Obsahy(1)
Otto von Stierlitz je hlavní hrdina ruské románové série Juliana Semjonova Sedmnáct zastavení jara. První kniha vyšla v roce 1970), a stejnojmenný televizní seriál, byl natočen v roce 1973. SS-Standartenführer Otto von Stierlitz byl ve skutečnosti plukovník Maxim Isajev, tajný agent KGB, který před infiltrováním SS Sicherheitsdienst operoval v Paříži a v Šanghaji. Podobně jako v románech Iana Fleminga o Jamesi Bondovi byly knihy inspirovány skutečnými událostmi. Stierlitz v nich například potlačil fiktivní Churchillův plán uzavřít mír s nacistickým Německem a zaútočit na Sovětský svaz. Také po svém návratu do Ruska byl Stierlitz/Isajev zatčen sympatizanty Beriji a před gulagem jej zachránila Stalinova smrt. Protože knihy poskytovaly poměrně přesný náhled na KGB a její operační metody, vyskytly se spekulace, že Semjonov sám byl agentem KGB. Dílo poprvé publikováno v době, kdy se sovětský režim pokoušel obnovit reputaci KGB, která značně utrpěla rolí vykonavatele Stalinových excesů. Má se za to, že popularita Stierlitze vnímání KGB v Rusku pomohla. Stierlitz/Isajev byl považován za ideálního agenta. Narodil se ve středu Rusi a byl to renesanční člověk, schopný dokončit všechny mise, ale současně znalý i kultury a umění. Mluvil všemi evropskými jazyky vyjma irštiny a albánštiny. Nedával přednost násilí – má se za to, že ve své padesátileté kariéře agenta zabil pouze jednou. Podobně jako James Bond měl svůj oblíbený nápoj, kterým byl koňak. Jezdil automobilem značky Horch a na rozdíl od svého západního protějšku neměl slabost pro ženy. Na svých cestách Evropou se Stierlitzovi stýskalo po rodném Rusku a často snil o návratu. Vypravěčem v ruské verzi TV seriálu "Sedmnáct zastavení jara" byl herec Kopeljan. Jeho úkolem bylo divákům se sníženou chápavostí objasňovat Stierlitzovy hluboké psychologické úvahy a vychytralé intriky. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (71)
Jo, proste Otto Von Stierlitz rozhodne patri do vseobecneho rozhladu, bez debaty. Je to aj akysi sovietsky pokus odpovedat na Jamesa Bonda a bondovky. Podla knih Juliana Semjonovovovova sa ulohy Stierlitza zhostil Vjaceslav Tichonov /Bondarcukova Vojna a Mir seria/ , ba dokonca mal po vzore 007-ky aj svoj oblubeny napoj. Len sa rychlo nepamatam, co to bolo, ale nieco z tejto trojice : kofola, konak alebo dzus s vodkou. Uz neviem presne, je toho fakt vela a vsetko sa neda pamatat. 80 % ()
Nemám na tenhle seriál sentimentální vzpomínky z dětství. Patřím mezi ty, kdo byli odchováni na seriálech s opravdovou akcí, je-li akcí rozuměno časté střílení, rvačky a stoly a lidské končetiny lítající vzduchem. Přes to, nebo možná právě proto, mi seriál, kde hlavní hrdina, a nejen on, musí používat i mozek, připadá jako zjevení. Jako velmi příjemné zjevení. Jenom je mi líto, že ta verze na DVD je dabovaná a není tam možnost originálního znění s titulky. ()
Pokud jde o špionážní drama, je tento seriál, dle mého názoru, opravdu asi tím nejlepším, který jsem mohl vidět, i když se bohužel již velmi dlouho na českých televizních stanicích neobjevil. Je to vlastně naprosto jiný žánr, než na jaký jsme v souvislosti s tajnými agenty zvyklí. Neustále se tu střídají brilantní dialogy s vnitřním uvažováním hlavního hrdiny, doplněném o výstižné charakteristiky dalších důležitých postav. Naproti tomu je tu velmi málo akce, což působí velice realisticky, protože v takto vysoké hře si asi nikdo nemůže dovolit jednat bez dokonalého promyšlení všech věcí do nejmenších detailů. Vynikající je hudba, která v každém okamžiku podtrhuje atmosféru, jež je v některých chvílích napjatá jako struna. Jsem moc rád, že jsem měl možnost tenhle seriál vidět, a určitě jsem si jej nepustil naposledy. 95% ()
Seriál, který se stal kultovním jen proto, že ostatní produkce socialistické televize byla obvykle ještě pitomější. To ovšem není důvod k oslavným tirádám, které provázejí smrt režisérky Lioznové. Seriál je prý poetický a prý není tolik zatížen ideologií, což znamená jen to, že se vyvaroval těch nejkřiklavějších prosocialistických hesel. Já vidím jen ideologií poznamenané řemeslo kolísající kvality a místy neumětelské až na hranici směšnosti, odolávající zubu času podstatně hůře než mnohé podobné seriály ze stejné doby z druhé strany železné opony. Je na čase připustit, že totalitní zřízení zabránilo tvořit opravdu nadaným lidem. Snažit se nacházet ztracenou kontinuitu oprašováním jakžtakž přijatelné socialistické veteše a přisuzovat jí kvality, které nemají a nikdy neměly, je překrucováním historie. ()
Skoro geniální seriál o sovětském agentovi v týlu SS. Pro vychutnání si špičkového herectví nutno vidět v originále a nejlépe znát i jazyk. Jediný problém toho seriálu je, že jednotlivé epizodky jsou mnohem zajímavější a silnější, než celý příběh o jednání nacistů se západem. Dnes je to sice také velmi aktuální, že se západ paktuje s nacisty proti Rusku, ale ve filmu je to ke konci už trochu nudné. Scéna ve vlaku je geniální. Povětšinou špičková konverzačka se sem a tam lehkou dávkou naivity. ()
Galerie (68)
Zajímavosti (23)
- Většina důstojníků Gestapa nosí černé uniformy, které se ale reálně přestaly používat ještě před druhou světovou válkou. (gjjm)
- V seriálu se objeví píseň "Non, je ne regrette rien" od Édith Piaf, která ale vznikla až v šedesátých letech. (gjjm)
- Oleg Tabakov zahrál Schellenberga tak dokonale, že mu neteř skutečného SS-Brigadeführera Waltera Schellenberga poslala děkovný dopis. Skutečný SS-Obergruppenführer Karl Wolff zase poslal svému představiteli Vasiliji Lanovojovi jako poděkování bednu koňaku. (gjjm)
Reklama