Kouzelný dům

Ten román jsem milovala jako dítě. V době, kdy jsem měla louskat normalizační dětské knížky a dívčí romány, nabízela naše domácí knihovna zcela jiný materiál. Beletrie byla v menšině, ale Benešův román mně učaroval. Překvapilo mě, jak málo známý může být až tak dobrý autor. Jsem ráda, že se dílo brzy dočkalo kvalitního filmového zpracování, zápletka by mohla hluboce inspirovat i současné tvůrce. Magické tajemno a napětí ve Vávrově filmu sice oproti knize trochu ztrácí na síle, ale nikoli na úkor dramatičnosti příběhu. Adinu Mandlovou jsem tu nepoznala, při čtení jsem si představovala opravdu krásnou, éterickou divu. Tou (alespoň z mého pohledu) Adina určitě není, ale zahrát dokáže výborně každý charakter. Ve filmu v obchodě prezentovaná kabelka „z pravého tuleně“ :) k ní nakonec dobře pasuje… (20.06.2020)

Co mi na filmu vadilo, byl výkon Zdeňka Štěpánka, přestože ho mám jinak jako herce ráda, tady podle mě strašně přehrával, tím se zněkterých dramatických scén staly spíš scény komické. Jinak ale film vybočuje stylem, má zajímavou kameru a svícení (napíklad obličej Adiny Mandlové jako jediný osvětlený bod), taky pojetí snové sekvence je něco, co bych u filmů z tohoto období nečekala. (22.05.2009)

"Možná, že celý lidský život je jenom sen." To možná je, ale tohle byl pro mě vyloženě zlý sen! Sledovat celou dobu vykulený oči Mandlové nebo Štěpánka je fakt zlo! Navíc Adina nebyla nikdy dobrá herečka. Nerozumím, co je na tomto snímku tak hodnotného, dyť to je obyčejná naivní a prostomyslná červená knihovna, která mohla dojímat maximálně naše babičky. Československou kinematografii minulého století mám v úctě, i filmy Otakara Vávry, najdou se však i výjimky, které bych nejradši nikdy neviděl. Příkladem budiž Kouzelný dům. (10.11.2022)

Zub času už přece jenom hodně na tomto snímku zahlodal. Především se však ukázalo, že se nevyplatí ignorovat původní vyznění literárních předloh. Filmový závěr vlastně zboural celý smysl příběhu. A chlapák Zdeněk Štěpánek coby něžně tokající milovník na mě také nepůsobil příliš věrohodně. Škoda, měla jsem si radši uchovat dávný kladný dojem z mládí a neměla jsem si ho zkazit novým zkouknutím. (24.12.2011)

Navzdory vysokému hodnocení a referencím, pro mě určitě zklamání. Nějak mně to nechytlo za srdce ani jinou část těla. Adina Mandlová zcela nezvykle v dramatické poloze - přece jenom ji známe více jako rozvernou dívenku v rolích čistě komediálních nebo později jako vznešenou dámu z filmů salónních... (22.01.2005)