Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Dramatický příběh Krušnohorského pohraničí se odehrává na podzim roku 1938, kdy mezi českými a německými obyvateli začíná docházet k otevřeným konfliktům, které tvrdě postihují nejen životy národnostně rozdělených sousedů, ale krutě zasahují zejména do osudů smíšených rodin. Vyhrocená situace vede k boji, který však nemá vítězů. S odstoupením pohraničí se po mnichovském diktátě leckteří čeští obyvatelé v malé krušnohorské vesnici nesmíří, bojují s provokujícím henleinovci, ale nakonec musí poslechnout vyšší rozkazy a vydat se do vnitrozemí. V režijním pojetí se patrná dokumentaristická průprava režiséra Jiřího Weisse, který tímto snímkem debutoval na poli celovečerního hraného filmu. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (93)

Orlau32 

všechny recenze uživatele

Velmi dobře napsaný román, výborný režisér, ale neměl šťastnou ruku ve výběru herců. Bylo to těsně po válce, a tak se zřejmě i mezi herci "přetřásalo" co kdo dělal nebo filmoval za války, nebyl odpovídající dorost a výsledek byl takový jaký je. Dovedu si představit co by z toho námětu a s pozdějšímI herci (VALA, MAREŠ, ŠŮRA,JELÍNEK, KOSTKA) udělal takový pan KACHYŇA. ()

Kulmon 

všechny recenze uživatele

Bylo jasné, že jen co skončí válka, téma Mnichova musí být zfilmováno. Zde se tvůrci zaměřili na jednu pohraniční vesničku. A zpracování jen opravdu velmi dobré. Je zajímavé sledovat, jaké pocity asi museli zdejší Češi zažívat, stejně tak jaké bylo předmnichovské soužití dvou národů. To nám dnes už nepoví žádná kniha, jako tento dobový snímek. ()

Reklama

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Uloupené hranici škodí krátký odstup od zobrazovaných událostí a v hlavách stále ještě nevychladla emocionální vášeň z všeobecného pocitu zrady na národu. Je znát přesvědčený a částečně zaslepený levicový příklon a občas z toho i zabolí. Předností je dynamičnost děje, rozvětveného do všech možných směrů. Vlastenecký není nejvhodnější přívlastek, slovo nacionalistický je příhodnější k charakterizování filmového díla. Je to pochopitelné, ale i tendenční ve snaze po národním zadostiučinění. Klasická hlavní postava v příběhu schází. Prototypem statečného prostého Čecha se zdravým selským rozumem je dřevorubec Srbek (zajímavý Ladislav Herbert Struna). Odhodlaným hrdinou s hlubokou bolševickou zkušeností a přesvědčením je vojenský četař Vrba (Rudolf Deyl ml.). Lokálním rekem, snažící se udržet státní celistvost a pořádek, je vrchní strážmistr Prýmek (zajímavý Rudolf Široký). Nejrozporuplnější postavou je mladý snaživec Hans Langer (pozoruhodný Josef Maršálek). Své schizofrenní postavení smíšené rodiny řeší invenčním přístupem v souladu s děsivě blízkou budoucností strachu. Rozkošnou postavou je německý starosta Czapan (velmi dobrý Eduard Linkers) v nadsazené karikatuře přistiženého intrikána. Hlavní ženskou postavou je Hansova dobrosrdečná sestra Anna-Marie (zajímavá Milica Kolofíková), odmítající narůstající podněcování národnostní nenávisti. Nejrozpolcenější postavou je německý dřevorubec Langer (dobrý J. O. Martin) v neporozumění přicházející agrese. Nejnebezpečnější postavou je německý poštmistr Zeisler (dobrý Miloslav Holub), který svou slabost mávnutím kouzelného proutku mění v nebývalou krutost a odhodlání. Z dalších rolí: důvěřivý vrchní finanční strážce Antonín Brož (příjemný Saša Rašilov st.), bezstarostný četnický závodčí (sympatický Karel Effa), ochotný strážmistr Sychra (příjemný Vilém Pfeiffer), k smrti vystrašená Langerova česká manželka (velmi zajímavá Marie Nademlejnská), stará a nechápající Srbkova maminka (příjemná Terezie Brzková), Srbkova vitální dcera Jana (zajímavá Jana Koulová), zákeřně aktivní německý dřevorubec Eribach (Hynek Němec), manipulativní německá autorita Sturmführer Tidden (dobrý Karel Peyr), vůdčí osobnost nepřátelských mladých henleinovců Kurt Reichman (Robert Vrchota), Zeislerova přímá manželka Greta (šarmantní Elvíra Lammerová), či tragicky zodpovědný německý lesník Mahler (Vlastimil Brodský). Tvůrci se možná pokusili o širší a nezatížený náhled na národní trauma, ale díky času je objektivita nabourána. Vznikl nacionalistický epos, působivý ve svém důrazném zpracování. ()

topi 

všechny recenze uživatele

Prvotina Jiřího Weisse a hned je poznat, že pan režisér nebude žádnej amatér, ale novátorský filmař. Uloupená hranice pojednává o tíživé situaci v Sudetech na podzim roku 1938, těsně před Mnichovskou dohodou. Drsná a šílená doba a Jiří Weiss ji zmapoval a zdokumentoval velice věrohodně. Na tohle téma je to ojedinělý film, natočený bez nějakých patosů a bolševických ideologií. Henleinovci versus čeští obyvatelé a vojáci. Je to zrůdnost, co se u nás ještě před válkou odehrávalo a jak jsme museli pohraničí pustit Němčourům. Ukázkový dokument z naší neveselé historie. Jiří Weiss ho natočil ještě takovým způsobem, že se jedná o akční snímek, od úvodních minut se rozjede ohromným tempem až do finále, kdy se Češi musí zřeknout svých hranic. Z hereckých tvářích rozhodně zaujme Josef Maršálek v roli fanatického poloněmce Hanse Langera, Eduard Linkers v roli bezpáteřního pana nadlesního Czapana, Saša Rašilov jako finančník Brož nebo Karel Effa jako mladý závodčí (jeho první filmová role). Opravdu výborné zpracování a jeden z nejlepších Weissových snímků. ()

troufalka 

všechny recenze uživatele

Z dětství mi utkvěla pouze epizoda s koťaty, kdy kamarád Němec zabije druhého jen proto, že je to Čech. Weissovo válečné drama je postavené právě na konfliktu mezi Čechy a Němci, bohužel tento hlavní motiv přebije všechno ostatní. Myslím si, že při troše uvolnění by toto hlavní poselství spíše vyniklo a mělo lepší dopad. ()

Galerie (7)

Zajímavosti (7)

  • Legendární postava závodčího (Karel Effa), který hltá detektivky, ale ne vždy porozumí čtenému, používá slovo „efendi“, aniž by bylo vysvětleno, o co se jedná. „Efendi“ je v turečtině oslovení „pane“, často používané pro oslovení cizince. Ti co film pamatují v době vzniku vzpomínají, že se tato filmová „hláška“ začala po promítání filmu používat mezi mládeží. (sator)
  • V roli závodčího Jardy, ve filmu debutoval Karel Effa. (Karlos80)
  • Závodčí Jarda (Karel Effa) čte knihu „Vražda v muzeu“ od amerického autora S. S. Van Dinea, což byl ale pseudonym, pod kterým psal detektivky americký výtvarný kritik Willard Huntington Wright. Kniha vypráví o pátrání bohatého soukromníka po pachateli vraždy starého egyptologa a v ČR vyšla v roce 1930. (sator)

Související novinky

Reklama

Reklama