Vražda po našem

Šílený DIALOG : ALICE SOCHOROVÁ - Promiňte nemáte sirku ? FRANTIŠEK POKORNÝ - Promiňte, nemám, nezlobte se. ALICE - Se nezlobim.......... CITÁT - Čest práci, soudruhu náměstku........... Film z dob, kdy obnažené koleno bylo na R - 18 a šokující byl polibek na .... ruku. Mě to tak vzrušilo...... František Pokorný má sice pěknou ženu, ale týdny utíkají a on ještě nezasunul. Je přece taky člověk a má chuť vraždit. Stop!!!!! Zpět !!!!!!!! Jako v americké filmu - tady to někde začalo. A JEDEM ZNOVU. Ve filmu je vidět spousta aut té doby. Simca, Tatra 603, MB 1000 nebo Zástava 750. (21.09.2011)

České filmy z 60. let jsou velmi originální a snaží zkoušet nové a nové věci. Tlouštík Hrušínský nemá nic, jen práci. Ani si nepovzdechne a najednou má nádhernou manželku. Jak se to stalo ? Proč si vybrala jeho ? Ani s ním nespí, protože mají platonický vztah. Jeho to ale mrzí a zjistí, že on je jen zástěrka pro jiného milence. Plánuje si tedy jak se zachová, ale nikdy to nedopadne podle jeho představ a nechá přetočit film zpět a rozhoduje se od toho bodu znovu. Až nakonec najde svoje gule a stane se šéfem situace. Hrušínský perlí , ale nejlepší je v obrovském plášti v kombinaci s rádiovkou. Vypadá jako naprostý debil :-) Tohle je svým způsobem Butterfly Effect o několik desítek let dříve. (21.09.2010)

(2x) ,,Ani zabít neumím! Tak aspoň důstojně umřu, když jsem nedokázal důstojně žít..." Kdo by řekl, že tenhle napůl experimentální snímek pochází z úplně stejné autorské dvojky (režie Weiss - knižní předloha a scénář Otčenášek) jako válečné drama "Romeo, Julie a tma"? Jako originální nápad je film o psychologickém rozjímání na téma vraždy s několika varianty rozhodně zajímavý, ale povinný rozjezd vztahů byl dost zdlouhavý, bohužel pak na úkor zbytečně rychle provedených variant řešení. Musím říct, že jde o jeden z nemnoha filmů, ve kterých mě Rudolf Hrušínský vyloženě nebavil či spíše působil na mne otravně. Na menším prostoru alespoň mé pocity vylepšili Květa Fialová a můj milovaný Václav Voska. ,,Až přijedu k vám na pobočku, tak zajedeme k mýmu bráchovi na tu slivovici...!" Jinak prvků komedie tam bylo pomálu, stejně tak experimentální a kriminální linie filmu začínají se naplno rozvíjet až v poslední třetině filmu. Několik výtečných scén jako sexuální vražda za doprovodu folklorní lidovky nebo Hrušínského sen o vlastním pohřbu s komentářem o všech zúčastněných docela přibližovalo mé hodnocení ke čtyřem hvězdičkám, ale bohužel to zazdil překombinovaný závěr v posledních dvou minutách. Ten náhlý přechod do barevného filmu se sci-fi odletem auta do vesmíru, to opravdu nepobírám... 65% (12.02.2017)

Film stojí na skvělém herectví Rudolfa Hrušínského. Nebýt jeho, byl by tento poměrný zmatek jen obyčejným zapomenutým filmem, takto je to sice pozapomenutý, ale stále poměrně dobře zábavný film. Několik rovin pomsty je občas až hodně černě morbidních, včetně té scény z krematoria, ale závěr tomu dal opravdu korunu a ukázal, jaký nesmysl se natočil. Rozporuplný průměrný film, který mísí prvky psychologického dramata s prvky parodie na tento žánr. (09.06.2012)

Vzpomínám si, jak jsem v časopise Kino z roku 1966 četl reportáž o tomto filmu, nazvanou "Jiří Weiss se začal smát". Slavný tvůrce v něm zvěstoval světu, že mu spadly šupiny z očí a lituje, že všechny své předešlé filmy nenatočil jako komedie. Vraždou po našem to doufal napravit. Mno... Kdybych nevěděl, že režisér tento nevídaně skličující film považoval za rozjuchanou veselici, vůbec by mě to nenapadlo. Myslel bych si, že chtěl natočit tíživou psychostudii lidské osamělosti s prvky horroru. A předstírejme, že si to i myslím, jinak bych volil mnohem horší hodnocení než 60% (10.04.2007)