Matrix

S utvářením filmových dějin bych byl hodně opatrný, každá novost se jednou změní ve standard. Stejně opatrný bych byl s ryzí originalitou, příznivci anime ví, o čem mluvím. Ale jsem rád, že jsem si to zrychlení 0-100km/h pod tři vteřiny prožil. Určitě by mě film tolik nezaujal, pokud by za ním nestál výborně propracovaný příběh se silným podobenstvím. Když jsem vstával ze sedačky v kině, měl jsem na chvíli pocit, že bez problémů vzlétnu. (15.04.2005)

Film rozhodně zajímavý a nutící k zamyšlení, zas takovou revoluci bych v tom ale neviděl, obdobných myšlenek už se ve scifi literatuře objevilo mnoho, jmenujme namátkou Lema, Dicka, i takového Heinleina. Kult z toho dělá spíš vizuální podání (a pro určitou skupinu obyvatelstva též kožené oblečky), než skutečná síla myšlenek. A díky tomu vznikla moje oblíbená sranda Metr X. (27.11.2005)

Rád bych si mírně zapolemizoval s názorem, ře Matrix je myšlenkově naprosto originální, a to i přesto, že ho považuji za zdařilý film. Myšlenku nepoznatelnosti reálného světa najdeme už před více než 2000 lety u Platóna v jeho podobenství o jeskyni. Dávno před vynálezem elektronického počítače ve snech autorů nereálné iluzorní světy zprostředkovávala magie a sny a ani zde hrdinové nevěděli, co je skutečné a co ne. S nástupem cyberpunku, který přímo propojoval mozek s počítači, byl už jen krůček k simulovaným realitám. Sám si vzpomínám na jednu starší povídku (bohužel už ne na název a autora), ve které je umělá realita prostředím pro dožití důchodců. Těla jim již dosloužila, ale oni žijí své životy v příjemném prostředí neskutečného světa. A oni o tom nevědí. Závěrečnou pointu prozrazovat nebudu. Rovněž Cronenbergův film Existenz ze stejného roku jako Matrix se zabývá virtuální realitou. V Existenz se jedná o počítačovou hru. V Existenz je IMHO myšlenka falešných realit rozvedena lépe, je zde více cítit uvědomění si principielní nerozpoznatelnosti falešné a skutečné reality než v Matrixu. Zatímco v Existenz je svět hry, metahry, metametahry, MetaMatrix neexistuje. Vzhledem k tomu, kam Matrix směřuje, je to pochopitelné, ale z tohoto hlediska je IMHO Existenz myšlenkově o krůček dál. Nicméně je třeba uznat, že v Matrixu je lépe ukázána možnost, že svět, ve kterém žijeme, není zcela skutečný. Z hlediska logiky důvodu samotné existence falešné reality si IMHO stojí lépe Existenz i výše zmíněná povídka. Virtuální domov důchodců či virtuální hra (ta zvláště) mi připadají veskrze reálné, zatímco zotročení lidí, aby se stali baterkami je z hlediska našeho světa poněkud energeticky nevýhodné. Jediná námitka by mohla být, že ve světě stojů platí jiná fyzika. Důvod je však nasnadě, v domově důchodců těžko stvoříte kulervoucí akci, ve hře zase neohromíte diváka tím, že jde o osud celého lidstva. I přes zmíněné nedostatky nepovažuji Existenz za lepší Matrixu. Důvodem je zábavnější akce, přitažlivější vizuální stránka, prostě forma. Holt mě víc osloví chladná nekompromisní Matrixovská drsňáckost než Cronenbergovy slizce čvachtavé fantazie. Zdrojem nápadů byl Matrixu i japonský anime film Ghost in the Shell. Jedno však Matrixu upřít nemohu, je to první film, který dokázal danou myšlenku předložit tak obrovskému množství lidí. (22.08.2007)

Největší síla tohoto kultovního eposu netvkí jen v přirozeném scénáři, který si skvěle pohrává s myšlenkou propojení reality a virtuálního světa, ale v tom, že Matrix se nenechává strhnout vlastním potenciálem - to činí až pokračování. Originální myšlenka je tu rozepsána v téměř dokonalý scénář, ve kterém je cítit jemný smysl pro správné načasování. Další výhodou je tu samotný hrdina, který je zde postaven do stejné role jako divák, stává se tak současně naším průvodcem, aniž by se tvůrci museli zdržovat přílišným popisováním. Stejně jako on jsme hozeni přímo do 'ledové vody' a musíme se zorientovat. Za zmínku jistě také stojí technické zpracování, bez nějž by Matrix nebyl tím čím je. [TOP 19/17 98%] (27.01.2007)