Reklama

Reklama

Říjen 1957. „To" se probouzí a městečko Derry ve státě Maine už nikdy nebude jako dřív. Stephen King vdechl život ztělesnění veškerých dětských fóbií a obav a vystavil sedm dětí zlovolné síle, která na sebe bere nejrůznější podoby včetně klaunské tváře. Děsivý klaun (Tim Curry) žije v městské kanalizaci, odkud se vydává lovit a zabíjet. O mnoho let později se ti, kdo přežili, jako dospělí vrací skoncovat s další vlnou jeho bezuzdného vraždění – už jednou provždy. (Magic Box)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (529)

castor 

všechny recenze uživatele

Bylo mi tehdy fakt málo a na pološíleného klauna Pennywise úplně v dobrém nevzpomínám. Stephen King do města Derry zasadil víc svých příběhů, a pokud někdo nemá rád klauny, s tímhle, který terorizuje jednu dětskou partu, se odpor ještě znásobí. Stejně jako mladší verze od Andyho Muschiettiho jde o solidní příspěvek s velmi dobrými výkony mladých herců a slušnou atmosférou, i když samotný román je prý pořád někde jinde. Potíž může být samozřejmě v samotné délce. A tím pádem tempu. Verze z roku 1990 je rozdělená na dva díly, teror z městské kanalizace se ztrácejícími se dětmi a pomsta traumatizované party po letech. Televizní produkce měla pochopitelně své limity, zasloužila by si místy svižnější tempo i klidně drsnější pojetí, ale solidní průměr to spolehlivě je. ()

Aluska88 

všechny recenze uživatele

Od doby, kdy jsem ještě jako malá dívka TO prvně viděla, uplynula již pěkná řádka let. Mezitím jsem také přečetla literární předlohu Stephena Kinga. Tlustou knihu o tisíci stránkách, kterou považuji za jakousi "Bibli zla." Pro mě se jedná o téměř nadpozemské mistrovské dílo a jeden z nejlepších hororů, jaké kdy kdo vůbec vytvořil. Kingova představivost je fascinující, děsivá, nekonečná a nepopsatelná. Po letech dávali To v TV, takže jsem jej zhruba po více jak deseti letech kompletně celé zhlédla. Jakkoli je film pro spoustu fanoušků možná slabým přepisem jedinečného díla, i přes znatelné nedostatky je zde celá řada věcí, kvůli kterým na něj nedám dopustit. Především je zde Tim Curry. Jeho kreace "Pennywise, the Dancing Clown" je naprosto dokonalá, originální a děsivá, stejně jako zábavná. Pennywise nepostrádá smysl pro humor a tak dokáže vzbuzovat hrůzu, stejně jako úsměv na tváři. Dále tu máme výborné obsazení, jak dospělých, tak především dětských rolí. Už teď si nedokážu představit, že by Billa "Koktu" Denbrougha, Richieho "Beep, Beep!" Toziera, Bena Hanscoma, Eddieho Kaspbraka, Stanley Urise, Mike Hanlona a Beverly Marsh ztvárnil, zejména v dětských "verzích", někdo jiný. Jonathan Brandis patřil mezi ty mladé talenty, které zahubil mocný Hollywood. Dalším silným prvkem je "pouťová" hudba. Scéna, v níž Beverly navštíví svůj rodný dům a setkává se s paní "Kershovou" mě spolehlivě děsí ještě dnes a moment, kdy se "To" promění ani po letech nedokážu sledovat. Kdo ještě nezná a neviděl, mohl by být slušně vyděšen:) Masky vyzní ve filmu spíše lacině, než děsivě. Rozhodně v něm není obsáhnut celý děj knihy (což snad ani nejde). V knize monstrózně vytvořené závěrečné epické finále je ve filmu převedeno do nějakých bídných deseti minut. A ten směšný animatronický pavouk, který jako by vypadl z Cesty do pravěku, coby jedna z podob "To", které má i v této své podobě stále představovat to nejmocnější zlo ve vesmíru, je v podstatě nakonec poraženo tak, že se do něj Bill, Richie a Beverly "pořádně opřeli", povalili jej na bok a vyňali z něj orgány. Myslím, že celkové finále je asi nejvíc zpackané. I přes všechny tyto neduhy má To specifickou "devadesátkovou" atmosféru a já osobně tento filmový přepis budu považovat vždy za ten nejlepší a jediný. Ten jedinečný (ne)dokonalý "feeling" nedokáže nahradit žádná digitálně vystajlovaná, vysokorozpočtová a "moderní" verze. Natočit film, který by byl věrohodně přesně srovnatelný s literárním mistrovským dílem o tisíci stranách snad ani nejde. Spousta filmů podle Kinga této kvality dostála, jenže pro mě je To možná jediná kniha, která se od jeho ostatních něčím liší. Neokážu přesně popsat čím, jen vím, že je to něco, co ji dělá prakticky nezfilmovatelnou. Protože to, co King v tomto díle vytvořil a popsal svými myšlenkami, slovy a fenomenálně propracovanými charaktery, to, jak jsem se při jejím čtení cítila a co ve mně vyvolávala, nedokáže nikdo ukázat ve filmu. "Beep, beep, Richie!" ()

Reklama

Shadwell 

všechny recenze uživatele

Ten film se realisticky jen tváří, ve skutečnosti se metaforicky vypořádává se ztrátou dětství. Klaun není sériový vrah dětí, ani nadpřirozená hmota otálející pod městem. Klaun je To a To je dětství. Klaun zabíjí výhradně děti a dospělé nejenže nechává být, ale je pro ně celkem vzato neviditelný. Když černoch po třiceti letech svolává zbylých šest přátel, nikdo z nich si nemůže vzpomenout, protože na svůj dětský věk do jednoho jako kdyby zapomněli. Právě proto, že zapomněli, pracují všichni na velice slušných pozicích a daří se jim, třebaže v dětství patřili mezi otloukánky. Za hlavní zdroj problémů, které nás v dospělosti sužují, považuje Freud dětství. To ovšem všech sedm vytěsnilo z paměti, proto jsou úspěšní, jak dokládá počátek druhé poloviny filmu. Nikdo z nich ale nemá stálého partnera, natož rodinu. V prvé řadě nechtějí vychovávat potenciální oběti pro klauna, v druhé rovině jsou zamilovaní do sebe navzájem. Klaun je tedy figura ambivalentní. Na jednu stranu spojil celou partu dohromady a zprostředkoval všem sedmi sic nebezpečné, přece však dobrodružné dětské zážitky, protože jak říká King, dětství je ten nejhezčí věk v životě každého z nás; ten věk mezi 5 lety a 15 lety, mezi nabytím rozumu a objevením nedětských neřestí, mezi batolením a sexem (jak jednoho dne sexualita procitne, dětství tím nenávratně skončí). Na druhou stranu je nám klaun nucen dětství připomínat tím nejkrutějším způsobem – přes zabíjení dětí. Že zabíjí v pravidelných intervalech už stovky let, aniž to komukoliv přijde k podivu, dokládá, že dětství je pro dospělé dávno zapomenutou kapitolou. Našich sedm hrdinů ale nezapomnělo, a i přes oněch šest napjatých telefonátů uprostřed filmu - vzpomenou si, nevzpomenou? - se na dětství rozpomnělo. Pronikání nevědomých obsahů z dětství do vědomí nad sny zvítězilo a oni se probudili jakoby ze snu, jehož úkolem bylo chránit jejich spánek-dospělost. Sny, které se vyrovnávají s tělesnými podněty, jsou nejlepším dokladem Freudovy domněnky, že jedním z hlavních úkolů snu je automaticky přetváří tyto podněty do podoby, která se snaží naše vědomí uchlácholit a ponechat v nečinnosti. Dobrým příkladem jsou sny, ve kterých vykonáváme nezbytnou tělesnou potřebu na toaletě. Sen se nám při takové příležitosti doslova snaží namluvit, že můžeme klidně ve spánku pokračovat, neboť naše potřeba je právě uspokojována. Což nás přivádí k tomu, odkud klaun vstupoval do naší reality – ze sprch, umyvadel, z kanálů. Jak sprcha, umyvadlo nebo záchod odvádějí naší špínu do jiné dimenze, přičemž šokující je pro nás případný návrat tohoto, v některých filmech zpřítomněný kupříkladu vylévající se krví ze záchoda. Tato krev, tento návrat zmizelého, nás zpravidla děsí a znepokojuje. Film, potažmo kino se setmělým sálem a náhlou „záplavou" obrazů, je pak explicitoriem onoho. Některé filmy na to vsázejí. Například u scén vraha, čistícího krev po oběti, pak vyvstává, zda se divák, toužící nečistoty a krev vidět co nejdříve zmizelé, protože do naší reality nepatřící, s vrahem identifikuje, nebo zůstane v opozici na straně dobra. Mimochodem, v knize Tma 2.0 přichází Ondřej Neff s představou světa, ve kterém elektřina přestala fungovat jako technická síla, následkem čehož se navracíme před ´89 a kdesi cosi, ovšem co je zde pro nás podstatné, k moci se dostanou sanitární inženýři, hajzlbáby a žumpmani a jim podobní, protože co začne v této staronové civilizaci churavět nejprve, jsou ucpané hajzly. Stalo se prostě mánií ukrývat lidský tělesný odpad, jako by pouhý pohled na něj mohl člověka ochromit. V útrobách trubek se rozpadá řád světa, je v něm přítomno jakési nevědomé podsvětí, od něhož se obvykle chceme distancovat. A tak i klaun z filmu představuje exkrement, který k nám zavítal z jiné dimenze. Dimenzí je pak ono navracející se zapomenuté dětství, představující vpád reality do světa či Lacanovými slovy „symbolického řádu“, který udržuje a chrání trvání dospělosti. () (méně) (více)

misterz 

všechny recenze uživatele

Detskými, alebo takmer dospeláckymi očami videné v čase natočenia, tak to bola pecka. Svoje čaro stratil tento snímok po rokoch len minimálne, preto sa úprimne čudujem tak nízkemu hodnoteniu. Najväčšie negatíva vidím v trikoch, hlavne ku koncu, nie všetko sa vydarilo tak ako malo, prípadne vyznelo dosť naivne, ale príbeh... príbeh je vskutku fantastický, typická Kingovčina zabalená do príjemne tajomnej mysterióznej atmosféry. 80/100 ()

ScreamJay 

všechny recenze uživatele

Poměrně hodně nepovedené zfilmování jedné z top Kingových novel. Navíc se není čemu divit, neb pod režisérskou taktovkou Tommyho Lee Wallace, autora jedné z nejhorších podpásovek fanouškům hororů v dějinách (Halloween 3) to snad ani nemohlo dopadnout jinak. To že je To televizní horor ještě neznamená, že by se musel převést na obrazovky bez kapky toho mrazivého napětí jenž je Kingovým novelám vlastní. Zdá se tak, že jedinou devízou je postava klauníka Tima Curryho, jež v některých záběrech vypadá děsivě a v jiných podivně roztomile. Rozpůlení na dvě části filmu dost uškodilo, neb ta první má ještě spád a je celkem dost slušná, ale ta druhá odehrávající se v rovině dospělosti hlavních hrdinů je již takřka o ničem. Když bych měl na tomto diagramu baráčků ukázat jak to jde s příběhem ve filmové podobě z kopce, pak koukněte na tohle: Empirte State Building..........panelák..........domek..........chýše..........podzemní protijaderný kryt (ten musí bejt hodně pod zemí), zkrátka herecky slušné, efekty vcelku ucházející, celkové pojetí mizerné. U televizních filmů používám benevolentnější měřítko, takže 2 hvězdičky z pěti. Víc nic, šlus, flus, the end. ()

Galerie (63)

Zajímavosti (44)

  • Ve scéně v čínské restauraci, když hlavní hrdinové rozbalují koláček štěstí, tak v něm má Mike (Tim Reid) nenarozené ptáče. To by se mohlo týkat scény v románu, když napadne mladého Mikea obří pták. (Delock)
  • Film se natáčel v Novém Westminsteru v Britské Kolumbii (Kanada) koncem roku 1989. (Delock)

Související novinky

Kingův horor To konečně míří do kin

Kingův horor To konečně míří do kin

04.07.2016

Hororový román To už se dočkal tříhodinové televizní adaptace, studio Warner Bros. se jej ale od roku 2009 snaží poslat přímo do kin. O režii se chvíli zajímal Guillermo del Toro (Hellboy) a v červnu… (více)

Reklama

Reklama