Společnost mrtvých básníků

Už před zhlédnutím mě zaujalo téma, samotný film pak ještě víc. Stejně jako žáci jsem se nedočkavě těšil na každou další hodinu s novým učitelem a jeho výuka mě moc bavila. Užíval jsem si též tu atmosféru objevování neznámého a zároveň několik magických momentek. Líbila se mi režisérova práce s divákovými emocemi a musím také ocenit casting. Hlavně Robin Williams byl ve své roli skvělý, ale ani představitelé studentů nijak nezaostávali, nejvíc z nich mě zaujal Robert Sean Leonard. Kupříkladu z jeho pohledu chvíli před…mě hodně mrazilo a v ten moment jsem cítil maximální naladění se na postavu. Jistě, našlo by se pár slabších scén či detailů, mám na mysli zejména pasáž „zjištění stavu“ (s nehodícím se zpomalováním) a také klišoidně zvolený typ zrádce, ale nešlo o nic, co by mě vyloženě naštvalo/zklamalo. A naopak samotnou kapitolou by mohl být excelentní konec. Ano, můžete ho mít za naivní, ale…dobrovolně se přiznávám, že mě osobně dokonale dojal a považuju ho za parádní tečku. Celkově to vidím na slabších 5*. (13.07.2016)

Tohle je skoro neznámý film a má takové hodnocení? Musel jsem ho vidět a hodná uživatelka Mmartina(díky moc;-)) mi pomohla v jeho sehnání. Není asi moc lidí, kteří o tomto skvostu vědí, ale všichni by to měli rychle napravit. Peter Weir pro mě není žádný režisérský génius, ale tímto filmem si u mě udělal jméno. Jeho předešlé filmy nebyli pro mě nic extra(tedy krom skvělého Truman Show). Společnost mrtvých básníků je však naprosto něco jiného. Tento film je neuvěřitelně dojemný a prostě vás dostane. Je krásný, je příjemný, je lidský a je skutečný. za herecké obsazení by si slečna u castingu měla pogratulovat. Ethan Hawke je jako mladý Todd Anderson dokonalý. Já bych tomu malému klukovi věřil i jeho stydlivost. Ethan to asi také z mladé party dotáhl nejdále. Robert Sean Leonard hraje skvěle. Možná lépe než Ethan a jeho Neil je božsky zahraný. Teď k tomu nejlepšímu. Robin Williams. Tento HEREC měl dostat Oscara žádnou nominaci, ale čistého Oscara. Jeho výkon by se někdy dal nazývat životním a nebýt filmu Jak přicházejí sny nazval bych ho životním. Scénář je bezchybný a díky němu je tento film v kategorii "Na to nezapomenete... a možná si i pobrečíte.". (26.08.2005)

Vzpoura proti konformitě, která má skutečně smysl, náboj, obsah. Vzpoura touhy snít, mít ideály, prožívat naplno. I když to je vedle odvahy a síly přijmout pokoření jen jedna ze složek silné osobnosti, je to právě ta, která lidem dává to nejcennější, radost ze života a naději. Společnost mrtvých básníků nebouří drogami ani adrenalinem, ale zušlechťováním. Weirovo oblíbené téma jedinec - pravidla - povinnost - společnost. Konec je nádherný: "Ó kapitáne, můj kapitáne.." (14.10.2007)

Tak trochu Pomsta šprtů a High School Musical v jednom. Což je samozřejmě blbost:) Milej film, který mě ale přes veškerou snahu nedokázal nakazit svou rozzářenou optimistickou náladou v první polovině, ani pohnout v druhé části, na to jsem prostě měl moc cynickou náladu. Kdybych to viděl v nějakých 16 17 letech, tak na to mám asi o hodně jiný názor. (16.08.2009)

Mezi nejsilnější momenty v průběhu jinak až moc poklidně plynoucího snímku patří bezesporu ony neobyčejné hodiny vyučování, vedené Robinem Williamsem. Tyto filmové okamžiky jsou zcela jedinečné a cítil jsem se u nich nadmíru spokojený, schopný docenit bezvadný příběh a perfektní režii. Další příběhy školáků sice neměly takovou sílu udržet moji pusu zavřenou od zívání (plejáda mladých herců potěší nejedno zkušené filmové oko), ale i tak je Společnost mrtvých básníků na první pohled profesionálním a lze říci i důležitým kusem americké kinematografie. Obří zásluhu na tom má zejména posledních dvacet minut, a závěrečná scéna samotná. To slzičky jen tekly. (30.12.2009)