Cindy

"Neber si to tak Cindy,stáří začíná až po třicítce..." Ta drzá sedmnáctiletá kamarádka Cindy při cestě z tanečního kurzu uhodila hřebíček na hlavičku.Třicítku mám už za sebou........ :-() Mládí v pr..i,do důchodu čím dál déle.......Ale jinak jsem ten film ve své době docela "žral" .Asi hlavně díky parádní filmové hudbě bratrů de Angelisových. (10.05.2012)

Film, který jsem v dětství viděla nespočetněkrát. A strašně jsem ho žrala :D Klasický popelkovský příběh zasazený do USA/Itálie osmdesátých let. Cindy je drzý spratek a dělá jen samé problémy, princ rebeluje a nezná se ke své rodině. Ale nakonec stejně jako ve všech ostatních Popelkách to dopadne dobře a všechn hlouposti jsou zřejmě odpuštěny. Ve filmu jsou skvělé písničky, sympatičtí hrdinové a všichni jsou od rány :D Český dabing je příjemný. (07.07.2009)

Cindy ---> Cinderella ---> Popelka. Příběh o chudé, macechou terorizované dívce, která ke štěstí přišla předkládáme dnes především dětem, a to za výchovnými účely, sobě pak v eskapistickém rozpoložení. Dobře víme, že ve skutečnosti to chodí jinak než v pohádkách, složitěji. Přesazení pohádkového příběhu do naší reality je věc ošemetná, odchylky proti zkušenosti přehlížíme a odpouštíme ve světě kouzelných oříšků a dob dávno minulých snáze, než v současném velkoměstě. Středověké bály nelze nahradit tak snadno diskotékou. Takovou změnou prostředí si jen ukážeme, jak moc ztrácíme čas. Poselství Popelky jsme měli vstřebat už jako děti, jako teenageři a dospělí se jen brzdíme, líně se plácáme na místě. Hádám, že je to jednou z podstat eskapismu. Snad má svůj smysl jako příležitost nabrat dech - ale to se mi u díla, jež mě nepřekvapuje, poněvadž příliš lpí na tom prastarém čínském příběhu, nedaří. Slabé **. (22.09.2014)

Trvalo mi dvacet let, než jsem se smířil s Pretty Woman. Takže není vyloučeno, že za nějakou dobu i tomuhle něco v hodnocení přihodím. Zatím ovšem velmi slabý a ukázkově předvídatelný popelkovský příběh, navíc s podtitulkem muzikál s hodně nevýraznou hudbou. Několika dobrými hláškami pobaví akorát Adolfo Celi. (13.08.2016)

Být mi těch deset jedenáct, kdy jsem to viděla prvně, pětkovala bych jak vzteklá a měla jsem k tomu nakročeno, když jsem ten film zahlédla na youtube. Pak jsem podlehla nostalgii a znovu se na to podívala ... a to jsem pro vysoké hodnocení Popelce asi dělat neměla. Cindy se chová ve vztahu ke svému princi jako hysterická, naprosto nesoudná slepice, jo a ještě agresivní jsem zapomněla dodat. On se, pravda, taky při té druhé hádce nechová úplně soudně, ale tam se mi to jeví spíš jako nedostatek logiky (za co by dostala vypovězení ze země? Proč se nezeptal dřív?) Poslední facka a místo toho, aby jí to vrátil (jsem proti násilí na ženách, ale jí bych tu facku s chutí dala sama) ještě schytal ránu botou, poslední klapka, závěrečný song. Ten duet, který se mi dodnes líbí, splachovací princ a přeci jen ta dětská radost ze šťastného konce, to nechávají v mírném nadprůměru, tak nadšená jako v těch deseti ze Cindy už nikdy nebudu. (04.06.2016)