Cry-Baby

Sladoučkej naivní muzikál napodobující Pomádu s dějovými zvraty bez zjevných příčiny, vyumělkovanými hereckými výkony a zastřenými hlasy zpěváků se pro mě po pár desítkách minut pro mě změnil ve skvost, podivnej kýč, u kterýho jsem doufala, že nikdá neskončí. Dokonce jsem se kála, jak jsem jej zvládla tak rychle odsoudit, a přála si, abych všechna má nařčení mohla vzít zpět, neb vše, co bylo v první chvíli nedostatkem, se obrátilo v pravé bohatství tohoto filmu. Celá ta nepopsatelná stylizace mě uchvátila, že jsem hltala každou vteřinu. (06.01.2015)

Když se podíváte na filmografii Johna Waterse, je vám hned jasné, že ani "Uplakánek" nebude žádný ordinérní kousek. A taky není. Režisér mé oblíbené "ugly" pecky ŠÍLENÝ CECIL natočil guláš z POMÁDY a ADAMSOVY RODINY a výsledkem je dost zvláštní rock´n´rollový muzikál, který může být brán jako obhajoba extravagance proti prostřednosti nebo také jako prvoplánově podivný kousek, u nějž už se k další projekci neodhodláte. Mladý Depp je výborný (autenticita výkonu sice trochu padá, protože zpěvy obstarává James Intveld), ale jinak mne žádný další z party individuí a mladistvých delikventů (termín, který zní ve filmu hodně často), působících jako z řetězu utržená banda neherecky vybavených komparzistů, nezaujal. Willem Dafoe je v minutové roli vězeňského bachaře samozřejmě výjimkou, potvrzující pravidlo. 60% (15.03.2010)

Netajím se tím,že miluju Johnnyho Deppa a rock'n'roll. Když se tohle spojí,musí vzniknout prostě něco,co se mi bude líbit. A fakt to tak je. Hezky krejzy muzikál,kde je neuvěřitelně moc skvělých písniček (personally muj favorit je Please Mr. Jailer) a hned máte chuť si jít zatancovat. Aspoň já teda! (10.09.2018)

Dost jsem přemýšlela o hodnocení a rozhodla jsem se, že si Cry-baby odnese tři hvězdy. Dost to taky ovlivňoval jedinečný Johnny, protože nebýt jeho hlavní role, asi bych musela ještě snižovat. Film sám o sobě je nic moc. Děj dost všední..navíc hodně předvídatelný, už hruba po 2 minutách je každému jasné jak všechno dopadne..velká škoda. Hlavní dívčí role v podání Amy Locane mi opravdu neseděla, zdála sem mi nepřirozená. Ale i přes to všechno měl film jakýsi náboj..a dalším plusem je celkem dobrá hudba, která nabývá na ceně svou naprostou chytlavostí :) . No.. a teď se dostáváme k tomu proč se mé hodnocení najednou pohybuje tak, jak ho vydíte. Faktem je, že jsem si to další den musela pustit znovu....už to něčemu napovídá.. Následně prošel Cry-baby přehodnocením. Chyby zůstávají stále stejné, ale byly převálcovány..na kolena je srazila ta energie, blázinec, hudba a scéna ve vězení při znění "Please Mr. Jailer" ..No jo, prostě se mi to líbilo :) tečka (27.02.2011)

Ono je to pomerne jednoduché, John Waters ukazuje život, hoci sú jeho filmy zároveň uletene bláznivé. Ale šak v skutočnosti je súbor každodenných činností a kontaktov groteskne zábavný, tragikomický a absurdný. Užívateľ dezorz kdesi skonštatoval, že stačí vidieť jedného Watersa a videl si všetkých. V podstate má pravdu, no zopakovanie si toho, čo tvorí podstatu našich často pokrivených životov je potrebné a výživné. Navyše muzikálové stvárnenie citov a pocitov teenagerskej generácie je napriek zámerne vyhrotenému prehrávaniu - tradičnému to znaku režisérových filmov - presné. No a poznámka na záver: Waters vo všeobecnosti ukazuje spoločnosť zmätenú pochybnou slávou umelo vynesených modiel od televíznej kultúry, politiky až po vedu. Následky tejto zmätenosti je badať od 50. rokov 20. storočia podnes. Zároveň vždy ukáže policajtov, reprezentujúcich smiešnu snahu štátnej moci všetko riešiť násilným dohľadom a bezmyšlienkovým šikanovaním tých, čo akýmkoľvek spôsobom prekračujú naordinovanú líniu robota, tešiaceho sa z pracovných úspechov, kariérneho rastu, pop kultúry. A rozkresľovania sna o budúcnosti plánovaním stále odvážnejších nákupov. Od tovaru bežnej spotreby po adrenalínové dovolenkové destinácie. Od prostitútky luxusného strihu po účasť na premyslenej lúpeži. Americký psychológ Timothy Leary kedysi na začiatku 80. rokov vyhlásil o ´švajčiarskom výtvarníkovi HansRuedi Gigerovi : "Giger, Ty vidíš viac ako my, domestikovaní primáti." Ja si to isté myslím o Johnovi Watersovi. (28.05.2013)