Pohádka o putování

Velmi ponurá, depresivní, přesto ale krásná dojemná pohádka. Zejména scéna s morovou ženou a Orlandova smrt zanechá u většiny diváků nesmazatelný dojem. Ovšem i další dějové linie, jako zazdění ve věži a následný útěk na plachtách je velmi emotivní. Nemluvě o předposlední scéně, kdy Marta úpí v žaláři, vzpomíná na Orlanda a vyčítá Majovi jeho zkažený charakter. A když Maj v závěru kreslí křídla, o nichž se mu nějakou zvláštní telepatií zdálo, jednomu by se málem chtělo brečet. Pouze dějová linie s drakem mě nijak zvlášť neoslovila, nějak mi do filmu nepasuje. Zřejmě proto, že v tomto takřka hororovém dramatu působila až moc pohádkově, i když co se triků týče musela dát tvůrcům největší práci. Po delším uvážení zvyšuji ze 4 * na 5 a přidávám mezi oblíbené filmy. 90% (16.08.2012)

Veľmi dospelá a vážna "rozprávka", ktorá miesi fantastické motívy s krutou alegóriou, historickými motívmi a bezútešným fatalizmom s len minimálnou nádejou na zlepšenie. O to zaujímavejšou vnútornou premenou prechádzajú charaktery postáv s výnimkou Taťjany, ktorá zrejme zjedla jablko večnej mladosti. Chybička se vloudila... :-) Ale dynamický neustávajúci dej, zaujímavá vizuálna stránka a nejedna sugestívna scéna s mohutným duševným účinkom tých pár nelogizmov poľahky zatieni. Odporúčam však púšťať až deťom od 12 rokov vyššie. Tak či onak, lepšiu ruskú rozprávku som zatiaľ nevidel. 90% (03.12.2014)

Nikdy jsem nepochopila, proč tento „horor“ byl uváděn pod názvem pohádka. Když pominu hrůzný Mor, tak to byla nuda. Nešťastná děvenka hledá svého bratříčka, chodí přes hory a lesy, její přítel zemře a nakonec najde nevděčného sourozence. Ten na poslední chvíli zpytuje své svědomí a svým únoscům se pomstí (krásné rozmetání hradu Kost na kusy ; snad jediná zajímavost je, že se tato hrůza natáčela v Čechách a triky se dělaly na Barrandově). (01.04.2005)

Jé, konečně vím, jak se tenhle film jmenuje. Viděl jsem to jenom jednou asi tak v osmi letech a byl jsem z toho úplně vedle. Scéna s morovou babou je neskutečně strašidelná. A závěr zase je úžasně dojemný. Kéž by takovéhle filmy zase začali dávat. Update: Po hrozně dlouhé době jsem film viděl znovu a znovu jsem ocenil tu fůru myšlenek, narážek, o daru, který je prokletím, o nebezpečí ráje, který je vlastně pastí, o odvaze a touze vytrvat (u Marty nepolevující odhodlání najít svého bratra, u Orlanda vůle dotáhnout své nápady do konce a chránit ty, kteří to potřebují), to vše v jedinečné ponuré atmosféře středověkého světa, výtvarně nádherně zpracovaného. P. S. Proč filmaři nejsou schopní pochopit, že dítě není blbec a nemusí ho zásobovat rozjuchanými vyprávěnkami, kde se tupě zpívá, padá na hlavu a nesrozumitelně brebentí... (09.12.2007)

Název by se měl změnit na Horor o putování, neboť větší tragédii, byť s relativně dobrým koncem, jsem snad ještě neviděl. Upřímně, určitě se nepovažuju za příznivce našeho pana prezidenta, ale po zhlédnutí tohoto díla mu musím dát za pravdu, co se týče sankcí proti Rusku. Neboť národ vyrostlý na podobných pohádkách se určitě nezlomí kvůli nedostatku plesnivého sýra z Madety nebo paštik z Hamé. Možná ho to naopak zocelí, když jeho zdraví nebude podkopáváno podobnými jedovatinami. PS: Mnoho komentátorů tady si brousí svůj parůžek ostrovtipu na tom, že zatímco tu dívku hrála pořád stejná herečka, kluk nám v průběhu filmu vyrostl. Já bych si dovolil upozornit, že Taťjaně bylo v době natáčení 25 let, to jako měla být vystřídána za nějakou třicítku až čtyřicítku? PS II.: Zaujalo mě, jak má Děda Mráz stejný obleček i stejné zvyky jako Santa. Mnozí by řekli, že se Rusové opičili, nicméně je to přesně naopak. Kde jinde by mohl vzniknout zvyk lézt do domů komínem, než v zemi nespočetných zemljanek, kde se každá delší cesta mění v řadu neplánovaných návštěv? Mimochodem, na vynálezu zemljanky je také vidět, jaký pokrok lidstvo vykonalo na cestě od pravěkých lovců. Neboť ti když vykopali jámy, museli zvířata do nich chycená zabít, přenést jinam a tam upéct. Rusovi stačí napíchnout do komína rožeň a jen chvíli čekat. (31.12.2014)