Hrůzná noc 2

Typická záležitost 80-tých let. Toto inspirativní dílko, vypustili do kin naši západní soudruzi ve stejné době, kdy se rozhodl lid ČSSR zatočit s rudými upíry. A to nikoliv za použití svěcené vody a dřevěných kolíků, nýbrž zpěvem, řetězy solidarity, cinkáním klíči; sice to nebyla taková sranda jako likvidování upírů v Hrůzné noci 2, ale fungovalo to. Díky tomu jsme získali možnost užívat si výdobytků západní civilizace a vidět filmové "skvosty", kterými nás už 22 let zásobují naši milí distributoři. Neříkám že je tento film příšerný, to bych mu lichotil. On je jen trapný. A není to tím, že by mi vadily zastaralé voskové triky. Je to především přístupen k tomuto žánru. Komediální prvky atmosféře hororu moc nepomohly a často to vypadalo, jako kdyby se režisér bál udělat opravdu strašidelný film. Možná kvůli přístupnosti, nebo své babičce, těžko říct. Výsledkem je podivná nudnost, kde najdeme pár dobrých nápadů, které jsou záhy osliznuté nějakým zlehčujícím okamžikem. V té době se takto možná točilo, ale píše se rok 2011 a moje hodnocení je jasné. (01.08.2011)

,,Dvakrát nevstoupíš do stejné hrobky." A je to tu znova. Sotva se Charlie stihl vzpamatovat z událostí minulého dílu, už na něj scénárista poštval další partičku upírů. I když se tu opět objevuje motiv Okna do dvora tak dvojka jde trochu proti jedničce a některé věci úplně otáčí. Většinu filmu se okolí snaží přesvědčit Charlieho, že upíří existují a né on je. Postava Petera Vincenta už tolik nemluví tím roztomilým přízvukem alá Bela Lugosi a upírů je tentokrát na Charlieho trochu víc, ale zamrzí že nemají tak tuhý kořínek jako Charlieho soused z jedničky. Druhý díl také přináší mnohem více odlehčujícího humoru a větší porci nechutných efektů. Jinak zůstalo všechno při starém. Takže prostě a jednoduše: Jestli se vám líbil první, tak vás zřejmě nezklame ani jeho pokračování, které je přece jen o něco slabší. (09.06.2008)

Vzhledem k tomu že jsem v mládí nebyl ovlivněn prvním dílem, přistupoval jsem k tomuto pokračování dost obezřetně. Ani jedničku totiž nepovažuji za nějaký klenot hororového žánru, ale „jen“ za lehce nadprůměrnou záležitost. Změna na režisérském postu taky nevzbuzovala příliš velkou důvěru, protože Tommy Lee Wallace rozhodně nepatřil mezi bůhvíjak úžasné režiséry – hlavně tedy v té době, protože měl na svém kontě jen nepříliš kladně přijatý Halloween III: Season of the Witch a mnohem známější It (To) teprve čekal na své stvoření. Wallace vědom si toho, že jednička zaujala diváky především díky svému humornému pojetí a slušně zpracovanými postavami se pokusil napodobit svého předchůdce, ale v tomto případě to skřípalo ještě víc než minule. Humorných či lehce bizarních scén tu bylo docela dost, ale příběh jako celek už tak okouzlující nebyl. K dobru mu však připočítávám to, že se rozhodl více přitvrdit a nechybělo ani nějaké to gore. Díky čemuž se atmosféra držela v rámci přijatelnosti. 50% (31.08.2018)

Dvojka má, hlavně, hned od začátku pěkně našlápnuto to jedničce nandat v mnoha ohledech. Humor tu sice zůstal, ale je do pozadí zatlačován mnohdy neskutečně hustou atmosférou (nalítávání kamery na objekty, všudypřítomná mlha). Velmi příjemná je mi kombinace upírů a vlkodlaků, kteří proti sobě nebojují, ale spolupracují. Opravdu nechápu kdy a proč někoho napadlo postavit tahle dvě stvoření proti době. Vlkodlak je parádní, více tedy v lidské podobě, ale i ta maska docela ujde. Kladem určitě je Julie Carmen v roli hlavní upírky. Hlavníhrdina je pořád trouba, starý lovec upírů pořád debil, v tomhle se nic nezměnilo. Je škoda, že nakonec dvojka jedničku předčila jen o kousek. (21.10.2015)

O level horsi, nez original, ale stale 80's horor/comedy kvalitka, kterou opet tahne vyborna hudba Brada Fiedela. Misto gay upira zde navic mame celou bandu v cele se sexy upirkou a zatimco v jednicce byl Roddy McDowall po vetsinu filmu neverici pritez, tady uz to jeho Peter Vincent diktuje jako spravny fearless vampire killer. Dalsi upgrade je fakt, ze Charlie zde ma i pres svuj strasny 80's uces hezci pritelkyni, nez v prvnim dile. 6/10 (17.06.2011)