Cena za něžnost

Na mimoriadny film si opäť budem musieť počkať. Cenu za nežnosť považujem za čudný film, ktorý napriek známemu režisérovi, výborným hercom, piatim Oscarom pôsobil na mňa nevyrovnane, miestami až chaoticky. Ak by som mal jedným slovom pomenovať negatíva filmu, použil by som slovo - americký. Príliš americký. Preto chápem akademikov a predpokladám, že aj u miestnych divákom mohol mať slušný úspech. Ja som ho nezaujato dosledoval a skonštatoval, že jediným výborným filmom, ktorý som od J.L. Brooksa videl ostáva Tak dobre, ako sa len dá. (05.06.2017)

41. Zlatý Glóbus za rok 1983 - cena (4) - *Nejlepší film (drama), *Nejlepší herečka (drama) - Shirley MacLaine, *Nejlepší herec ve vedlejší roli - Jack Nicholson, *Nejlepší scénář - James L. Brooks + nominace (2) - Nejlepší herečka (drama) - Debra Winger, Nejlepší režie - James L. Brooks (02.12.2008)

Ukázka špičkového melodramatu, natočeného citlivou rukou. Brooks snímku propůjčil svůj nezaměnitelný styl a přesně vyvážil misky vah mezi smutkem a radostí. Opravdovou lahůdkou je pak herecké obsazení, kde vedle sebe stojí zkušený pár MacLainová - Nicholson a celkem neznámá Debra Wingerová (výkon na úrovni jmenované dvojice!). Těžko hledat nějaké výraznější chyby... 9/10 (06.11.2009)

5 oscarů? no ne že bych byl zklamán, ale čekal jsem tedy větší nářez. Nicholson jako šarmantní kosmonaut s ďábelským úsměvem, který by si život bez žen nedokázal představit, zkrátka nemá chybu, vůbec herecké výkony jsou v tomto filmu bezchybné, ale ten děj se rozjíždí jak muj děda na mopedu, proto si myslím, že zkrácená stopáž by snímku jen prospěla a rozhodně přidala na kvalitě. Slabé 4* (10.01.2010)

Příšerná dvouhodinová muka, sladkokyselé inferno, ukázka sprostého a trapného citového vydírání, které nemá obdoby. Po rozplizlém začátku přijde vcelku záživná prostřední část, pak se ale objeví bulka v podpaží a je po ptákách. Venezuelská telenovela hadr, film je plný jak režisérských, tak hereckých přešlapů a znásilňování diváka obrázky velkookých dětiček a sladké rodinné idylky, kde si sice lidé jakoby ubližují, ale stejně se mají tak krásně rádi, až to hřeje u srdíčka. Všechna ta klišé, šablony a polopatismy tady navíc stokrát zesiluje hudba - klavírek, housličky a akustická kytárka, už jsem jen čekal, kdy tam režisér do nějaké dojemné scénky pustí nahrané publikum - "ááááh". Čekal jsem mnoho - a už dávno jsem nesledoval závěrečné titulky tak vzteklý a zklamaný. Nechápu, jak tahle - bez prominutí - plytká a povrchní s*ačka mohla dostat nějakou cenu, natož Oscara, natož hned pět sošek. (02.11.2008)