Proti všem

Opět skvěle zpracovaná, velkoryse výpravně pojatá freska z dob českého husitství. Film je zcela v područí Zdeňka Nejedlého, potažmo jeho vzorů, což nám ovšem z dnešní perspektivy nemůže vadit. Velice realisticky zobrazeno nebezpečí zpátečnictví i radikalizace a jejich potlačení. Při sledování bitvy na Vítkově si připadám jako při četbě Palackého veledíla:"Geschichte des tschechischen Volkes in Böhmen und Mähren". (30.09.2004)

Ať byl Vávra jakýkoliv, jeho husitská trilogie je výtečná a nikdo by nebyl schopen ji natočit takto úchvatně, nikdo by neuměl takto sešikovat komparz a úžasně zachytit bitvu na Vítkově. Když k tomu přidáme bezvadné a realistické kostýmy, skvělé herecké obsazení, dobrou práci kameramana a díkybohu také film v barvě, vyjde nám z toho nejlepší česká historická trilogie. Kéž by si dnešní filmaři z toho vzali příklad. (23.01.2012)

Film plný patetických hereckých výkonů ale i vtipných postav (Jaroslav Vojta se sekerou a v transu celých 100 minut). Druhá půlka plná řeží je vyloženě dobrá. Děj je notoricky znám, chtěl bych jen vyzdvihnout krásnou jeptišku Janu Rybářovou, kterou můžeme vidět prakticky jen zde a v Krškově Stříbrném větru. Škoda! Nádhernou roli tu také ztvárnil Václav Voska, který, chtěje aby svět byl jeden velký grupen-sex z toho udělal odnož církve. Docela jsem mu fandil ale nepovedlo se to. Zajímalo by mě, co by na tuto krvežíznivou bandu s cepy řekl Jan Hus. Obávám se, že to byl jen farář, který chtěl reformovat církev a že jeho záměrem nebylo rozpoutat občanskou válku. (12.05.2012)

Poslední díl Vávrovy trilogie, který hned na počátku ukáže odlišnou tvář oproti dvěma jeho předchůdcům. Rozdíl je v tempu. Vávra tentokrát postupuje velmi pomalu, rozvážně a daleko přesvědčivěji. Vetší prostor dostávají i vedlejší dějové linie, o kterých rozhodně nemůžu říct, že by byly nedotaženy či ošizeny. I ideologická stránka je malinko jinde. Herci nezklamou ani pro tentokrát, byť jim často toporné texty doslova hážou klacky pod nohy. Vlasta Matulová, jednoznačně nejvýraznější ženská herecká osobnost celé trilogie podává opět přesvědčivý výkon, je ale trošku divné dívat se na ni, jako na postavu dcery zemana, která na plátně pobíhá v šatu připomínající řádovou sestru, když v prvních dvou dílech hrála královnu. Ale takové věci musíme Vávrovi v tomto spektáklu prostě odpustit, co bych pak měl říkat třeba o takovém Vojtovi, že? Apropos bojové scény - ty jsou sice velkorysé, při podrobnějším pohledu ovšem vyplynou na povrch vyloženě směšné detaily. Ve výsledku se nakonec jedná opět o kus velmi dobré filmařiny, ovšem do jisté míry pro mě značně rozporuplnou, proto tedy hodnocení přesně na půli cesty... (18.02.2009)

Z ohlasů na toto monumentální dílo je nejlepší citace z dobového pramene, která jen potvrzuje oprávněnost všeho, o čem dnes mluví devadesátník-pamětník Vávra. Jasné Žižkovo odlišení nejen od adamitů, ale i sebestředného Želivského nejlépe vypovídá o hodnotovém směřování filmu, které je v plném souladu s Žižkovým životem (pozdější odchod z Tábora do Hradce Králové). Zpochybňování vítkovské bitvy nemůže nic změnit na jejím celkovém kontextu i úspěšném odolávání katolické křižácké přesile. Skvělý Štěpánkův výkon v tomto završujícím dílu dosahuje rovněž svého vyvrcholení - živý muž-pragmatický idealista splývá se svou epochou do dvojjediného symbolu. Symbolu demokratického češství. Prokop Veliký, Jiří z Poděbrad, Jan Blahoslav, Jan Ámos Komenský, Josef Dobrovský, František Palacký, Karel Havlíček Borovský, TGM - zhruba takto probíhá další nosná linka pozdějšího dějinného bytí také Žižkova a Husova odkazu. Zlomem, který dal této snaze její nadčasový ráz, byla právě bitva na Vítkově hoře. A tak patos a celé velkolepé pojetí Palackého koncepce jsou víc než oprávněny. Národní malosti si užíváme do sytosti - proč si alespoň čas od času nepřipomínat také momenty a chvíle jejího opaku? (26.08.2007)