Pohádka o putování

Velmi ponurá, depresivní, přesto ale krásná dojemná pohádka. Zejména scéna s morovou ženou a Orlandova smrt zanechá u většiny diváků nesmazatelný dojem. Ovšem i další dějové linie, jako zazdění ve věži a následný útěk na plachtách je velmi emotivní. Nemluvě o předposlední scéně, kdy Marta úpí v žaláři, vzpomíná na Orlanda a vyčítá Majovi jeho zkažený charakter. A když Maj v závěru kreslí křídla, o nichž se mu nějakou zvláštní telepatií zdálo, jednomu by se málem chtělo brečet. Pouze dějová linie s drakem mě nijak zvlášť neoslovila, nějak mi do filmu nepasuje. Zřejmě proto, že v tomto takřka hororovém dramatu působila až moc pohádkově, i když co se triků týče musela dát tvůrcům největší práci. Po delším uvážení zvyšuji ze 4 * na 5 a přidávám mezi oblíbené filmy. 90% (16.08.2012)

Veľmi dospelá a vážna "rozprávka", ktorá miesi fantastické motívy s krutou alegóriou, historickými motívmi a bezútešným fatalizmom s len minimálnou nádejou na zlepšenie. O to zaujímavejšou vnútornou premenou prechádzajú charaktery postáv s výnimkou Taťjany, ktorá zrejme zjedla jablko večnej mladosti. Chybička se vloudila... :-) Ale dynamický neustávajúci dej, zaujímavá vizuálna stránka a nejedna sugestívna scéna s mohutným duševným účinkom tých pár nelogizmov poľahky zatieni. Odporúčam však púšťať až deťom od 12 rokov vyššie. Tak či onak, lepšiu ruskú rozprávku som zatiaľ nevidel. 90% (03.12.2014)

Tohle má k pohádce daleko. Kromě draka/nedraka a Májovy schopnosti vycítit (a později přitáhnout) zlato zde není prakticky nic "nadpřirozeného". A i tenhle "čuch na prachy" lze považovat za jistou parafrázi. O to víc nutno zdůraznit žánry takříkajíc v druhém sledu: sociální drama, historická freska, postapo survival, psychologické podobenství. Vše s hmatatelným ruským rukopisem. Hloubku bezradnosti a beznaděje ze ztráty smyslu života po shledání sourozenců dokáže svou působivostí přebít jen morová epidemie. Hutné, působivé, strašidelné... Ke komentáři gudaulina nutno podotknout, že i Marta zestárne, jen to na ní není tak patrné. (26.10.2017)

Moje nocni mura detskych let. Bylo to tak sugestivni, ze jsem se toho jeste par let nemohla zbavit ve snech a to skutecne nepovazuju za dobre pro deti. Bylo mi 5, kdyz jsem to videla. Pak jsem o dost let pozdeji hledala, jak se ta ma nocni mura vlastne jmenovala, protoze to rozhodne nebyla popularni pohadka. Ale jednou treba najdu odvahu to shlednout znovu :) (15.03.2009)

Pohádka o putování nikdy nepatřila ke stálicím vysílání českých televizních stanic, dokonce ani v 80. letech, kdy mohli tvůrci programu ocenit pohádku jako výsledek československo - sovětské spolupráce. Svým temným pojetím navazuje na práce Hanse Christiana Andersena a připomíná, že pohádky kdysi hrály úlohu, kterou dnes má žánr fantasy - byly to dobrodružné a mravoučné příběhy určené často dospělému publiku. Nejen u nás, ale ani za hranicemi nebývá zvykem ukazovat v pohádkách utrpení a umírání - notabene jednoho z hlavních hrdinů. Scény morové epidemie vyvolávají u dospělého tíseň a dítě je může vnímat jako nefalšovaný horor. Snahu režiséra Mitty o filozofický přesah taky každý neocení. Na jednu stranu je nutné uznat, že snímek vyčnívá svou originalitou a vymezuje se vůči přesládlému disneyovskému světu, na druhou stranu ho těžce sráží přehnaná ruská lyričnost a emoční výlevy hlavní hrdinky, které působí rušivě. Film je zároveň podivně nedotažený: z chlapce se během putování stane dospělý muž, zatímco jeho sestra prochází příběhem, aniž by ji zub času jakkoli poznamenal... Celkový dojem: 55 %. (15.01.2014)