Sedmnáct zastavení jara

Mna tento serial skor pomalicky zabijal, akoby som to mal sledovat v napati. Bolo to nejake nudne a nie nie pohnut sa zo zacarovaneho kruhu dalej. Len jedna cast bola dobra a to konkretne ta, kde ta zena utekala prec s jednym Nemcom a toho nakoniec aj tak zabili. Len tato cast bola k svetu a ostatne ma nudili, ako som uz pisal vyssie. Podla mna je tento serial az moc precenovany a neviem preco dostal az take vysoke hodnotenie. (02.09.2011)

Nejčastější srovnání, a zároveň poslední, které by mne v souvislosti se Sedmnácti zastaveními jara napadlo, je srovnání s Jamesem Bondem. Jednak Vjačeslav Tichonov je lepší herec než kterýkoliv z představitelů agenta 007, druhak tohle není žádná dobrodružná špiónská akce. Nabízí se také srovnání s Kapitánem Klossem, který má sice velice podobný příběh a některé dílčí motivy, ale je pojatý úplně jinak. Sedmnáct zastavení jara je spíše poeticko-psychologický obraz posledních dnů Třetí říše – výstižný obraz doby, v níž byl neskutečný rozdíl mezi tím, co se říkalo, tím, co se dělalo, tím, v co se věřilo a tím, co se říkalo, že se věří. Špionský příběh slouží spíše k rozehrání komplikované psychologické hry než k předvádění skvělosti našich skvělých rozvědčíků (jak se říká – špioni jsou jejich, rozvědčíci naši). Pro využití psychologické hry využívá Taťána Ljoznova mnoho originálních a zajímavých filmařských postupů (Hitler snímaný z perspektivy stenotypistek v prvním díle, závěr třetího dílu - asi vůbec nejlepší seriálová smrt -, skvělý závěr celého seriálu...) a snad poněkud příliš také postavu vypravěče, který neustále komentuje psychologii postav – na druhou stranu, mnoho replik vypravěče je sice zbytečných, ale většina z nich pomáhá k pochopení poněkud složité psychologické struktury seriálu. Ze začátku mne vypravěč štval, pak jsem si na něj zvyknul jako na součást koloritu a mnohdy důležité doplnění příběhu. Kvality seriálu podtrhují také skvělí herci (samozřejmě především Vjačeslav Tichonov, ale i Rostislav Pljatt v roli pastora, Nikolaj Prokopovič v roli Himmlera, Jurij Vizbor v roli Bormanna, Tabakov v roli Schellenberga, poněkud orwellovsky děsivá Olga Sošnikova jako Barbara Krein) a vynikající hudba (zvlášť klavírní úvodní skladba, u závěrečné písně se mi sice líbí melodie i text, ale ne interpretace). Samozřejmě, je to ideologicky zabarvené, ale o nic víc, než jsou válečné filmy západní produkce (mávání stárspringldbannerem a přísahy věrnosti vlajce jsou úplně stejně nechutné) – a v rámci ideologického zabarvení si seriál dovolí leccos, co si sovětské filmy normálně rozhodně dovolit nemohly – například kněze jako jednu z hlavních kladných postav nebo onu geniální scénu v prvním díle, kdy se u Himmlera postupně prolínají tři propagandy, aniž by mezi nimi byl jakýkoli rozdíl v pravdivosti a klamavosti... Pro tuto originálnost a působivost a bez jakékoli nostalgie u mne seriál jde do Top 10. Charaktěr nordyčskij, tvěrdyj. (23.05.2010)

- http://www.youtube.com/watch?v=mudYdcGS6rY - ukažkovy špionažny serial starej ruskej školy na vysokej odbornej urovni - s preciznou hereckou gestikulaciou tvare a tela neprekonatelneho pana herca VJACESLAVA TICHONOVA - monotonny az niekedy nudny posun deja ale to za cielom ukazky preciznej a hloubavej prace rozviedcika - ziadna akcna strielacka na zapadny sposob (25.08.2012)

V polovině pátého dílu jsem to stopnul. Bohužel nemohu sdílet nadšení ostatních. Nebetyčná nuda, děsně se to táhne, vůbec to nemá žádnou gradaci, Tichonov je totálně bez výrazu a nesledávám u něj žádné charisma... velké zklamání... Je mi jasné, že to nemá být žádná bondovka a že tedy nebudou žádné akční scény, ale přece příběh se musí nějak vystavět, musí nějak gradovat. V jednotlivých epizodách není špetka napětí. Kupříkladu ve čtvrtém díle spolu promlouvají Tichonov a Tabakov, po čemž Tichonov stojí u řeky a v duchu si říká, že ho skoro odhalili. No nebýt tam ten vnitřní hlas, tak vůbec netuším, že šlo Tichonovovi o kejhák. Neboli není tam nějaká gradace scény... (01.06.2015)

V ramci zanru vrcholna zalezitost, pomyslel si Stierlitz. Po vsech strankach brilantni, svetova a nadcasova. Jeden z nejlepsich superhrdinu ever. Zvlastni kombinace spickove kontra/spionaze, konspirace, politickych intrik, valecne tematiky, filozofovani a poetiky. Navic skvele zahrano a podporeno vynikajicim scenarem i pusobivou hudbou. Scena setkani s manzelkou v baru napriklad, takhle se to ma delat holoto! Kdo jste dal mene nez 4 hvezdy - i tak plne krivdy, stydte se! Necht celulitida desive znetvori vase stehna, proklinam vas! (27.06.2012)