Sjemnadcať mgnovenij vesny
Seventeen Moments of Spring
Sedemnásť zastavení jari
Obsahy(1)
Otto von Stierlitz je hlavní hrdina ruské románové série Juliana Semjonova Sedmnáct zastavení jara. První kniha vyšla v roce 1970), a stejnojmenný televizní seriál, byl natočen v roce 1973. SS-Standartenführer Otto von Stierlitz byl ve skutečnosti plukovník Maxim Isajev, tajný agent KGB, který před infiltrováním SS Sicherheitsdienst operoval v Paříži a v Šanghaji. Podobně jako v románech Iana Fleminga o Jamesi Bondovi byly knihy inspirovány skutečnými událostmi. Stierlitz v nich například potlačil fiktivní Churchillův plán uzavřít mír s nacistickým Německem a zaútočit na Sovětský svaz. Také po svém návratu do Ruska byl Stierlitz/Isajev zatčen sympatizanty Beriji a před gulagem jej zachránila Stalinova smrt. Protože knihy poskytovaly poměrně přesný náhled na KGB a její operační metody, vyskytly se spekulace, že Semjonov sám byl agentem KGB. Dílo poprvé publikováno v době, kdy se sovětský režim pokoušel obnovit reputaci KGB, která značně utrpěla rolí vykonavatele Stalinových excesů. Má se za to, že popularita Stierlitze vnímání KGB v Rusku pomohla. Stierlitz/Isajev byl považován za ideálního agenta. Narodil se ve středu Rusi a byl to renesanční člověk, schopný dokončit všechny mise, ale současně znalý i kultury a umění. Mluvil všemi evropskými jazyky vyjma irštiny a albánštiny. Nedával přednost násilí – má se za to, že ve své padesátileté kariéře agenta zabil pouze jednou. Podobně jako James Bond měl svůj oblíbený nápoj, kterým byl koňak. Jezdil automobilem značky Horch a na rozdíl od svého západního protějšku neměl slabost pro ženy. Na svých cestách Evropou se Stierlitzovi stýskalo po rodném Rusku a často snil o návratu. Vypravěčem v ruské verzi TV seriálu "Sedmnáct zastavení jara" byl herec Kopeljan. Jeho úkolem bylo divákům se sníženou chápavostí objasňovat Stierlitzovy hluboké psychologické úvahy a vychytralé intriky. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (72)
Vedle moderních dynamicky natočených seriálů by dnes Sedmnáct zastavení jara působilo značně omšele, nicméně je to jeden z nemnoha sovětských televizních pořadů, který by i dnes snesl přísnější měřítko a mohl být odvysílán. Nejslavnější role známého herce Vjačeslava Tichonova, kterou se natrvalo zapsal do paměti diváků. Vedle něj se ale v menších rolích objevily další slavné hvězdy - např. roli Isajevova šéfa Schellenberga si střihl proslulý Oleg Tabakov. Seriál má pomalé tempo, střílí se v něm minimálně a milovník akce by se mu měl velkým obloukem vyhnout. Slušná je naopak kvalita dialogů a atmosféra příběhu. Seriál se stal v Sovětském svazu kultem a ještě dnes existují webové stránky jeho fanoušků, kde koluje bezpočet vtipů o legendárním rozvědčíkovi: "Lavrentiji, děti máš?" - "Ano, soudruhu Staline",odpoví Berija. - "A co Isajev?" - "Nemá." - "To je špatně, musíme udělat."Celkové hodnocení s ohledem na nostalgii 70%. ()
Nebojím sa povedať, že Stierlitzove príbehy v tyle nepriateľa sú to možno najlepšie, čím nás kŕmili v televízii v sedemdesiatych rokoch zo sovietskej produkcie. Seriál je profesionálne zvládnutý, ponurý, nie je príliš akčný, zato dosť emotívny. A Viačeslav Tichonov si získal naše srdcia, ako máloktorý Rus. ()
- http://www.youtube.com/watch?v=mudYdcGS6rY - ukažkovy špionažny serial starej ruskej školy na vysokej odbornej urovni - s preciznou hereckou gestikulaciou tvare a tela neprekonatelneho pana herca VJACESLAVA TICHONOVA - monotonny az niekedy nudny posun deja ale to za cielom ukazky preciznej a hloubavej prace rozviedcika - ziadna akcna strielacka na zapadny sposob ()
Zapomeňte na Bonda, 17 zastavení jara přináší agenta mnohem skutečnějšího a hmatatelnějšího než by si nulanulasedmička byla schopna kdy představit. S onou skutečností se sice do pryč odporoučela akce, ale namísto ní přišla tíseň, nejistota, obavy z odhalení, podezírání, nutnost chytře lhát, nenápadné jednání, samota v moři nepřátel, pečlivé plánování a mnohonásobně inteligentnější dialogy. Neustálé prokladání děje historickými záběry a množstvím faktů působí sice chvílemi nefilmově, posouvá však autenticitu ještě dále. A ona fakta nejsou předkládána samoúčelně - Stierlitz je využívá k promýšlení svého jednání a dávají dění rámec. Dalším "nefilmovým" prvkem je častá přítomnost vypravěče, který neustále komentuje dění. I jeho lze však omluvit - jak jinak sdělit skutečné myšlenky postav, u kterých rozhodně neplatí "co na srdci, to na jazyku"? Chyby (nijak zásadní) se však přesto najdou: nechtělo se mi věřit, že Gestapo i SD spolkli Stierlitzovi úplně všechno, škoda i všudypřítomnosti azbuky. Jenže, můžu já se zlobit na zadumaný špionážní seriál, možná na nejlepší špionážní filmové dílo vůbec (co jsem viděl), ve kterém navíc vystupují Hitler, Himmler, Borman, Goering, Stalin, Kaltenbrunner, Schellenberg...? Nemůžu. Silné **** ()
Nedávno som si prečítal výborný historický faktografický román "Sedemnásť zastavení jari", ktorý v roku 1970 napísal ruský spisovateľ Julian Semionov. Urobil na mňa silný dojem. Preto som bol nadšený, keď som zhliadol jeho dvanásť dielnu seriálovu adaptáciu z roku 1973. Na podklade príbehu sovietskeho agenta Maxima Maximoviča Isajeva, ktorý sa infiltroval do najvyšších nacistických kruhov ako standartenfurer Otto von Stirlitz, sa odhaľuje zradcovská politika západných spojencov, ktorí sa bez vedomia Sovietskeho zväzu začnú zaoberať plánmi usporiadania sveta po vojne. **** ()
Galerie (68)
Photo © Gorky Film Studios
Zajímavosti (23)
- Většina důstojníků Gestapa nosí černé uniformy, které se ale reálně přestaly používat ještě před druhou světovou válkou. (gjjm)
- V roce 2009 se v Rusku vysílala kolorovaná verze, kterou ale diváci přijali s nevolí. (gjjm)
- Stierlitz je hlavní postavou většiny románů Juliana Semjonova, Sedmnáct zastavení jara je pouze jednou částí série. Krom posledních dnů Třetí říše působil Stierlitz ještě ve španělské občanské válce, loutkové Dálněvýchodní republice, v Jugoslávii a na Ukrajině na začátku války, v SSSR po jejím skončení a nakonec v poválečném honu na nacisty. Mezi jednotlivými díly série jsou rozpory v čase i v reáliích. Mnoho z těchto románů bylo zfilmováno a Stierlitze v nich ztvárnili např. Vladimir Sergejevič Ivanov nebo Rodion Nachapetov. (gjjm)
Reklama