Beze strachu

Posttraumatický stresový syndrom a boj s ním. To je oč tu běží. Jeff Bridges přežije pád letadla a pak se ničeho nebojí. Nikdo si s ním neví rady. Tak se v tom tak plácá a potkává se s ostatními oběťmi, které přežili katastrofu. Silné momenty střídají slabší, místy schematické, místy naivní, ale často lidské. Bridges dobrý. Tahle se to tehdy točilo. V zásadě slušný film, 70% (13.03.2016)

Originálna dráma so zaujímavou zápletkou, ktorá mi v čomsi pripomínala film Fenomén. A nestojí iba na naozaj skvelom hereckom výkone Bridgesa, ale aj na ostatným aspektoch a citlivých detailoch. To všetko ide na vrub známemu menu na režisérskej stoličke. Páčili sa mi mnohé odľahčené scény, ktoré síce neboli myslené prioritne komicky, ale mne vyčarili úsmev na tvári...a že ich nebolo málo. Záver s autenticky vyzerajúcou haváriou lietadla je zasa exceletne remeselne zvládnutý. Škoda, že po výbornom začiatku príbeh skĺzne viacmenej iba do polohy pomáhania inej postave - Portorikánke, čo ma príliš nebavilo a bohužiaľ, po čase aj nudilo, pretože je tejto pomoci daný značný priestor, a na úkor hlavnej dejovej línie. (19.05.2020)

Solidny film o teme vyrovnania sa s posttraumatickým syndromom. Herci hraju slusne. Je tu prekvapivo dost znamych xichtov. Najviac exceluje Bridges v hlavnej ulohe. Mna paradoxne najviac bavil Tom Hulce ako chamtivy pravnik. Ale vzhladom na taku zavaznu temu som cakal silnejsi emocialny zazitok. Proste ma to nejak minulo. No a naviac to ma fakt pomale tempo, takze som sa miestami aj nudil. Weir ma na konte ovela lepsie filmy, ale aj tento stoji za jedno pozretie. Mozno prave vam sadne. 6/10 (20.11.2016)

Velice zajímavý snímek, který ale může někomu přijít zdlouhavý, protože nestojí ani tak na ději, jako spíš na hloubkovém zachycení pocitů přeživších letecké katastrofy. Posttraumatická porucha může mít totiž na základě charakterů postav nejrůznější podoby a podle toho je také je nutné volit metody k jejímu překonání. A jako všechno i traumata vyžadují čas, který zaceluje rány. Ještě bych chtěla zmínit geniální hudbu a závěr, který byl opravdu silný a skvěle zpracovaný. 80 % (12.03.2015)

Kedysi dávno na mňa tento film veľmi mocne zapôsobil a celé dlhé roky som si v pamäti uchovával tie neuveriteľne silné scény na rozhraní života a smrti, kedy Max provokuje, pochybuje, verí, zachraňuje a presviedča. Bol som hrozne zvedavý, ako budem BEZ STRACHU vnímať po takej dobe ( Bola to náhoda, že ho dávala televízia v deň výročia najväčšieho leteckého nešťastia v dejinách – zrážky 2 dopravných lietadiel na Tenerife 27. 3. 1977 s 583 obeťami ? ). ___ Podobne ako v iných Weirových filmoch silná ústredná postava, dohnaná k hereckému vrcholu, nezmenšuje hodnotu osudov ostatných hráčov, ktoré majú všeobecnú platnosť pre drvivú väčšinu ľudských bytostí popri hrdinovi, ktorý naopak stelesňuje nejakú nie najbežnejšiu ideu. Výsledný dojem bol slabší, hoci iba o kúsok, ale ten mimoriadne silný pocit transcendentna, neuchopiteľnej skutočnej podstaty života a niečoho skutočne hodnotného po jeho skončení neprestáva. (28.03.2013)