy čarodějnických procesů s hrůzami let padesátých. Těžko se později hledali za tímto filmem jinotaje, neboť v takovémto provedení je snadné cokoliv popřít. Důležitý je ale výsledek. Velice pozoruhodný. ()
Je priam neskutočné, aký výborný film dokázal Otakar Vávra spolu so spoluscenáristkou Krumbachovou natočiť a napísať. Keby film vznikol o pár rokov neskôr, či skorej, v trezore by skončil hneď. Tá analógia, ktorú tam Vávra dostal s 50.rokmi a procesmi ktoré sa vtedy diali (nielen procesy, ale nastavenie fungovania spoločnosti ako takej), je brilantná. Nie je prvoplánová, ale stále na vás dýcha kdesi vzadu. Kvalitný scenár, veľmi silný a ľudský príbeh, herecké výkony a výprava. TOP Film. 5/5 ()
Nadčasové memento novověkých církevních prasáren. Černoprdelnický finanční model pro poslední čtvrtinu 17. století - když jdou vejdělky do červených čísel, troška tortury a vhodně načasované autodafé zajistí plynulý cash flow. Mimo jiné parádní soundtrack. Úvodní píseň jsem si tak oblíbil, že jsem ji zpíval na vánoční besídce. ()
Film je přímo nesen preciznimi výkony herců, z nichž těžko někoho vynášet. Atmosféra totalitní moci je vsudypritomna, nicméně příběh zcela jasne ukazuje roli jednotlivců, kteří selhávají v rozhodující chvíli. V době Bobligove byla sice církev stále ještě mocna, nikoliv však vsemocna. Takze otázka mechanismu zrudne mašinérie, ktera - ostatne jako vždy v dějinách - slouzi k obohacení jedněch a záhubě jiných je zde velmi patrna a stále stejne znepokojiva. ()
Jedinej černobílej film kterej zkousknu. Co zkousnu, kterej doslova žeru. Perfektně natočený film dle knížky, kterou bych mohla číst neustále dokola. Prvně jsem ho viděla na střední škole a říkala jsem si ježiši to zas bude nějaká černobílá kravina a ono najednou bum a on je to naprosto precizně udělanej film který snad budou sledovat ještě naše děti. ()
Z pochopiteľných príčin značne nadhotnotený film, u ktorého s odstupom času stále menej a menej divákov docení paralelu inkvizičného teroru s procesmi zinscenovanými za totality, resp. v dobe vzniku filmu. Bohužiaľ. No v každom prípade, atmosféra beznádeje, strachu a celkovej temnoty doby je tu servírovaná s jednoduchosťou, za to však zručne a účinne. Nejde ani tak o scény tortúry či upaľovania, ktoré skrátka nemôžu konkurovať miere násilia zobrazovaného v dnešných filmoch. Je to skôr chladnokrvnosť dobových predstaviteľov cirkvi a všeobecná bezmocnosť voči ich besneniu. Výborne to celé dotvára hudba, pravidelne sa opakujúci marš ‘Jak černý mrak už táhne smrťák zabiják…’ a fanatické citácie Hujera Lohniského, ktorý pridáva čo-to odborného hovorenia o problematike čarodejníctva. Na škodu je len to, že dobre rozohratý dej postupne upadne do jednotvárnosti, pribúdajú ďalšie obvinenia, ďalšie zatýkanie a z letargie nás postupne vytrhávajú už len mučením vydolované priznania, obsahujúce pikantné detaily z vymysleného obcovania na Petrovych Kamenech. Mimochodom, na tú dobu nečakane explicitné pojednanie o veciach ocasích. Záver je zbytočne unáhlený a nedotiahnutý, film ako celok zďaleka nepripravil pôdu pre takéto zakončenie. V porovnaní so Spalovačem mrtvol, obsahujúcim porovnateľné finále, to v tomto prípade pôsobí rozpačito a s množstvom hluchého ticha. 3 hviezdy za trio Elo-Kemr-Šmeral, hudbu a poctivú ČB depresiu. ()
Je to strašné, tak hrozivě pravdivý film. Musím dát pět, ale doufám, že už ho nikdy neuvidím. ()
Jediný film od p. Vávru, ktorý zaraďujem do zlatého fondu československej kinematografie. Neviem, kde v plejáde jeho priemerných až podpriemerných filmov našiel umenie vytvoriť toto skvostné dielo. Výborné herecké výkony Vladimíra Šmerala, Ivana Romančíka i Soni Valentovej o temných časoch inkvizície sa dajú parafrázovať kľudne aj na dobu komunizmu, keby šlo o iného režiséra. Vďaka pán Vavra za tento Váš "jediný" film. ()
Jeden z nejlepších českých drama filmů plný hnusu, bezmoci a pravé tváře zasrané církve a idiocije veškerého náboženství. Zlá doba plná zlých lidí, která si nic nezadá s časy okupace, udavačstvím a bezmoci v jakémkoli čase. Hodně těžký film, na který se špatně dívá díky emocím a skutečné beznaději. Jeden mistr herec vedle druhého. ()
Brutální drama, které zasáhne téměř každého. Určitě jeden z TOP černobílých filmů. Zaujal mě casting, reálně vybrané postavy počínaje žebračkou a konče inkvizitorem. Otevírání temné kapitoly církve a metafora diktatur plných lží a násilí. ()
Tento film i přes určitý "politický přídech, poplatný době vzniku" patrný v líčení mnoha postav je velmi dobře natočen. Ponechme stranou určité historické nepřesnosti, a zaměřme se na film jako takový, který dokázal v některých aspektech velmi dobře popsat popsat řadu lidských vlastností, které jsou i dnes stále velmi aktuální. Ať už to byl hrabivý a mocichtivý Heinrich Franz Boblig von Edelstadt, jeho prospěchářský sluha, který ho bezskrupulózně podporoval, jen aby se sám měl dobře, a řada dalších. Ten film je vlastně zdařilou alegorií kritizující řadu neduhů lidského charakteru a společnosti. Po filmové stránce je Kladivo na čarodějnice rovněž velmi zdařilým počinem. Hlavně doufám, že tento film nikdy nikoho nenapadne kolorovat, tím by přišel o významný kus té správně temné atmosféry. ()
Děsivá, monstrózní a přitom zvráceně fascinující vize toho, co dokáže napáchat jedna chorobná a fanatická lidská mysl. Film je pro mě jedním z nejpůsobivějších v celých dějinách české kinematografie, s neskutečně působivou zlověstnou atmosférou strachu, v níž se počáteční poklidná idyla všedního života normálních lidí postupně zvrtne v nekonečnou noční můru. Moc inkvizice, která vzklíčila zcela nenápadně, se začíná šířit jako choroba, jako nákaza, jež nakonec klátí lidské životy po desítkách. Konečného válcujícího účinku na diváka je též dosaženo mistrnými hereckými výkony, brilantními fanatickými „vstupy" Václava Lohniského, jakož i titulní písní, která skvěle uvede do atmosféry zmaru a hrůzy, vznášejících se nad celým filmem „jak černý mrak". ()
Překvapil jsem sám sebe, líbil se mi ČESKÝ HITORICKÝ FILM Z KONCE 60 LET. ()
Při každém dalším sledování ve mně zanechává ještě silnější dojem než minule. Na tehdejší dobu skvěle natočený film, dost přesně se držící skutečných událostí. Depresivní atmosféra, skvělé herecké výkony, zejména Kemra a Šmerala, ale i třeba drobné role Bláhy či Lohniského... Jeden z nejlepších českých filmů. ()
Reklama