Sjemnadcať mgnovenij vesny
Seventeen Moments of Spring
Sedemnásť zastavení jari
Obsahy(1)
Otto von Stierlitz je hlavní hrdina ruské románové série Juliana Semjonova Sedmnáct zastavení jara. První kniha vyšla v roce 1970), a stejnojmenný televizní seriál, byl natočen v roce 1973. SS-Standartenführer Otto von Stierlitz byl ve skutečnosti plukovník Maxim Isajev, tajný agent KGB, který před infiltrováním SS Sicherheitsdienst operoval v Paříži a v Šanghaji. Podobně jako v románech Iana Fleminga o Jamesi Bondovi byly knihy inspirovány skutečnými událostmi. Stierlitz v nich například potlačil fiktivní Churchillův plán uzavřít mír s nacistickým Německem a zaútočit na Sovětský svaz. Také po svém návratu do Ruska byl Stierlitz/Isajev zatčen sympatizanty Beriji a před gulagem jej zachránila Stalinova smrt. Protože knihy poskytovaly poměrně přesný náhled na KGB a její operační metody, vyskytly se spekulace, že Semjonov sám byl agentem KGB. Dílo poprvé publikováno v době, kdy se sovětský režim pokoušel obnovit reputaci KGB, která značně utrpěla rolí vykonavatele Stalinových excesů. Má se za to, že popularita Stierlitze vnímání KGB v Rusku pomohla. Stierlitz/Isajev byl považován za ideálního agenta. Narodil se ve středu Rusi a byl to renesanční člověk, schopný dokončit všechny mise, ale současně znalý i kultury a umění. Mluvil všemi evropskými jazyky vyjma irštiny a albánštiny. Nedával přednost násilí – má se za to, že ve své padesátileté kariéře agenta zabil pouze jednou. Podobně jako James Bond měl svůj oblíbený nápoj, kterým byl koňak. Jezdil automobilem značky Horch a na rozdíl od svého západního protějšku neměl slabost pro ženy. Na svých cestách Evropou se Stierlitzovi stýskalo po rodném Rusku a často snil o návratu. Vypravěčem v ruské verzi TV seriálu "Sedmnáct zastavení jara" byl herec Kopeljan. Jeho úkolem bylo divákům se sníženou chápavostí objasňovat Stierlitzovy hluboké psychologické úvahy a vychytralé intriky. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (72)
Vedle moderních dynamicky natočených seriálů by dnes Sedmnáct zastavení jara působilo značně omšele, nicméně je to jeden z nemnoha sovětských televizních pořadů, který by i dnes snesl přísnější měřítko a mohl být odvysílán. Nejslavnější role známého herce Vjačeslava Tichonova, kterou se natrvalo zapsal do paměti diváků. Vedle něj se ale v menších rolích objevily další slavné hvězdy - např. roli Isajevova šéfa Schellenberga si střihl proslulý Oleg Tabakov. Seriál má pomalé tempo, střílí se v něm minimálně a milovník akce by se mu měl velkým obloukem vyhnout. Slušná je naopak kvalita dialogů a atmosféra příběhu. Seriál se stal v Sovětském svazu kultem a ještě dnes existují webové stránky jeho fanoušků, kde koluje bezpočet vtipů o legendárním rozvědčíkovi: "Lavrentiji, děti máš?" - "Ano, soudruhu Staline",odpoví Berija. - "A co Isajev?" - "Nemá." - "To je špatně, musíme udělat."Celkové hodnocení s ohledem na nostalgii 70%. ()
V ramci zanru vrcholna zalezitost, pomyslel si Stierlitz. Po vsech strankach brilantni, svetova a nadcasova. Jeden z nejlepsich superhrdinu ever. Zvlastni kombinace spickove kontra/spionaze, konspirace, politickych intrik, valecne tematiky, filozofovani a poetiky. Navic skvele zahrano a podporeno vynikajicim scenarem i pusobivou hudbou. Scena setkani s manzelkou v baru napriklad, takhle se to ma delat holoto! Kdo jste dal mene nez 4 hvezdy - i tak plne krivdy, stydte se! Necht celulitida desive znetvori vase stehna, proklinam vas! ()
Výborná špionská hra, sedla jsem na lep okamžitě, postaral se o to Vjačeslav Tichonov, on je v roli tajného agenta uprostřed Německé říše fantastický a k tomu tak nádherná hudba, že se mi občas svíralo hrdlo dojetím a místy mi běhal mráz po zádech... V této sérii se snoubí vše tak, jak se na pět hvězd sluší a patří, strhující příběh, skvělí herci, krásná klidná kamera, podmanivá atmosféra, skvostná hudba, ostatně pochvalu zaslouží vše, kostýmy (zejména uniformy), celkově výprava, interiéry, exteriéry, všechno je tu vymazlené do detailu, prostě stručně plná palba... ()
Zapomeňte na Bonda, 17 zastavení jara přináší agenta mnohem skutečnějšího a hmatatelnějšího než by si nulanulasedmička byla schopna kdy představit. S onou skutečností se sice do pryč odporoučela akce, ale namísto ní přišla tíseň, nejistota, obavy z odhalení, podezírání, nutnost chytře lhát, nenápadné jednání, samota v moři nepřátel, pečlivé plánování a mnohonásobně inteligentnější dialogy. Neustálé prokladání děje historickými záběry a množstvím faktů působí sice chvílemi nefilmově, posouvá však autenticitu ještě dále. A ona fakta nejsou předkládána samoúčelně - Stierlitz je využívá k promýšlení svého jednání a dávají dění rámec. Dalším "nefilmovým" prvkem je častá přítomnost vypravěče, který neustále komentuje dění. I jeho lze však omluvit - jak jinak sdělit skutečné myšlenky postav, u kterých rozhodně neplatí "co na srdci, to na jazyku"? Chyby (nijak zásadní) se však přesto najdou: nechtělo se mi věřit, že Gestapo i SD spolkli Stierlitzovi úplně všechno, škoda i všudypřítomnosti azbuky. Jenže, můžu já se zlobit na zadumaný špionážní seriál, možná na nejlepší špionážní filmové dílo vůbec (co jsem viděl), ve kterém navíc vystupují Hitler, Himmler, Borman, Goering, Stalin, Kaltenbrunner, Schellenberg...? Nemůžu. Silné **** ()
Nejsem pamětníkem televizního vysílání seriálu, viděl jsem ho až nyní po vydání na DVD, nicméně chápu, že pamětníci mohli být tenkrát velmi spokojeni. Nejedná se o žádnou ideologickou masáž, je to solidní špionážní seriál, který ale dnes už bohužel působí poněkud rozvlekle. Divák, který je vyzbrojen trpělivostí a není paušálně proti všemu, co bylo natočeno v tehdejším SSSR, ale může mít ze seriálu stále docela dobrý pocit. Samozřejmě se někdy i zasměje různým naivitám, zejména při vypravěčově komentáři. Nebo když němečtí pohlaváři píší své dopisy a vzkazy azbukou. Podobně jako ve Švýcarsku na poště se telegramy píší na tiskopis nadepsaný Měždunarodnaja telegrama. Ale tyhle přehmaty už dnes mají svůj půvab. ()
Galerie (68)
Photo © Gorky Film Studios
Zajímavosti (23)
- Oleg Tabakov zahrál Schellenberga tak dokonale, že mu neteř skutečného SS-Brigadeführera Waltera Schellenberga poslala děkovný dopis. Skutečný SS-Obergruppenführer Karl Wolff zase poslal svému představiteli Vasiliji Lanovojovi jako poděkování bednu koňaku. (gjjm)
- Většina důstojníků Gestapa nosí černé uniformy, které se ale reálně přestaly používat ještě před druhou světovou válkou. (gjjm)
- V edici ESO byla vydána brožovaná kniha „Sedmnáct zastavení jara“, později v časopise „Květy“ tentýž titul vycházel na pokračování v atypickém formátu 13×17 cm. Byly zde uvedeny snímky ze seriálu. (Robbi)
Reklama