Reklama

Reklama

Osvobození Prahy

  • Východní Německo Die Befreiung Prags (více)
Československo / Východní Německo, 1976, 65+75 min

Režie:

Otakar Vávra

Hrají:

Vladimír Šmeral, František Vicena, Josef Větrovec, Ota Sklenčka, Josef Somr, Dmitrij Vasiljevič Fraňko, Sergej Poležajev, Gunnar Möller (více)
(další profese)

Dvou dílný film Otakara Vávry zachycuje jednu z nejdůležitějších kapitol naší historie. Líčí události z májových dnů 1945 v bývalém protektorátu kdy se německá vojska chystala učinit z české kotliny poslední baštu odporu proti vítězícím spojencům. Film byl natočen v roce 1976 jako poslední díl volné trilogie - "Dny zrady" - "Sokolovo" - "Osvobození Prahy". Vzhledem k době kdy byly tyto filmy natočeny jsou fakta hodně tendenčně upravena, některé skutečnosti potlačené a je hlavně glorifikována úloha komunistů v tomto dějinném období. Zajimavé jsou historické rekvizity a triky které režisér použil při realizaci. Film je dvoudílný, ale uváděn byl vcelku. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (103)

flanker.27 

všechny recenze uživatele

Kupodivu ideologické hledisko mi u třetího dílu přijde méně problematické než u druhého, neboť se soustředí spíše do pitomých stranických řečí a frází, než do děje samotného. Průběh událostí mi nijak extrémně pokroucený nepřipadá, rozhodně je v něm více reality než v současných politicky uvědomělých statích na dané téma (viz velebení sračkoidního konce Želar). Naprosto podepisuju co napsal Exkvizitor, objektivita je věc vzácná jako šafrán a dnes jí nemáme o mnoho více. Vždy mne nesmírně pobaví to rozčilování se tady nad neobjektivitou, zatímco stačí abych na ni upozornil např. u Pearl Harboru a už se mne někdo snaží usadit poukazem na to, že jde přece o zábavu. P.S. Ze všech postav nejvíc mě sral celou trilogii uvědomělý Jiří Krampol. Update 2020: Tak se po nějakých 12 letech vracím ke komentáři, abych se vysmál pitomcům, co v zájmu "napravování historie" plkají nové lži a mýty. Tak tedy: Vlasovci Prahu v žádném případě neosvobodili, víme? Ano, byli tady a v jednu chvíli povstalcům pomohli se udržet, ale v době, kdy se stáhli, boje dále pokračovaly a Němci v Praze stále bojovali. Jejich úloha je nebetyčně zveličována a tím se tvoří nový mýtus, to vše proto, že 30 let po pádu komunismu má někdo potřebu se "hrdinně" tlouci v prsa a ukázat své správné přesvědčení. Nadto, nebyla kurňa v celém Československu jen Praha, ale dnes jako by se z doby osvobozování naší země všechno smrsklo na Plzeň a na Vlasovce (jejichž úlohu např. při potlačování Varšavského povstání, protipartyzánských operací a i vyhlazování obcí na našem území strážci nové pravdy a historičtí analfabeti zapomínají, jakož i na to, že sám Vlasov o žádnou pomoc povstalcům nestál, to byla osobní iniciativa generála Buňačenka). A já nehodlám podléhat těm nesmyslům, které se rojí a které balí celou válku do nových "souvislostí", ukazují vše "z nového úhlu" a tak dále. Ergo, zvyšuju hodnocení na 4. ()

Jello Biafra 

všechny recenze uživatele

Predstavte si že Pražské povstanie v máji 1945 zorganizovali súdruhovia z KSČ na pokyn z Moskvy. Vzali pušky a stanuli na barikádách, kde sa statočne držali pokiaľ neprišla hrdinná červená armáda. Tak túto verziu nám predkladá tento film. Tak predovšetkým je nutné povedať, že do pražského povstania sa zapojil každý kto sa dostal k zbrani a nielen ten kto bol oddaný partajník. Nad propagandou ktorej je tu neúrekom by dnešný človek znalý pravdy len mávol rukou, avšak mnohé postavy sú tu tak odporne zdiskreditované že je mi z toho až zle. Ku príkladu Generál Kutlvašr, ktorý bol v skutočnosti hlavným veliteľom povstania tu hraje len zanedbateľnú úlohu. Najväčším "kopancom" tu pre mňa bolo rozhlasové vysielanie, kde sa dozvieme že všetku moc v Plzni prebrali hrdinní súdruhovia v zbrani. Na generála Pattona akosi súdruhovia zabudli. Tie patetické scény tiež akosi na chuti nepridávajú. Ku kladom filmu však patria scény bojov. Síce tu občas zasiahnutí strelou padajú k zemi ako keby dostali infarkt, ale mnoho prestreliek fakt stojí za to. Ďalší klad je bojová technika ktorej je tu mnoho. Za nemecké tigery tu síce zaskakujú prerábky sovietských tankov ale T-34 sú tu pravé. ()

Reklama

Wacoslav1 

všechny recenze uživatele

Tak mám za sebou poslední díl Vávrovy velkolepé válečné trilogie a neodpustím si rejpnutí, protože by mě zajímalo kolik z těch rádoby odborníků co tu vykřikují cosi o zkurvených bolševických sračkách to opravdu viděli. Já tohle prostě nehodlám hodnotit nemyslím si, že film ukazuje, že bojovali jenom komunisti a nikdo jiný. Film zkrátka zobrazuje co se dělo na téhle straně a zbytek nezachycuje i když o tom, že Američani osvobodili Plzeň tam zmínka je, tak o co go? Jinak precizně natočené válečné scény mě opět přikovali k obrazovce. Vávra prostě uměl řemeslo jako nikdo a měl jsem za to, že to se tu hodnotí především, ale to jsem se asi spletl...85% ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Další z filmů, na který se dá koukat jen z nostalgie na školní léta za socialismu nebo jako vzorovou ukázku jak pod vedením totalitního režimu se dá ohnout skutečnost a historie.... Na druhou stranu chápu, že natočit film o statečných povstalcích v Praze, kde vedení nebylo zcela komunistické a kde posléze pomohla s osvobozením armáda generála Vlasova zatímco Rudá armáda odpočívala a zbytečně čekala za kopci se soudruhům asi nechtělo...To by se národ mohl začít ptát!....A tím spíš, že komunistické buňky a vůbec vedení odboje v Praze bylo pro Rusy nečitelné a neznámé, proto padlo rozhodnutí Stalina nechat ty povstalce pár dní trochu ,,provětrat" německou palbou podobně jako ve Varšavě. Teprve pak do města s poraženým povstáním měla jako by dorazit Rudá armáda... To však Vlasov překazil svojí snahou získat body pro zajetí u američanů... K těm se posléte také dostal. Na žádost NKVD jej však Američané bez okolků vydali. Jako zrádce SSSR byl po šíleném mučení a výsleších rychle popraven. Jeho vojska s německou výzbrojí nás však tehdy v Praze zachránila!!! ()

Matty 

všechny recenze uživatele

Vávrova lekce normalizačního dějepisu je dnes přes respektování chronologie událostí i vypíchnutí mnoha detailů (výkřik německého vojáka "Was ist denn los?" po vpádu do Rozhlasu, likvidace německého tanku před staroměstskou radnicí, ze země vstávající a následně zasažena dívka během masakru v Úsobské ulici, přibližně šest hodin trvající jednání s Toussaintem) použitelná zejména jako monumentální ukázka toho, jakým způsobem byl za komunismu překrucován výklad pražského povstání. Proti odlidštěným německým bestiím stojí usměvaví sovětští vojáci, jejichž příjezd představuje od začátku řešení všech problémů. Osvobozenecký boj proti okupantům vedli v první linii pochopitelně přesvědčení komunisté, kteří se navzájem oslovují zásadně „soudruhu“ nebo „soudružko“. Právě komunisté, vykresleni jako praví mučedníci, byli podle filmu po celých 6 let války hlavními nepřáteli nacistů. Řídícím orgánem povstání je v rozporu s historickými fakty Revoluční národní výbor, nikoli kolaborantská Česká národní rada, která z pohledu tvůrců naletěla planým slibům cynických Američanů a podepsala dohodu s Němci. Všem ostatním regulím je pochopitelně nadřazeno „právo revoluce“, neboť hnacím motorem povstaleckých bojů je vidina socialistické republiky pracujících. Posluhovači západních imperialistů jsou bandou pomatených zbabělců, základní povstaleckou tiskovinu představuje Rudé právo a nejvíc při osvobozování krvácela mytizovaná Rudá armáda, nikoli lidé bojující na barikádách (nejvíc krve ztratí sovětský tankista). Poslední slovo tohoto strnulého velkofilmu, který vás za přetrpění hodiny interiérových diskuzí (oživených nanejvýš nesouvisejícím prostřihem na panorama Prahy) odmění hodinou stejně statických přestřelek v ulicích, nemůže zákonitě patřit nikomu jinému než Gottwaldovi. Hezky si to soudruzi udělali. 40% ()

Galerie (16)

Zajímavosti (11)

  • Ve filmu je příbližně v 1 hodině a 45. minutě bagatelizována kapitulace Němců v Praze 8. května, protože ta nezapadá do poválečné komunistické propagandy. Přestože i poté docházelo k přestřelkám - hlavně s příslušníky SS - většinou Němci kapitulační protokol respektovali. (Dzin01)
  • Při scéně osvobozování rozhlasu jde vidět partyzán, co vyvěšuje československou vlajku a vlajku SSSR. Ve skutečnosti však byla vyvěšena pouze československá vlajka a vlajka USA. To se samozřejmě neshodovalo s komunistickým režimem, tak to muselo být změněno. (kritkMd)
  • Většina scén je natočena a snímána přesně podle dobových fotografií (Hitler v kancléřství, boj o rozhlas, zabití civilisté na Staroměstském náměstí, zničený tank 24). (Spinosaurus)

Související novinky

Otakar Vávra: 1911 - 2011

Otakar Vávra: 1911 - 2011

16.09.2011

Ve věku 100 let zemřel včera nejstarší žijící český režisér Otakar Vávra. Režisér před nedávnem podstoupil operaci zlomeniny krčku, kterou si přivodil krátce po jarních oslavách svého významného… (více)

Reklama

Reklama