Viník

Typická (zbytočná) americká verzia, inak skvelého dánskeho filmu. Napriek tejto prvej vete musím povedať, že s americkými remakemi zahraničných filmov nemám najmenší problém. Svojhočasu sme si ich užili nadmieru, keď sa po americku remakoval snáď každý druhý úspešnejší ázijsky horor. A mnoho divákov tak nafrflalo ako keď sa jedná o remake európskeho filmu. Problémom však je, že tento remake sa ani zďaleko nepokúša o nič nové a je doslovnou kopírkou toho predošlého. Príbehovo tak už nemá absolútne čím prekvapiť a jediné čo robí "inak" je, že celé dianie klasicky po hollywoodsky zbytočne prehnane dramatizuje a tak sa v americkej verzii The Guilty viac kričí, plače, duní intenzívnejšia hudba a všetko musí byť teatrálnejšie. Jake Gyllenhaal síce odvádza do bodky presný výkon a je radosť na neho celých 90 minút počas ktorých ani na sekundu nezíde z obrazovky pozerať. Ale čo z toho, keď podobný výkon odvádza vo filme, ktorý síce vďaka skromnejšej stopáži nestihne ani raz nudiť, ale ani raz obhájiť zmysel svojej existencie. Iba z minimalistického dánskeho filmu robí typický americký thriller, ktorý musí diváka neustále niečím nadchýňať, až nakoniec pôsobí ako stovka ďalších thrillerov ktorá sa v US už natočila. Typický príklad filmu, ktorý nemá koho čím uraziť, ale ani absolútne ničím (okrem výkonu Gyllenhaala) nadchnúť, hlavne pokiaľ ste videli originál. CELKOVO: 6/10 (14.09.2021)

Nová, americká verze The Guilty je leaknutá venku a jelikož si nepamatuji a nechci srovnávat se starou, dánskou verzí, hodnotím film samostatně. Uvnitř tak nějak cítím, že se celý film drží originálu jako klíště a kopíruje děj, scénář i emoce a nechce se mi nadhodnocovat něco, co jsme už vlastně jednou viděli, ale zde nemůžu jinak, než jednoduše nadšeně konstatovat, že se film povedl. One man show Gyllenhaala, který si zde krade všechnu slávu a divák bude zarytě zatínat nehty do sedačky, protože nejen, že bude emočně až na kost vyždímaný sám, ale současně jde vidět, že je naplno vyždímaný i Gyllenhaal a jeho comeback na plátno po delší době je famózní, fantastický, akční, napínavý a jednoduše sakra dobrý, a to i přesto, že jsem byl k filmu strašně skeptický. Jak mají amíci tendenci mrvit remaky kvalitních filmů, zde jde o naprostý opak a oproti odtažité a nemastné předloze je tohle solidní nadprůměr. (14.09.2021)

Dánskou verzi jsem neviděla, proto možná nadhodnocuji. Ale kamera i herecký výkon Jakea mi přišly výborné a zasazené do příběhu, který mi nedal vydechnout, přestože jsem ve skutečnosti viděla jen čím dál zoufalejšího policistu na tísňové lince. Sedla mi i pointa, která je možná moralizující, ale já myslím, že lidé, kteří mají svědomí, se pod dojmem tak silné zkušenosti mohou zachovat i v reálu. SHRNUTÍ: Když se ti svět zúží jen na jediný telefonát a všechno je jen na tobě. (13.09.2022)

Tyhle typy fláků se musí fakt umět především skvěle napsat! To je půlka úspěchu. Pak už záleží hrozně moc na kvalitě herce, kolem kterýho se celá story točí. Občas se to povede dokonale (127 hodin, Telefonní budka), občas je to průměr (Noční jízda, Kyslík, Pohřben zaživa....). Tady se povedlo vše tak nějak napůl... Jake je bomba herec, nicméně je vidět, že i když dělal co šlo, ten příběh byl sám o sobě prostě nudnej a to ani on nespasí... Prostě napůl. 50% (08.11.2021)

Amíci nezaháľali a po troch rokoch od dánskeho originálu prinášajú tú svoju verziu, nakoľko ich publikum by európsky film proste nezvládlo, ale o tom potom. Pár potešení, pár sklamaní.  Gyllenhaal po dvoch rokoch opäť pred kamerou musí potešiť nejedného. Jeho slzy/emócie sú uveriteľné a potlačia na pílu v správne chvíle. Napätie je počas väčšej časti stopáže stále silné, hoci menej surovejšie, udalosti dokážu bez problémov vtiahnuť aj za predpokladu predchádzajúceho zhliadnutia pôvodného filmu, čo sa cení. A keď už sme pri ňom – aj napriek tomu, že sa filmy od seba prakticky moc nelíšia, dánsky počin mi prišiel chladný, citovo nedostupný, rozprával príbeh taký, aký je. V americkom náprotivku sa stavalo na emóciách a v niektorých momentoch som mal pocit, že práve oni sú hlavným stavebným pilierom. A je v podstate len na tebe, ktorý spôsob ti viac vyhovuje. Jeden si ale určite vyber, pretože ten pôvodný scenár je v skutku úžasný kúsok. K tým "sklamaniam" – s Pizzolatta som veľmi smutný. Namiesto toho, aby písal klon/derivát famózneho diela True Detective, radšej píše prerábky dánskej snímky... To je asi taký ekvivalent námahy ako keby po rokoch nejaký väčší rejža namiesto celovečeráku priniesol krátkometrák, prípadne spevák namiesto poctivého hodinového štúdiového albumu vydal 5-skladbové EPčko... Našťastie, nad Fuquaom som palicu zlomil už dávno, takže v tomto smere škoda reči. --- Möllerov Den skyldige (jasným) víťazom. (13.09.2021)