Šógun

Nevídaný počin, ktorý má hĺbku, hoci má aj pár múch. Každá jedna epizóda predstavuje nepredvídateľný, filozofický, pomalý, atmosférický zážitok, ktorý je nutné vstrebať a vyžaduje od diváka dávku trpezlivosti a tiež aj kultúrne pochopenie. Výprava je niečo fantastické, to je dokonalosť. Herecky taktiež výborné. Problém mám hlavne s Cosmom Jarvisom. Zo začiatku mi bol celkom sympatický, no časom som začala postrádať jeho zmysel. A neviem, či to bolo scenárom alebo tým, že herecky nestačil na japonských kolegov. Každopádne Hirojuki Sanada má charizmy na rozdávanie a príjemne mu sekundovali aj Asano a Sawai Slabinami seriálu sú zábery (často pozadie v prírode) podliehajúce značnej nepeknej digitalizácii, taktiež úvodné titulky a skratkovitý záver. Škoda aj absencie neustále spomínanej portugalčiny. Ale i tak výborné a myšlienkovo inšpiratívne sledovanie. (24.04.2024)

Po skončení mi přece jen zůstává na jazyku lehká pachuť nevyužité šance. Přes výtečný úvod seriál začne ve druhé polovině zabředat do pro mě nekonečného množství konverzaci a intrik a to já v takové míře zas až tolik nemusím. Takže jsem se ve finále nakonec musel dost přemlouvat za ty čtyři pecky, za které nakonec může skvělá výprava a úžasně charismatický Hirojuki Sanada v hlavní roli. (23.04.2024)

Přečkali mor, spoustu bouří, obstáli v boji s hladem a léta páně 1600 připlouvají v zuboženém vraku k břehům Japonska. Vřelé uvítání je ale rozhodně nečeká, protože na pevnině se tahá za nitky a bojuje o moc. Navíc drzost anglického lodivoda Blackthornea ničemu napomáhá, nerozumí ani slovo, chrlí nadávky a věří v následující rána. Skvělá výprava, zvuk a kostýmy, charismatičtí herci a permanentní mlžný závoj japonských břehů. To si pamatuju z prvních dílů. Stejně jako obtížnější orientaci mezi postavami, rozjímající tempo a dialogy, které nestrhnou. Ústřední postavou zůstává nemastný Blackthorne, Japonci přezdívaný Andžin, protože jeho jméno neuměli vyslovit, mnohem zajímavější jsou ovšem tlumočnice Mariko (půvabná Anna Sawai) a mistr a mocný válečník Toranaga (ostřílený Hiroyuki Sanada). Andžin postupně opouští pošetilost západního „civilizovaného světa“, který si nárokuje daleká území a nutí jim křesťanskou víru, vlastní řád a kulturu, záhy ale zase upozorňuje na místní „podivnosti“. Ostatně co si budeme: opakovaně tu někdo prosí o vlastní smrt, klíčová je oddanost a čest, pak je zase třeba myslet na vlastní odkaz či být otrokem svých rituálů. Postupně přibydou i souboje a bitevní pasáže, které zvládnou ohromit. Přesto to není pro každého. Ať už loudavými scénami, množstvím postav či nijak zvlášť atraktivními mocenskými partiemi. Určitě respektuju, že knižní předloha má přes tisíc stran, ale tak nějak jsem si přál, abychom už nikam moc neutíkali a drželi se „ústředních“ linií. A rozhodně jsem tak nepatřil mezi ty, jenž nemohli dýchat a hltali každou druhou scénu. Celkově fajn atmosféra, emoce za mě dost průměrné. (07.05.2024)

Dokonalost, výprava, casting, scénář. Propracované do nejmenšího detailu s vlivy kolonizátorů na religiózní vývoj ve východní oblasti. Pro mě nejzajímavější bylo nahlédnutí do japonské kultury, tradic, regulí se směsí krutosti na straně jedné a něžnosti vyjádřené v poezii, zahradní architektuře. Zajímavé. (02.05.2024)

Japonskou kulturu jsem měl vždy rád a tak jsem se samozřejmě na Šóguna ihned vrhnul. Začátek byl velice slibný a vlastně nemůžu říct, že by kvalita nějak ani v průběhu klesla. Užíval jsem si sledovat intriky, dialogy a hlavně celkově nasávat prostředí, které bylo zpracováno fenomenálně. Stejně tak hlavní herecké trio předvedlo svou roli bezchybně. Ale stejně jako řada ostatních jsem čekal, že se i něco stane. Bylo pár náznaků, ale jinak zůstaly tužby nevyslyšené. Kdyby se jednalo o sérii první a ne jedinou, tak bych mohl dát plné hodnocení, ale tento závěr mi nestačil. 85% (24.04.2024)