Cena za něžnost

Někdy slyším nářky, že filmové umění trpí nedostatkem dobrých scénářů. Na to lze kontrovat, zdali kvalitní scénáře jsou opravdu tím, co publikum nejvíce žádá. Tak jako v Mozartových časech, kdy operní diva nezřídka sklízela větší obdiv a úctu než sám autor opery, tak i dnes si všímáme víc toho, JAK hraje Nicholson v nevýznamné vedlejší roli, než CO vlastně hraje on a především ostatní, mnohem důležitější postavy. --- Ať je to s úrovní scénářů jakkoli špatné, adaptace literárních předloh zůstávají bohatým zdrojem. Tento film je typickým příkladem. Takový rodinný příběh může být, a velmi často bývá, stupidní limonádou. Má-li to o něčem být, má-li to být chytré a působivé, potřebujeme na začátku mistra slova. Tedy spisovatele. A pak scénáristu, který adaptaci nezmastí. --- To je právě to, co se v tomto případě podařilo. Všimněme si, že od debilních seriálů tohle dílo odlišují jedině kvalitní charaktery a vůbec nejnápadněji krásné dialogy. Žádná postava není černobílá, všichni mají své přednosti a slabosti, velmi lidské, přirozené, a proto působivé. --- Ubrečený závěr příběhu je, pravda, trošku laciným východiskem, pro mě mínus. Naopak velmi si mě získala zdánlivě neorganicky vložená epizoda Emmina výletu do New Yorku. Jak ty dámy ztuhly, když se přiznala, že je s dětmi v domácnosti! Překrásné! „Za tři hodiny jsem se dozvěděla, že ty ženy byly třikrát na potratu, třikrát se rozvedly, jedna nechala kvůli kariéře dítě v internátě, a v takovém momentě jsi na rozpacích, když máš mluvit o mojí rakovině?“ Člověk málokdy slyší tak nádherně pregnantní zhodnocení oné sterilní (přímo allenovské!) moderní civilizace. (20.09.2011)

5 oscarů? no ne že bych byl zklamán, ale čekal jsem tedy větší nářez. Nicholson jako šarmantní kosmonaut s ďábelským úsměvem, který by si život bez žen nedokázal představit, zkrátka nemá chybu, vůbec herecké výkony jsou v tomto filmu bezchybné, ale ten děj se rozjíždí jak muj děda na mopedu, proto si myslím, že zkrácená stopáž by snímku jen prospěla a rozhodně přidala na kvalitě. Slabé 4* (10.01.2010)

Tohle snad nemyslíte vážně? Vám se to vážně líbilo? Já se tedy absolutně nudil. Mně tento film snad ani neměl co nabídnout. Po stránce emocí to bylo naprosté vakuum. Celý příběh byl hrozně nudný a vůči osudům všech zúčastněných postav jsem byl tak lhostejný, jak je to vůbec jenom možné. Herci a herečky by se na plátně mohli klidně přetrhat, ale v tak nudném příběhu by na mě neudělali dojem ani kdyby místo nich hrál samotný Mr.Bůh, i když v případě Shirley MacLaine a Jack Nicholsona by nebyl spatřen rozdíl, protože jejich výkony byly dokonalé. Shodou okolností jsem nedávno viděl film Byt(1960), kde Shirley MacLaine zářila také. Ovšem o tom filmu se dalo alespoň říct, že tam byl děj, který mě nějakým způsobem zaujal. V případě tohoto filmu tu děj nelze nazvat dějem, ale holým neštěstím. Občas tedy zabrnká hezká hudba, ale to je z toho pěkného asi tak všechno. Musím dát jeden z hezčích odpadů. P.S. Žánrové zařazení filmu jako komedie, beru jako obrovský překlik. (06.02.2012)

Na pomezí tří a čtyř hvězd, ale nakonec se přikláním ke třem, protože jsem holt čekala něco trochu jiného, a tudíž se u mě při sledování prvních dvou třetin filmu dostavilo spíše malé rozčarování. Jinak ale není Cena za něžnost, film plný kvalitních hereckých výkonů s křehkým a nenápadným příběhem, vůbec špatným snímkem. (30.07.2016)

Výborný film postavený na zvláštním vztahu upjaté a hyperprotektivní matky a její dcery, která je jejím pravým opakem. Vtipný film o citech a vztazích postavený na skvělých dialozích a hereckých výkonech MacLaine, Winger a Nicholsona (ten snad ani nemusel hrát, takhle si ho představuju ve skutečnosti:-). Závěr extrémně smutný (plakal jsem:-), ale finální vyznění filmu v duchu "life goes on no matter what" mne dojal a nakupnul víc než celých 90 minut přeceňovaného "životabudičného" filmu Harold a Maude. (17.06.2008)