Režie:
Otakar VávraKamera:
Ferdinand PečenkaHudba:
Jiří SrnkaHrají:
Saša Rašilov st., Vlasta Matulová, Svatopluk Beneš, Theodor Pištěk, Růžena Šlemrová, Lola Skrbková, Anna Letenská, Blanka Waleská, Eva Svobodová, Emil Bolek (více)Obsahy(1)
Vycpavač zvířat Václav Barvínek strávil pro malicherný spor čtyřiadvacet hodin ve vězení. A právě toho dne byla čtena závěť jeho strýce, v níž stálo, že nebožtík kdesi ukryl šek na milion korun. Pokud nebude do určené doby inkasován, celá částka připadne na dobročinné účely. Ostatní příbuzní vydrancovali veškerý movitý majetek, ve strýcově vile zůstal pouze opuštěný bernardýn, jehož se dobrosrdečný pan Barvínek ujal. Ošizený dědic dál vede prostý život a netuší, že bohatství leží na dosah ruky. Má docela jiné starosti - srdce onoho postaršího tlouštíka zahořelo láskou k dívce, jejíž přívětivost si mylně vyložil... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (67)
Veselý příběh o jednom potrhlém vycpavači zvěře (a všecko), který úplnou náhodou dostane šanci zdědit celý milion korun! Václav Barvínek je asi jednou z nejlepších postav, jaké kdy Saša Rašilov zahrál, vždyť si ji také napsal sám a na tělo, tak to už by bylo, aby mu to nevyšlo. Na smutnou dobu svého vzniku (a vzhledem k smutnému osudu Anny Letenské...) to vůbec není špatný film a i když se u něj možná nepotrháte úplně smíchy, dokáže rozveselit a udělat dobře na duši, což bylo u filmů natočených za protektorátu asi to nejdůležitější. Navíc se můžete pokochat pohledem na roztomilého bernardýna Ivana. ()
„Já se nechci uklidnit, já se nemůžu uklidnit a já se neuklidním!“ Nikdy se nenechte zavřít do vězení, i kdyby třeba jen na den a s dobrým společníkem, můžete propásnout dědické řízení! Anebo…že by to až tolik nevadilo? Pan Barvínek je citlivý člověk (jeho „zklamání“ diváka zasáhne) se srdcem na pravém místě a chytlavým smíchem (ostatně Rašilov, na kterém film staví nejvíc, se uměl smát jako málokdo). I některé další postavy nejsou špatné (např. Benešův chemik, Pištěkův hostinský či třeba Nedbalův dědic s hlubokým hlasem), ale žádná z nich není natolik výrazná, aby se hlavnímu hrdinovi alespoň trochu přiblížila. A s humorem je to tu jak s přeháňkou, občas se přižene, vyvolá divákův smích, ale stejně tak rychle zmizí, a film je tak povětšinou spíš jen úsměvný (a dost sentimentální). Celkově dávám pouze lepší průměr. „To ste inženýr? To ste inteligent? Už sem vám tisíckrát řekla, že tohle já trpět nebudu! Kdo to má pak vydrhnout, celej dům to zasmradí!“ - „Náhodou to nejsou žádné smrady, ale plyny vzniklé chemickou reakcí!“ ()
Skoro až pohádka o tom, jak byli lakomí potrestáni a pokorný zvítězil. I když... Přijdu hned je chaplinovským mixem humoru a sentimentality; něco jako Kid, jen s bernardýnem místo dítěte. Dá se na něj velice dobře koukat i dnes. Zatímco v koncentračních táborech se tou dobou děla nelidská zvěrstva, film ukazuje, jak je hezké, když se k sobě lidi hezky chovají. Bojuje proti krutosti sentimentem, ale příjemným, nepatetickým. Může mu to mít někdo za zlé? ()
Česká populárna hudba si pavlače sem tam berie do svojich textov. Náhodile: "Čtvrtá kategorie pavlačových domů pevný zdraví podryje bělochů i Romů" (Tři sestry) alebo "Na pavlači samé jé jé jé je, drby, drby jen o nás dvou" (Dalibor Janda). To sú však len také popevky, ukazujúce, že svet pavlačí má svoje neopakovateľné čaro. Dokonalý hold tomuto spôsobu života vzdal Otakar Vávra práve týmto dielom. Nielenže skvele zaznamenal svet spoločne zdieľaného života v tomto osobitnom spôsobe bývania, plného všímania si správania susedov, klebiet a milostných pletiek, ale zároveň pridal skvelý príbeh o jednom veľkom dedičstve, ukazujúci, akí my ľudia vlastne sme. Drobné výhrady sú len k takému tomu zmierlivému duchu, ale to beriem ako obetu komerčnej úspešnosti filmu. Inak plná spokojnosť. ()
Sentiment z toho kape na všechny strany, snad jen vycpaný ratlík pobaví. Jinak jsou snad zajímavé jen komentáře, jejichž autoři si ani o Anně Letenské nedokáží nic zjistit. Byla zatčena již v průběhu natáčení, protože její manžel schovával hledanou osobu. Gestapo ji propustilo nikoliv kvůli filmu (i když M. Havel, majitel Lucernafilmu, v tomto ohledu intervenoval), ale protože čekalo, že Letenská je přivede na stopu dalších odbojářů. To se nepotvrdilo, a Letenská byla po dokončení filmu i s manželem popravena. ()
Galerie (9)
Photo © Lucernafilm
Zajímavosti (6)
- Dle Otakara Vávry se producent filmu a majitel Lucernafilmu Miloš Havel pokoušel za Annu Letenskou (Koubková) přimluvit u šéfa kulturněpolitického oddělení Úřadu říšského protektora Martina Wolfa, který mu však naznačil, že je to marné. Nicméně docílil alespoň toho, že dokončila natáčení. (JoranProvenzano)
- Film měl premiéru dva měsíce po smrti herečky Anny Letenské v koncentračním táboře Mauthausen. (BoredSeal)
- Na herečce Evě Svobodové bylo v některých scénách už dost vidět, že je v jiném stavu. Za pár měsíců se narodil budoucí hudebník Jiří Stivín. (raininface)
Reklama