Соколово
Sokolovo
Režie:
Otakar VávraKamera:
Andrej BarlaHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Ladislav Chudík, Vladimir Samojlov, Jurij Solomin, Bohuš Pastorek, Martin Štěpánek, Lev Ivanov, Jiří Pleskot, Hannjo Hasse, Vladimír Ráž, Josef Langmiler (více)Obsahy(2)
Válečný velkofilm se odehrává v letech 1942 - 1943 a líčí historii vzniku vojenské jednotky v Sovětském svazu a účast českých a slovenských vojáků v bojích na východní frontě. Titul byl koncipován jako součást historické trilogie, jejíž další části tvořily "Dny zrady" a "Osvobození Prahy". Nákladný film byl natáčen na autentických místech Ukrajiny a přechodný nedostatek sněhu byl nahrazován umělými prostředky. V květnu 1975 se konaly četné slavnostní premiéry. Po odchodu Martina Štěpánka do zahraničí se už Sokolovo neuvádělo. Nezdálo se vhodné, aby národního hrdinu hrál emigrant. Film je dvoudílný, ale uváděn byl vcelku. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (123)
Sokolovo je len jedným z ďalších normalizačných filmov, ktorý si prisvojil osobu nadporučíka Otakara Jaroša. Paradoxom bolo v roku 1981 zastavenie premietania, vysielania tohto filmu nakoľko v tomto roku predstaviteľ nadporučíka Jaroša Martin Štěpánek emigroval do Rakúska. Film nám opisuje akt bitky u Sokolova, ktorá z pohľadu československých vojenských dejín má unikátne postavenie. Išlo o prvé bojové nasadenie 1. československého práporu v Sovietskom zväze. Na jednej strane stáli vojaci, ktorí nikdy nebojovali, nemali žiadne bojové skúsenosti a na druhej skúsení vojaci Wehrmachtu. Vojaci 1. čs. samostatného práporu začali presun na front 30.1.1943 (necelá tisícka mužov a žien) a boli prepravení z výcvikového tábora Buzuluk do železničnej stanice Valujka (cesta vlakom trvala 3 týždne), ďalej bola železnica úplne zničená. Odtiaľ prápor vyrazil na 12 dňový 350 km dlhý peší pochod do Charkova. Presuny prebiehali iba v noci, cez deň hrozili útoky Luftwaffe. Do oslobodeného Charkova sa prápor dostal 1. marca 1943. Tu si vojaci krátko oddýchli a už 2. marca 1943 nadránom vyrazili k ďalšiemu pochodu do priestoru Sokolova. Ich prvá bojová úloha znela udržať postavenie na línii novo vybudovanej obrany na rieke Mža a zabrániť jednotkám 6. tankovej divízie Wehrmachtu v jej prekročení. Dňa 8.3.1943 bol náš prápor rozdelený na 3 roty. Sever bránila 2. čata 3. roty s veliteľom Oldřichom Kvapilom a zbytok roty s rotmajstrom Voráčom bol južne v Mirgorode. Arjuchovku bránila 2. rota nadporučíka Jaroslava Lomu a na južnom breh rieky v Sokolove mala presunutú obranu 1. rota nadporučíka Otakara Jaroša. Prvý útok nepriateľa sa podarilo odvrátiť, ale na bojisku ostali nečinné 3 nepriateľské tanky. Nikto z Jarošových vojakov neprekukol ich lesť a tak si oni pokojne zamerali postavenia obrancov a pri následnom nemeckom útoku tieto tanky ožili a zničili presnými zásahmi protitankové dela a guľometné hniezda. Cesta do stredu dediny sa im otvorila a zničiť pozorovateľňu nadporučíka Jaroša vo veži kostola už nebol žiaden problém. Tu padol 8.3.1943 hrdinskou smrťou nadporučík Otakar Jaroš podobne ako aj stovka jeho vojakov pri obrane Sokolova. Nedokázali mu pomôcť ani jednotka rotmajstra Voráča, ani tanky 179. tankovej brigády pod ktorými sa pri prechode rieky prelomil ľad. No a to najlepšie na záver. Na východnom fronte bojovalo na konci vojny 75 tisíc československých vojakov v Svobodovej armáde a zo západu sa blížilo okolo 10 500 mužov. Prečo to spomínam? Koľko z nich zo západnej vetvy po novembri bolo povýšených a na kapitána Otakara Jaroša si od povýšenia in memoriam dňa 5.5.1943 nikto nespomenul. Hanba!! V roku 2009 vláda ČR navrhla, aby ho prezident v Deň vojnových veteránov 11. novembra povýšil do hodnosti generálmajora. Václav Klaus to bez vysvetlenia odmietol. ()
Martin Štěpánek se mi tam moc nezdál...rozhodně jsem mu toho jeho velitele nevěřil...to udělali soudruzi chybu že nechtěli "Brzouše" kvůli Uchu....myslím že by to o něco zvedl.Jinak jsou tam někdy až zoufalé průtahy které zajišťují podivnou necelistvost.Ale přes všechny nechutné agitace a vymejvárnu mozku se prokoušeme až k oné závěrečné bitvě.Posledních 20minut věnovaných bojům je na tom to nejlepší jelikož jsou slušně natočené.Čekal jsem jenom nějakou trapnou hranou akci jako je to u těchto filmů zvykem ale tady tomu tak nebyl...celkem nějaký vzrůšo tam bylo a zato jsem byl rád.Přemýšlel jsem co by vylezlo z takovýhle filmů kdyby se z nich vystříhala ta škála dnes již nepotřebných scén a dialogů. ()
Dobře, všechno je tu ideologicky zkreslené, ale ve spoustě scén je velice dobře vyhmátnuto, o co komu šlo. První půlhodina je heydrichiáda a Lidice, druhá půlhodina je příprava v Buzuluku, až po půlce začíná válečná operace, takže samotná bitva o titulní ukrajinskou vesnici tvoří pouze poslední čtvrtinu filmu. A navíc, kolik máme lepších válečných velkofilmů? :-/ ()
Ach jaj...Film je dosť poplatný dobe svojho vzniku a propaganda je tu cítiť takmer v každej vete. Nemal som ani tušenia, že tu dostane priestor atentát na Heydricha a likvidácia Lidíc a už vôbec nie, že tak veľký (asi 20 minút). Propaganda sa vkradla i tu, kde jeden z popravených tesne pred výstrelom vykríkne: "Ať žije komunistická strana..." Pochybujem, že by niekto v tej dobe kričal takéto drísty, ale dajme tomu. Problém je, že toho súdruhovania a pchanie sa do zadku súdruhom zo Sovietskeho zväzu je tu až-až. Aj súdruh, pardon, vtedy ešte poslanec Gottwald dostal priestor. Škoda, že tak pozoruhodná udalosť je spackaná takýmto nie veľmi vydareným filmom. Bojové scény - nič moc, to som ani nečakal, ale príbeh okolo týchto udalostí mohol byť pútavejší. Nakoniec snáď podá aspoň pár základných informácií tomu, kto o tej téme chce vedieť niečo viac, no strhujúci príbeh či filmový zážitok tu nehľadajte. Slabé tri. 50%. ()
Galerie (4)
Photo © Filmové studio Barrandov, Mosfilm / Karel Ješátko
Zajímavosti (23)
- ČSĽA poskytla v období jesene 1973 až júna 1974 filmárom vojenskú techniku a na víkendové termíny aj 700 vojakov základnej služby. (marlon)
- Jestliže Dny zrady o událostech roku 1938 mohli diváci ještě vnímat jako paralelu k nedávné situaci srpna 1968, v dalších dvou dílech trilogie přistoupil režisér Otakar Vávra už na čirou historickou propagandu. Později to zdůvodnil tím, že kdyby odmítl, byl by přišel o práci, jindy naopak líčil, jak aktivně celý projekt dojednával na nejvyšších stranických místech. Nešlo to jinak – každá část spolkla kolem tehdejších 20 milionů Kčs (dnes by to bylo nejméně desetkrát tolik). Za to samozřejmě normalizační režim žádal své a Vávra mu to v touze po sebeuplatnění na rozloze historického velkofilmu poskytl. (Zdroj: Letní filmová škola)
- Filmovanie prebiehalo v Prahe, Sokolove a v okolí Moskvy. (dyfur)
Související novinky
KRRRnov již podesáté zve na „sedmdesátky“
Již podesáté přivítá krnovské kino Mír 70 fanoušky festivalu 70mm filmů. O víkendu 17. – 19. dubna 2015 se historickými projektory prožene na dva miliony filmových políček, která v době svého uvedení… (více)
Film Sokolovo je rozdeleny na dve casti, ktore opisuju boj ceskoslovenskej armady smerom do svojej vlasti z maticky Rusi:) Prva cast je len taka rozbiehajuca, kde sa toho moc nedeje cinmi, ale skor dialogmi, ktore srsia aj vychvalovanim ohladom komunistickej ideologie. Najlepsia scena prisla, ked sa dej filmu sustredil na atentat Heydricha. Aj samotne vyhladenie dediny Lidice bolo zaujimave, ale potom sa uz toho ani moc nekonalo. Stale len vojaci pod velenim plukovnika Svobodu chceli ist na frontu a s komunistickeho Ruska boli az priamo dosraty a nevedeli sa ich nabazit, aki su skveli. V jednej scene oslovil jeden vyslanec z Londyna Svobodu podplukovnikom, aj ked na jeho vylozkach bolo jasne vidiet, ze je plukovnik. V tejto casti mi chybala ta spravna davka akcie, ktora by tuto cast riadne napumpovala adrenalinom, co sa az udialo v druhej casti, ktora mi bola omnoho sympatickejsia, co sa tyka vlastne skoro vsetkeho. Zaciatok druhej casti ma troska pobavil, ked sovietsky dostojnik vysvetloval, ze musia udrzat svoju poziciu na jednom useku. Svoboda v tom nevidel problem a bez najmensej obavy mu odvetil, ze to zvladnu, aj ked nevedel aka bude proti nim presila. Konecne sa dostal rad na vojnove besnenie v plnom prude, ale este bez nasich odhodlanych ceskoslovenskych vojakov.Dokonca aj ukazali nemecke tanky, ktore sa chceli prebit za pozicie sovietskych vojakov. Aj nalety nemeckych stihacov boli pozeratelne, ako cela tato mala sekvencia bojov, ktora by si aj zasluzila dlhsiu stopaz. A kdeze su nasi vojaci? Ty sa nedaleko od toho vojnoveho pekla trapia kopanim zakopov do tej zamrznutej zeme. Znova prichadza na scenu Taranovka, kde tvrdo bojuju sovietski a nemecki vojaci a nie ako ceskoslovenski, ktory este nic neukazali co je v ich silach:) Scena bola veeelmi kratucka, co ma aj troska nasralo:( Nasi vojaci stale kopu zakopy a uz aj nieco vykopali, ale za pomoci dedincanov. Ale co to, vidim uz prve mozole na rukach a mam pocit, ze im asi ani robota nevonia. Medzitym sa odohral mensi incident na ceskej zemi a za okamih znova spat k nasim vojakom a to presne do dedinky Sokolovo o com je aj cely film. Ohh nie, aj tu kopu zakopy nasi vojaci, mozno rovno hroby pre seba, kde urcite zomru pred utokom Nemcov. Aj tu vyuzili silu dedincanov, aby nemuseli tolko driet v kopani zakopov:))) A prisla ta spravna chvila, ked nasi vojaci dostali sancu ukazat co je v nich. Na otvorenom priestranstve mnohopocetna prevaha nasich vojakov si to rovno rozdala dokonca s siestymi nemeckymi vojakmi. Dokonca jeden z nasich im isiel rovno v ustreti a oni ho ani za boha nemohli trafit. Ale on v leziacej a krkolomnej polohe ich zabil az troch. Ale co to nevidim?? Zakopy v dedinke uz len kopu sedliaci, to je teda pekne podle od vojakov. Normalne sa na to vysrali a tazku drinu prenechali na ich pleciach:) Ale to uz prichadza do tuheho. Prve vybuchy bomb nahnali vojakom strach a prichadzajuce nemecke tanky sa pokusali zastavit sovietske dela. To vsetko bolo skraslene krasnou zimnou sceneriou, ktora tomu dodala ten spravny feeling. Boj nebol vobec kratky, co ma nesmierne potesilo. Krasne detailne zabery na nemecke tanky a obrnene transportery, s ktorych si to najviac uzivali plamenometcici ma milo prekvapili, ako aj samotna pechota, ktora sa tiez nedala zahanbit. Obcas som postrehol smiesne umieranie nemeckych vojakov, ktory vyzerali pri padu na zem, ze chceju tancovat:) Ceskoslovenski vojaci sa drzali, ale Nemci mali vo vsetkom prevahu, co sa tyka tankov roznych typov, ktore boli pouzite vo filme. To som vobec necakal, ze tam bude vselijaky vojensky arzenal na nicenie ludskych zivotov. Tato druha cast jednoznacne je mojim vitazom, co nemozem povedat o prvej casti, ktora mi mic nedala. Na konci filmu povedali, ze nasi vojaci vyhrali, ale ja som videl ako ich Nemci uspesne vytlacili zo samotnej dediny von a kdeze su tie silacke reci, akymi disponovali ceskoslovenski vojaci, ze ani za boha nepustia nacistov do tej dediny? () (méně) (více)