Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Věčné téma lásky, života a smrti v českém filmu podle Františka Hrubína... Příběh, který básník František Hrubín vyprávěl na prázdninové cestě do Florencie dvěma svým přátelům, prožíval jako chlapec v lešanském ráji svého dětství. Příběh, v němž Láska a Smrt hrály jednu z nekonečné řady svých partií o lidské osudy. V sázce byly životy studenta Vojty a mladého děvčete od kolotoče Teriny, k němuž chlapec zahořel láskou. Náhlá smrt dědečka, o kterého se Vojta stará, zamíchá karty zcela jinak právě ten večer, kdy jsou s Terinou smluveni na společném útěku „někam“. O pointu zdánlivě prostého příběhu se však postará setkání někdejších soků v lásce. Studenta, z něhož se stal ředitel školy, a kolotočáře Viktora, který měl Terinu slíbenou od jejího otce… Přátelé Františka Hrubína byli nadšeni hloubkou a jímavostí tohoto zážitku a přesvědčovali Hrubína, aby stejně potěšil i čtenáře. Čtyři roky poté, co se "Romance pro křídlovku" stala jedním z nejúspěšnějších svazků Klubu přátel poezie 1962, oslovil příběh i statisíce filmových diváků. Nelehkého úkolu převést verše a naznačené dějové linie do filmové řeči se chopil stejně jako u předchozích filmových adaptací Františka Hrubína režisér Otakar Vávra. Hlavní role romantického příběhu o lásce, životě a smrtí mistrovsky ztvárnili Jaromír Hanzlík, Zuzana Cigánová a Štefan Kvietik. Snímek reprezentoval naši kinematografii na mnoha filmových festivalech (Bergamo, Sorrento, San Francisco, Moskva) a všude sklízel pozornost diváků i kritiky. (Česká televize)

(více)

Recenze (160)

Aluska88 

všechny recenze uživatele

Romanci pro křídlovku jsem nejprve viděla v divadelním zpracování a byla jsem zvědava, jaký bude oproti tomu film. Krásný poetický snímek o mladé, čisté, dětinské a přesto tolik osudové lásce. Jaromír Hanzlík je tu ještě mladé ucho, ale je krásný, co říkáte, děvčata?:) Nádherná ústřední melodie. Já si jen říkám, kam se takové příběhy a filmy poděly... Natočit něco tak upřímného, opravdového a silného a přitom s takovou lehkostí v dnešní době? Ale jděte... ()

Maq 

všechny recenze uživatele

Původně jsem chtěl za nejspíš nejlepší Vávrův film udělit jen hvězdičky a komentáře se zdržet; vše dobré o něm už přebohatě napsali ostatní. Ale narazil jsem v jednom z komentářů na následující větu: „Že by mohl mít mrtvý dědeček přednost před živou přítelkyní, to prostě nechápu.“ A to mne přimělo přece cosi dodat. --- Hrubínova poéma není jen nostalgickou vzpomínkou stárnoucího muže na neopakovatelně čistou (protože nenaplněnou) lásku jeho mládí. Je to také osudové drama volby, řekl bych existenciální (i když to slovo moc rád nemám), protože o to právě jde: V průběhu několika dní, ba hodin, Vojta činí rozhodnutí určující jeho existenci pro celý další život. Na jedné straně láska, stejně opájející jako pošetilá a znamenající rozchod se vším a se všemi, mezi nimiž Vojta dosud žil, a na straně druhé povinnost, respekt k zavedeným hodnotám, láska a úcta k těm, kteří mu dali život. --- Dědečkovo nečekané úmrtí této volbě dodalo na nekompromisní naléhavosti. Ponechat jeho tělo bez náležitého zaopatření by mělo (nehledě na ohledy fyziologické) zásadní následky. Bylo by to odmítnutí všeho, co se pokládá za slušné a náležité. Odvrhnutí rodiny, společenství, uznávaného řádu věcí. Vojta tu volbu učinil, rozhodl se ostatně stejně jako většina lidí, byť málokdo za tak dramaticky zhuštěných okolností. Podle toho se jeho život dále odvíjel - ke kariéře venkovského učitele a řádného občana. Ale to vábení osudu, vzrušující otázka „co by bylo, kdybych tenkrát…“, to mu v srdci zůstalo navždy. ()

Reklama

mortak 

všechny recenze uživatele

Vydařený pokus zachtit krystalicky čistou básnickou symboliku jdoucí k neobecnějším existenciálám života přes filmový obraz. Básník idealizuje český venkov, snaží se poeticky uchopit smrt, tělesnou lásku a povinnost k rodičům. Občas je to až moc explicitní. Hmyz opylující, moucha na okenním skle, asi bych se bez toho obešel. Ale všechny námitky přebíjí naivní čistota příběhu, tedy něco pátřící k básni. ()

sud 

všechny recenze uživatele

F. A. Brabec nebyl první režisér, který se rozhodl zfilmovat báseň. Třicet let před ním dal Otakar Vávra na čas vale svým histrorickým heroickým velkofilmům a převedl na filmový pásek Hrubínovu "Romanci pro křídlovku". A sám souhlasím s panem režisérem, že se jedná o jeho nejlepší dílo. Nová vlna se vyznačovala novými režiséry, neherci a scénáři které jsou o ničem a zároveň o všem. Otakar Vávra, ač ostřílený kozák filmové režie, přispěl do tohoto období svojí troškou do mlýna za podpory filmového štábu, který si vybral povětšinou z mladých začínajících umělců a nadějných herců. Ať se jedná o chlapecky naivního Jaromíra Hanzlíka, ještě dívčí neženskou Zuzanu Cigánovou či Zampanovsky světáckého Štefana Kvietika, všichni se dokázali do svých rolí vžít a byli výteční. "Romance pro křídlovku" plyne s tóny Herkulových lázní za zvuků letní přírody, či rozhrkoceného kolotoče volně do svého dojemného vyústění. Co říci na závěr? Často s posměšným úsměvem leckde pročítám o každém druhém lyričtějším filmu, že se jedná o filmovou báseň. A ačkoli se tomuto titulování vyhýbám, "Romance pro křídlovku" se lépe vyjádřit nedá. ()

MM11 

všechny recenze uživatele

Veterán českých režisérů, který se mohl potkat ještě s Františkem Josefem I, císařem, jenž nastoupil na trůn v polovině devatenáctého století si nejvíc považuje právě Romanci pro křídlovku. Možná v něm vidí něco víc, než my. Vávra se snažil tímto filmem navázat na novou vlnu, ale dle mého názoru mu to vyšlo jen zčásti. Báseň kolem níž je vystavěn příběh jakoby nedokázala utáhnout tempo. Navíc děj dává výtečný prostor charakteristice postav, jinak je však prostinký. Režie je (ruku na srdce) místy rozvláčná, což jaksi nekoresponduje s dravostí režisérů nové vlny. Celkově to je ojedinělost hodná obdivu, ale Zlatá reneta mi přišla zvládnutější. ()

Galerie (22)

Zajímavosti (14)

  • K napsání básně přiměli Františka Hrubína jeho přátelé, spisovatel Ludvík Aškenazy a malíř Zdeněk Seydl, kterým Hrubín tuto svou romanci převyprávěl. Báseň je z roku 1962. (mchnk)
  • Jaromír Hanzlík dostal za úlohu študenta Vojty v roku 1968 cenu Ministerstva kultúry, ktorá bola dotovaná poukazom na auto. Neznamenal peniaze, len prednostné právo na kúpu automobilu z produkcie socialistických štátov. (dyfur)
  • Jaromír Hanzlík chtěl původně hrát ve filmu Hotel pro cizince (1966), na kterém se pracovalo ve stejném roce. Na nátlak svého otce se však zúčastnil konkurzu na film Romance pro křídlovku. (mchnk)

Související novinky

Otakar Vávra: 1911 - 2011

Otakar Vávra: 1911 - 2011

16.09.2011

Ve věku 100 let zemřel včera nejstarší žijící český režisér Otakar Vávra. Režisér před nedávnem podstoupil operaci zlomeniny krčku, kterou si přivodil krátce po jarních oslavách svého významného… (více)

Reklama

Reklama