Zelená karta

Na nadpriemerných 80% túto podarenú romantickú komédiu Austrálčana Petra Weira, ktorý ňou "emigroval" do USA, povyšuje krásna hudba (Hans Zimmer, Enya), netradičná, ale o to pôvabnejšia a sympatickejšia dvojka MacDowell/Dépardieu, hra na klavír, realistická koniec a Bronteina strešná (a strašne krásna) záhrada. (27.12.2004)

Tak trochu nestandardní romantická story :) Depardieu byl ve své roli sympaťák, naopak postava Andie MacDowell mě svým přístupem chvílemi dost štvala a skoro jsem se divila, že on jí to pořád trpí. Závěrečný obrat v jejich vztahu byl možná trochu "hrrr", ale rozhodně to byl zajímavý konec, který zkrátka utkví v hlavě. Stejně tak film jako celek, protože jednoduše působí neobyčejným dojmem (zaujal mě i začátek, který uvrhne diváka okamžitě do už hotové situace). ~(3,9★)~ (27.07.2019)

Velmi příjemná romantická komedie. A to říkám jako člověk, který daný žánr nemusí, nevyhledává - ba naopak se mu spíše vyhýbá (chystám se nakoukat celou Weirovu filmografii, jinak bych se na Zelenou kartu asi nikdy nepodíval). Komedie k popukání to rozhodně není, dlouhodobý úsměv na tváři však vyvolá spolehlivě. 8/10 (22.08.2010)

Nejsem vůbec, ale fakt vůbec fanda romantických komedií. Protože jsou to většinou prvoplánový nesmysly, kde hrajou mizerný herci a celý je to od začátku úplně jasný. Ono je to vlastně docela schématický i tady, jenom to prostě celý funguje. Andie McDowell vypadá tak, že by se do ní musel zamilovat úplně každej (včetně mne, po asi 30 sekundách filmu). A stejně tak by každýho soudnýho člověka musela štvát ta její káva bez kofeinu a zrní k snídani a nesmysly s lesem v ghettu. No a oproti ní je živelnej, obtloustlej a zábavnej Depardieau. Je to strašně dobře napsané a zrežírované (Peter Weir), když se ti dva baví, nešustí to papírem. A když z jejího bytu vyhazoval pana mrkvičku, fandil jsem mu totálně. Prostě jestli má smysl koukat na nějakou vztahovou komedii, tak na tuhle. /// UPDATE 2021: Všiml jsem si pár věcí, které mi dlouho unikaly. Třeba že Andie McD je prakticky celý film (s výjimkou scény na střeše v županu) oblečená jako hastroš. Nevím, jestli je to nevkus 90. let nebo záměr tvůrců, ale čistě pocitově působí tlustý Depardieu v nepadnoucím saku o dost elegantněji než ona. Druhá věc je trochu alogismus s panem Mrkvičkou. Podle fotek s ním Bronte chodí už dlouho... a přitom s ním nechce spát? Ani ho nepozve doma po večeři dál? To je divné. (24.02.2019)

No i když možná ne zase tak neočekávaně dobré, protože se stačí podívat na názory pode mnou a máte docela jasno. Tohle není typická americká a romantická komedie, protože ty jsou z 90 % docela trapné a pitomé. Tohle je naopak fajn příjemný film, na který se vám kouká tak nějak s lehkostí a příjemně. Děj je náhodou docela zajímavý a ústřední dvojice sympatická. Konec taky nebyl úplně typický. Jen z části. Co mi ale vadilo bylo, že na začátku se objevila hudba ze Vzpomínek na Afriku. Tuhle hudbu miluju a v tu dobu mi to připadalo trochu jako "vykrádání" jiného filmu. Ale celkově to byl fajn film, takže odpouštím. (18.06.2013)