Uloupená hranice

Na začátku natáčení filmu se střílelo doopravdy ostrými patronami, vzpomíná herec Rudolf Deyl ml. V roli četaře Vrby jsem uklouznul na bahnitém terénu a jen zázrakem nezastřelil kameramana při palbě z kulometu, prostřelil jsem mu dávkou vlající kabát ve větru. Po této události dostali všichni slepé náboje. Další herec Karel Effa vzpomíná, že po skončení premiéry filmu v Praze v bývalém divadle Vlasty Buriana mu sice gratulovali generálové, ale na oslavu do Lucerna baru, kde špunty šampaňského létali vzduchem, pozvání nedostal. Tak oslavil svůj filmový debut na Karlově nám. na lavičce v parku, jak se sluší a patří - chlebem a solí... A možná přidal i sádlo? Jinak dodávám, film byl slušný a zajímavá dobová atmosféra. (13.03.2016)

Krásne poukázanie na fanatizmus pohraničných Nemcov, film, ktorý varí z ešte čerstvého, je natočený v čase, keď si všetci ešte veľmi dobre pamätali, ako to celé bolo. Lebo po vojne sa 99% Nemcov vyhováralo, že oni s tým nič nemali, oni neboli Hitlerovci, oni sa len prizerali a pod. Pritom všade kde mohli dvíhali pravice a u nás tak Henleinovi v Sudetoch robila drvivá väčšina. Aj vzhľadom na to bola denacifikácia samotného Nemecka veľmi ťažká a u našich pohraničných oblastí to bolo ešte ťažšie. Našťastie to vyriešili Benešove dekréty, jedna z mála vecí, ktoré tento prezident urobil naozaj dobre. (19.04.2021)

Dost dobře realisticky zpracované drama o dění v českém pohraničí v době mnichovské dohody. Má to hutnou atmosféru, která se s dějem jen prohlubuje. Děj je temný a vystihuje náladu té doby, kdy proběhla dohoda o nás bez nás. Dění člověka nenechá v klidu a stopáž uteče lusknutím prstu. Rozhodně film, který je jedním ze zlatých kousků československé kinematografie. 80% (21.12.2015)

Stejné téma jako ve Vávrových Dnech zrady. Já si nebudu hrát na nějakýho přehnanýho vlastence, ale zase jsem hrdej na to, že jsem Čech a podobný filmy nemůžou bejt cizí nikomu kdo smýšlí obdobně a nemá tendenci překrucovat historii. Určitě je to kvalitní materiál pro generaci sluníčkářů vedených pravdoláskařem Havlem kteří by se té spodině Heinleinovské ještě omlouvali. Velmi poučná záležitost.80% (28.02.2016)

Jeden z nejvlastenečtějších filmů, nejen v čs kinematografii, bez nutnosti jakékoli agitace, která se později v ČSSR a nebo i dříve na západě stala nedílnou součástí scénářů. Film, natočený dva roky po nejbrutálnějším celosvětovém válečném konfliktu. Film, ve kterém se vzpomíná...rekapituluje, jak pár naprosto neznámých lidiček, kdesi na hranicích Československa a Německa, přátelé i rodiny, mezi sebou bojují za svou vlast. Ať slepě zfanatizovaní zvráceným nacistickým režimem, který podvedl skoro sta miliónový, kulturně velmi bohatý národ a zavedl ho do hluboké propasti krize lidských hodnot, aby ho následně zbaběle ponechal jako válečnou kořist či jen bránící svou píď, navzdory skryté mezinárodní zradě zleva i zprava. Nadčasová režie jednoho z nejutlačovanějších a přesto nejkvalitnějších režisérů čs. kinematografie, vlastenecké tóny hned v úvodních titulcích a vynikající herectví hlavních postav, které dostatečně přebíjí občasné herecké výkyvy komparzu. Na svou dobu absolutní unikát, ve kterém lze slyšet hrdinské vyprávění vojáka, jenž bojoval v prvním fašistickém konfliktu ve Španělsku, ze kterého poté bolševici udělali svou modlu a na straně druhé např. vynikající detail podobizny T.G. Masaryka. Film, který degraduje vše neonacistické či neofašistické, co se v české společnosti objevuje, na směšnou zaslepenou absurdnost. České vlastenectví má kořeny a veškeré základy v antifašismu!. Táhni si hajlovat do Německa kriple! (15.09.2011)